Martin Gerža: Pořád vyhledávám nové výzvy

Když v Brně spadne míč na volejbalovou palubovku, můžete si být jistí, že je Martin Gerža někde poblíž. Manažer, předseda představenstva klubu Volejbal Brno, místopředseda a člen řady orgánů v rámci Českého volejbalového svazu. Muž stojící za rekordní volejbalovou návštěvností, za titulem Šelem či rozvojem Brno Beach Pro ukazuje, že s odvahou a pracovitostí dokážete věci, o nichž mohou jiní lidé jen snít.

Pane Geržo, zdá se, že v Brně není možné si za domem pinknout přes síť, aniž byste u toho aspoň nestál. Nemáte někdy volejbalu dost?

Je to věc, kterou jsem si vybral. Ale hlavně, pořád tam jsou nové výzvy, které i vyhledávám, proto třeba ten beachvolejbal. Bez těch výzev by to doopravdy už bylo moc jednotvárné a asi by mě to už nebavilo.

Podívejme se pár měsíců zpátky, kdy Šelmy ovládly ligu. Co se vám při závěrečných momentech honilo hlavou?

Dvě věci. Ta jedna, že máme titul, to je skvělé. A ta druhá, že se Brno stává centrem ženského kolektivního sportu, protože v mužském není schopné konkurovat. Vlastně mi bylo líto, že na tenhle výsledek nemůžeme myslet v mužské kategorii. Neberte to špatně, já jsem byl nadšený. Ale tohle mi úplně upřímně taky prolétlo hlavou.

Věřil jste, že po loňské finálové účasti to tentokrát klapne se vším všudy?

My jsme byli od úspěchu malinkatý krůček už loni a ukázalo se, že jsme udělali nějaké chyby, které jsme letos nechtěli zopakovat. Myslím si, že jsme do toho šli stejně jako do předcházející sezony. Měli jsme jasný plán, co uděláme, jak budeme postupovat, kdy družstvo doplníme, a od toho se odvíjely titulové ambice. Ale je pravda, že holky od začátku sezony ukazovaly vítězné sebevědomí, stříkalo to z nich. Já jsem nepochyboval. Věřil jsem, že odehrají to, co umí, a že se z toho nepo, což je v takových zápasech rozhodující. Věřil jsem i loni, tam to nedopadlo, ale naprosto zásadní bylo, že holky chtějí být mistryně, to bylo cítit.

V dubnu, těsně před finále, jste věštil, že po sezoně – zvlášť v případě výhry – v týmu nezůstane kámen na kameni, což se skutečně stalo. Jaké máte s překopaným kádrem ambice?

Nemůžeme mít jiné než se udržet ve čtyřce. A bude to záležet na tom, jestli se rozhodneme a jestli se nám v lednu podaří vhodně tým doplnit. Podle toho můžeme ambice upravovat. Teď jsme na začátku, kádr si bude nějakou dobu sedat, uvidíme, jak to bude vypadat. Ale asi nemůžeme říkat, že teď budeme hrát střed tabulky, to nejde. Holky chtějí vyhrávat, chceme vydržet nahoře co nejdéle.

V létě se konal turnaj Brno Beach Pro. Máme tu zaděláno na novou volejbalovou tradici?

Ze strany Českého volejbalového svazu o ni zájem je. Budu rád, když se nám podaří ve spolupráci s městem a Jihomoravským krajem pro tuto akci získat finanční podporu, podporu z Národní sportovní agentury máme.

Letos se mimořádně dařilo českým hráčům i hráčkám, je to pro vás z pohledu manažera dobře?

Je potřeba se na to podívat optikou, že jsme představili divákům dva nejlepší české páry, které standardně do této kategorie nepatří, patří spíše do kategorií Elite či Challenger. Tím pádem jsme tu měli dvě favorizované dvojice, Hermannová–Štochlová a Perušič–Schweiner. Hermannová–Štochlová očekávání úplně nenaplnily, ale Perušič se Schweinerem ano. Tyto turnaje kategorie Futures se dělají proto, aby české dvojice získávaly body do světového žebříčku, podobně jako v tenise. Cílem svazu tak je, aby tu startovalo a získávalo body co nejvíc našich dvojic, což jim umožňuje start na zahraničních turnajích stejné kategorie. Takže ano, je to v pořádku. Možná se dá lépe pracovat s divokými kartami, najít zajímavou zahraniční dvojici, která by ráda přijela. Ale počet dobře umístěných českých dvojic je cíl turnaje.

Nyní se přesuneme k A týmu Volejbalu Brno. Na jaře jste tvrdil, že na špičku ligy klub jednoduše nemá peníze. To se předpokládám jen tak nezměnilo.

Ne. A těžko říct, jestli jsme na dobré cestě, aby se to změnilo. Jak už jsem říkal, Brno se stává centrem českého ženského sportu. Důvodů je hodně, ale hlavní je ekonomický. Ostatní tradiční sporty, jako je basket, volejbal nebo házená, v mužské seniorské kategorii v Brně nemají takovou podporu, aby byly konkurenceschopné. Problém se tu ukazuje dlouhodobě, to vidíme i u fotbalu či hokeje. Kometa si klade nejvyšší cíle, ale na to, aby hrála úplně nejvýš, to chce finance. Já nerozumím hokeji ani fotbalu, ale vidím, že republika je prostě odskočená. Teď nemyslím podporu města, to vůbec, ale je těžké tu získávat partnery na mužský sport.

Máte pro to nějaké vysvětlení?

Společenská pozice mužských kolektivních sportů asi není taková, aby to ty subjekty zajímalo, protože ony na tom žádný profit nemají. Jde spíš o společenskou odpovědnost.

Jaké jsou tedy letos ambice áčka?

Dostat se do play-off. A do toho jde prvních deset, čímž je řečeno vše.

V jakém stavu je momentálně kádr?

Věříme, že je hotový a že nebude potřeba do něj v průběhu sezony zasahovat. Varianta, že bychom před koncem přestupového období nakupovali, nedává smysl, protože bychom potřebovali tak tři hráče, abychom to někam posunuli. A na to nemáme.

Jste znám svými neortodoxními nápady a odvážnými rozhodnutími. Jaké překvapení nadělíte brněnským fanouškům letos?

Zatím žádné v plánu nemám, ale kdybych nějaké měl, tak bych se vám určitě zmínil. Ale teď mě nic nenapadá.