Jan Pavlík: Kdybych nesnil, nedělám to - Tiskový servis

Jan Pavlík: Kdybych nesnil, nedělám to

Zahraničím ostřílený internacionál, dlouholetá ikona klubu Basket Brno, reprezentant i etablovaný funkcionář. To vše je Jan „Vasil“ Pavlík, od června nový trenér A týmu Basketu Brno, který se ale z pozice generálního manažera stará také o strategické směřování celého klubu. Ještě před tím, než obroučkami na ligových palubovkách propadly první míče, jsme si s ním popovídali o jeho nové zodpovědnosti.

Jan Pavlík, od června 2026 nový trenér A týmu Basketu Brno. Foto: archiv Basketu Brno
Jan Pavlík, od června 2026 nový trenér A týmu Basketu Brno. Foto: archiv Basketu Brno

V dubnu jste byl jmenován generálním manažerem Basketu Brno, v červnu hlavním koučem… Stíháte si vůbec držet klobouk, jak to všechno frčí?

Tím, že jsem v minulosti v různých klubech dělal hodně věcí naráz, vím, jak si to zorganizovat. A myslím si, že organizace práce je na takových pozicích to nejdůležitější. Přecházet z těch rolí není jednoduché a já i kolegové si na to musíme zvykat; někdy s nimi musím komunikovat jako trenér, jindy jako jejich nadřízený i nadřízený toho trenéra, který s nimi komunikoval předtím. I pro ně je to něco nového. Nějaký vztah jsme si ale vybudovali, hráči to respektují a přistupují k tomu jako profíci.

Dopadl na vás tlak této pozice?

Jsou věci, které člověk bere víc jako práci, což je vedení klubu. Trenéřina je ale něco, co má v srdíčku, chce to dělat. Zatím to funguje, ale pokud nebudou některé části sezony vypadat tak, jak bychom chtěli, tlak tam bude.

Už jste měl někdy předtím v hlavě, že byste rád působil jako hlavní trenér?

Vždycky to ve mně bylo, ale plány tu byly jiné, prioritou bylo udržet Martina Vaňka. Ten se rozhodl jinak, i když od nás nabídku měl, myslím, že slušnou. Potom jsme přemýšleli, co a jak, zda hledat někoho nového, nebo to řešit v rámci klubu a zachovat koncepci.

Budete tedy navazovat na práci Martina Vaňka, který si svými úspěchy vydobyl obrovské renomé. Jak těžké je po něm převzít štafetu?

Bylo to pro mě jednodušší v tom, že jsem s ním dvě sezony absolvoval. Je potřeba taky vzít v potaz, že koncepce klubu se na tuto sezonu mění. Chceme, aby se z našich talentů nestali věční talenti, ale aby dokázali produkovat to, co věříme, že v nich je, i když se může stát, že tým nebude tak silný. Chceme také fungovat jak na poli výsledkovém, tak marketingovém, tak jako v minulých sezonách. Bude záležet i na klucích, zda dokážou nést tým na ramenou a nespoléhat se na to, že třeba David Jelínek dá dvacet bodů a bude to v pohodě.

Martin Vaněk vybojoval s družstvem stříbro, překonat ho lze jediným způsobem… Dovolíte si někdy takové snění nebo se radši držíte zkrátka?

Kdybychom nesnili, tak to neděláme. Když už má člověk něco za sebou, musí ale hodnotit situaci reálně. Budeme se snažit hrát co nejlépe a vytáhnout z kluků maximum, ale těžko říct, jestli je v našich možnostech získat medaili. Pro hodně hráčů to bude nová situace, uvidíme během prvních pár měsíců.

Letošní sezona bude výjimečná kvůli spojení Nymburka a Slavie. Půjde takový kolos vůbec porazit?

Asi se dá porazit, i když ne porážet, ale to bylo v minulosti stejné. Na jednu stranu je to těžké, protože jsou odskočení, na druhou stranu v nás musí být touha dokázat, že jim můžeme konkurovat.

V té souvislosti se mluví o evropské divizi NBA, zajímá vás to nebo to prozatím berete spíše jako spekulace?

My, kteří se pohybujeme v tomto sportu, to vnímáme a byla by to velká příležitost pro český basketbal. Ale v Praze není hala, kde by se to dalo hrát, tečka, hotovo. Sny mohou být, ale pokud infrastruktura – a teď se nebavíme jen o situaci Slavie co se týče Ligy mistrů nebo NBA, ale celkově českého basketbalu – nebude dobrá, tak se nikam neposuneme.

Do boje se letos pouštíte s vaší klasickou filozofií kádru postaveného na domácích hráčích. Kam se to dá s takovým týmem dotáhnout?

Každý tým má svoje hranice, a i když do toho dává všechno, narazí na ně. S českýma klukama se dá velmi dobře hrát na úrovni české ligy, ale jakmile vyjedete za hranice, už to nestačí.

Zahraniční hráči jsou podepsaní jen dva, čtyřka Corey Thomas a pivot Jermaine Webb. Proč právě oni, co si od nich slibujete?

Je to malinko náhrada, protože my jsme plánovali, že kdyby se nám podařilo udržet Adama Kejvala, tak bychom hledali dalšího českého hráče na pozici 4 a 5. Ale tím, že se rozhodl odejít, jsme nechtěli hledat jen jednoho cizince, protože to nemusí dělat dobře, když je tu sám. Myslím, že se dobře doplňují, Jermaine je typická pětka pod koš, Coreyho tam taky využíváme, ale může i pár minut zaskočit na pozici čtyři. Typově to jsou také jiní hráči, protože jsme chtěli pár věcí změnit, abychom využili potenciálu na maximum.

Jak se těšíte na první zápas v roli hlavního kouče?

Jedeme do Pardubic, co k tomu dodat! Bude to navázání na semifinálovou sérii, během které se stalo strašně moc neobvyklých věcí. Hrozně se těším, bude to i dobrý test. Začátek ligy není nejjednodušší, takže musíme být ready a bojovat o vítězství. Každé bude důležité.

Další články z rubriky

Nejnovější články