Oslavy na vodě i na suchu: lodě vypluly před 80 lety

Co může být romantičtější než odpoledne v zeleni u přehrady? Přece odpoledne na parníku na přehradě! To si asi řekli naši předci ve 30. letech minulého století. Bylo to v době, kdy Brněnská přehrada teprve vznikala. A že to nebyly plané řeči, víme už 80 let. „Prýgl“ bez flotily majestátních lodí si už nikdo ani neumí představit.

Víte, že parníky málem v Brně provozovalo Ředitelství lodní dopravy v Praze? K tomu nakonec nedošlo, a to z důvodu vypuknutí 2. světové války. Jedno je však jisté, tato situace by vždy živé rivalitě mezi Brnem a Prahou pravděpodobně ještě dodala.

S lodní dopravou se na Brněnské přehradě začalo po válce. Přesun pilotních dvou lodí z Pisárek do přístaviště byl nanejvýš kuriozní: poté, co dorazily tramvají na Lipovou, je až k vodní nádrži na valnících dopravily dva tanky typu Cromwell.

První sezona byla slavnostně zahájena v neděli 5. května 1946 a parníky byly pokřtěny Brno a Morava. K flotile patřil také menší člun pro 18 osob se jménem Svratka. První léto si užilo vítr v pomyslných plachtách 128 tisíc lidí a trasa měřila 6,3 km. Plulo se mezi Bystrcí a hradem Veveří. Už tehdy fungovaly oblíbené zastávky jako Kozí horka, Rokle nebo Obora.

Udělej si sám. Tímhle heslem se brněnský dopravní podnik řídil v případě lodí v 50. letech a nakonec byli jeho pracovníci tak zkušení, že lodě stavěli i pro další přehrady. Se sestavováním plavidel se začalo, jakmile vyrostlo na břehu zázemí ve formě dřevěného hangáru. První lodí, která takto vznikla, byla Veveří. Jednalo se o jednopodlažní plavidlo s kapacitou 100 osob. V této době se také plavba prodloužila až do Veverské Bítýšky, kam se doplouvá dodnes.

Zvyšující se počet rekreantů znamenal velkou vytíženost dopravy, proto se pracovníci dopravního podniku pustili do výroby parníků střední velikosti. Prvním, který vyplul na Brněnskou přehradu, byl Úderník a po něm Pionýr. Jednalo se o plavidla s kapacitou 200 lidí. Největší však byly Moskva a Praha se dvěma palubami a až 350 lidmi na nich.

Toto období plavbě přálo – historického maxima v počtu přepravených lidí dosáhl dopravní podnik v roce 1956 s počtem 848 192 osob. Toto číslo má docela jednoduché vysvětlení. Tehdy významně narostl počet rekreantů a také chat okolo vodní nádrže. Stejným tempem však nevznikala potřebná infrastruktura, takže se lidé nemohli na různá místa dostat jinak než po vodě. Tehdy dokonce brázdily hladinu přehrady i tři lodě národního podniku Pramen a rozvážely lidem potraviny.

Tradice i zábava na vlnách

Postupně zájem o plavbu ubýval – dělo se tak jak z důvodu zlepšující se infrastruktury, tak většího počtu aut. Pro turisty už nebyl parník novinkou. Přelomem pro dostupnost vodní nádrže bylo vybudování tramvajové trati až na zastávku Rakovecká a také kompletní přestavba celého přístavu. V roce 1980 se otevřel objekt pro rekonstrukce lodí s dílnami, kancelářemi a sociálním vybavením. Centrální budova lodní dopravy si počkala na výstavbu až do roku 1995 a se vzhledem připomínajícím velkou loď je snadno rozeznatelná.

Nyní hladinu brázdí sedm lodí, které se kromě nejmenšího jednopalubového Brna a Moravy jmenují podle brněnských partnerských měst. Sveze vás tedy například Vídeň, Lipsko nebo Utrecht.