Čeká nás zajímavých pět let, předpovídá ředitel ČT Brno

Brněnské studio České televize, které před 65 lety začínalo v bývalém bytovém domě s tančírnou, slaví své jubileum ve velkém stylu: loni vyrobilo 1 800 hodin premiérového vysílání a sbírá ceny i diváky. Jeho historie ale není jen o seriálech nebo soutěžích – zapsaly se do ní také dramatické dějinné události. Ředitel Petr Albrecht prozrazuje, jak se brněnská televize za dobu své existence proměnila a kam se vydá dál.

Jak lze nejlépe charakterizovat příběh 65 let České televize Brno? Byla to improvizace, odvaha, schopnost přežít navzdory podmínkám?

Když jsme zahajovali televizní vysílání, byla to velká improvizace. V provizorních prostorách, s technikou, která nebyla nová a často ani funkční. A schopnost vyrovnat se s ne zrovna ideálními podmínkami nám zůstala dodnes. Televize se postupně etablovala a našla si svá témata a priority, například dětskou nebo uměleckou tvorbu. Po roce 68, kdy se zdejší zaměstnanci statečně vzepřeli okupantům, muselo brněnské studio fungovat za normalizace a vyrovnali jsme se i s televizní krizí v nultých letech. Dnes řešíme zejména financování a dlouhé roky bez navyšování poplatků. Jejich zvýšení jsme se dočkali loni v květnu, abychom za pár měsíců zase bojovali s tím, že se financování má měnit a má přejít pod státní rozpočet.

Sídlili jste v domech na Běhounské a v Typosu. Jak se tam dala dělat velká televize?

Velká televize v malých prostorách, tak bych to asi shrnul. Typos byl bytový dům, v jehož suterénu se provozovala vinárna-tančírna, kde potom vznikly prostory pro naše studio. A Běhounská byla bývalá banka, takže jsme obsadili místa, která nebyla designována pro televizi. Redakce zpravodajství byla „slepená“ z několika pokojů, včetně koupelen. Výhodné bylo, že jsme působili v centru, dýchali jsme s městem – ať se cokoliv kdekoliv stalo, stačilo pár kroků a byli jsme u toho.

V roce 2016 se ČT Brno přestěhovala do nového areálu v Líšni. Máte tři studia, zázemí pro zpravodajství i postprodukci. Co všechno dnes dokážete vyrobit?

V Líšni se začala psát nová etapa brněnské televize. Tady máme veliké, účelně uspořádané prostory, dobré technické zázemí, archiv, opravdu obrovská studia, snadné zásobování, jednoduchou manipulaci s kulisami, místo pro široký vozový park. Je to stále nejmodernější provoz uvnitř České televize, ze kterého se dá dělat úplně všechno, co v televizi známe. Z největšího studia realizujeme lifestylové pořady jako Dobré ráno nebo Sama doma, ale děláme tam i některé hrané scény, například pro dramatické pořady nebo pohádky, do jiného pořadu tam můžeme pozvat publikum. Zároveň ve studiu číslo 2 paralelně natočíme hned několik dílů AZ-kvízu v jeden den nebo dětské pořady, jako je Terčin zvířecí svět. Velkou změnou prošlo zpravodajství, které získalo vlastní studio přímo v newsroomu. Vysílání můžeme zahájit prakticky okamžitě a jednotlivé fáze výroby na sebe logicky navazují.

Po okupaci v roce1968 lidé z brněnského studia dokázali pokračovat ve vysílání a využili k tomu i vysílač Kojál. Rezonuje pořád ještě příběh „trosečníků z Kojálu“ mezi televizáky?

K událostem roku 1968 máme obrovský respekt. Lidé dokázali navzdory tankům a samopalům vysílat ze studia, poté z přenosového vozu u Kojálu a po dalších přesunech pokračovali ještě několik dní. Byl to jasný vzkaz, že televize chce sloužit lidem, někdy i za cenu nasazení vlastního života. Je to pro nás stále důležité memento. Jsem rád, že tento příběh uchovává dokument Trosečníci z Kojálu.

Dnes čelíte především ekonomickým a politickým tlakům. Co je největší výzvou pro veřejnoprávní televizi?

Musíme lidi přesvědčovat, že naše služba má smysl. Od nástupu do funkce v listopadu 2023 řeším prakticky nepřetržitě finance. Potřebujeme stabilní prostředky, protože velké projekty plánujeme až tři roky dopředu a máme dlouhodobé závazky, ze kterých nelze vycouvat. Třeba televizní sportovní práva máme nakoupená až do roku 2034. Zdražují všechny vstupy a ani zvýšení poplatku o 15 korun nepokrylo naše potřeby. Pokud přijdou další škrty, budeme muset oželet některé pořady a služby, což pocítí i diváci. V Brně potřebujeme k realizaci našich záměrů pracovníky 90 různých profesí. Česká televize je zásadním producentem audiovizuální tvorby a podporuje také další ekonomické subjekty, místní podnikatele i cestovní ruch. Její význam pro region je proto mnohem širší než samotné vysílání.

Kam je třeba nejvíce investovat?

V Brně máme moderní, jen 10 let staré studio. Kromě 65. výročí tedy slavíme i 10 let, co jsme se odstěhovali z centra města. Takže do velkých oprav a renovací investovat zatím nemusíme. Patří nám ještě jeden provoz v Židenicích se sklady kostýmů, nábytku, osvětlení a se zbytkem našeho autoparku a dílnami. Je to stará budova ze 70. let, která nebyla rekonstruována ani výrazně udržována. Plánujeme přestěhování tohoto provozu do Líšně, protože tady ještě disponujeme volnou částí pozemku. Nevím ale, jestli na to budou finanční prostředky. Z hlediska dlouhodobého fungování by to bylo ekonomičtější, protože v Líšni máme vytápění ze spalovny komunálního odpadu a využíváme tady solární elektrárnu. Provozní náklady by byly menší a hlavně – televize by sídlila na jedné adrese. Je to takový můj velký plán, se kterým jsem vstupoval do klání o post ředitele. Chtěl bych ho dotáhnout do konce, ale nevím, jestli mi to současné podmínky umožní.

Má Brno výhodu jako filmová a televizní lokace?

Určitě. Máme místa s dobovou atmosférou, funkcionalistickou architekturu, krásné vily a další prostory. Například seriál Gerta Schnirch se natáčel mimo jiné na třídě Kapitána Jaroše. Důležitá je také podpora města a kraje, které filmařům pomáhají s financováním, hledáním lokací i dalšími organizačními záležitostmi. I proto sem filmaři jezdí rádi.

Jakou úlohu plní regionální televize v době internetu a sociálních sítí?

Samozřejmě vnímáme, že televize v tradiční podobě je teď spíš doménou starších diváků a že ti mladší se soustředí právě na sociální sítě. I tam jsme přítomni. Naše brněnské zpravodajské profily mají dohromady kolem 460 až 480 tisíc sledujících. Rozvíjíme iVysílání, mobilní aplikace a specializované kanály na YouTube. Letos v dubnu jsme spustili redakci tak.moment, která připravuje obsah pro lidi ve věku 15 až 25 let. Tvoří ho jejich vrstevníci, kteří s nimi přirozeně komunikují jejich jazykem. Projekt má velký ohlas. Zároveň spolupracujeme s mladými tvůrci a hledáme nové talenty.

Zapřáhli jste už také AI?

Zkoumáme její možnosti, například při natáčení velkých dobových scén, kde by mohla ušetřit náklady. V Brně jsme také nasadili dva roboty využívající umělou inteligenci a automatizaci, kteří nám pomáhají s administrativou. U zpravodajství je ale zásadní důvěryhodnost, takže jeho obsah umělé inteligenci svěřovat nechceme.

Které pořady nejlépe reprezentují brněnskou televizní DNA?

Určitě Četnické humoresky, jeden z našich největších a nejúspěšnějších projektů. Diváci je stále vyhledávají v televizních reprízách i na iVysílání. Výraznou stopu zanechala také Manéž Bolka Polívky, legendární pořad spjatý s Brnem, a samozřejmě Dobré ráno, Brno!, které ukázalo, že si umíme udělat legraci sami ze sebe.

Příští rok bude mít třicet let AZ-kvíz. V čem spočívá jeho úspěch a neobvyklá životnost?

Je to určitě v jednoduchosti soutěže. Každý si to může zahrát doma v obýváku, odpovídat se soutěžícími. A je to i přičiněním našich milých moderátorů Aleše Zbořila a Evy Machourkové, kteří diváky zpovídají a kladou jim soutěžní otázky opravdu už 30 let. Pořád vstřícní a plní energie. A lidé jim to oplácí vysokou sledovaností. Jubileum si chceme příští rok náležitě užít, a proto k samotné soutěži chystáme spoustu aktivit a doprovodného programu.

Jak vidíte budoucnost ČT Brno za pět let, až oslaví sedmdesátiny?

Hodně záleží na tom, jak bude nastaveno financování a zda televize v případě konce poplatků a přechodu pod státní kasu uhájí svoji nezávislost. Pokud budou prostředky výrazně omezeny, televize bude skromnější, vznikne méně nákladných projektů a omezí se spolupráce s partnery. Naprosto nezbytné je ale zachovat regionální zpravodajství, které reflektuje dění kolem nás. Česká televize má v této oblasti mimořádně silné postavení. Čeká nás zajímavých pět let a sám jsem zvědavý, kam nás dovedou.