Hledáte přátele na celý život? Vsaďte na knihy. Na této myšlence postavila Masarykova univerzita svůj adventní jarmark a literární festival Knihy v Brně, jehož třetí ročník opanuje Moravskou zemskou knihovnu v pátek 28. a v sobotu 29. listopadu. Více o programu prozradí organizátorka Lea Novotná z nakladatelství Munipress.
Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě oslavil 35 let, Svět knihy v Praze má za sebou 30. ročník a čím dál oblíbenější táborský Tabook se letos konal podvanácté. Čím to, že Brno s úctyhodnou literární tradicí s knižními festivaly teprve začíná?
Máte pravdu, že tu po léta knižní festival nebo veletrh citelně chyběl. Nevím, jestli si vzpomínáte, ale v 90. letech minulého století byly jakési pokusy, konaly se tuším dva nebo tři ročníky Světa knihy v Brně na výstavišti, ale nějak se ten veletrh neujal. Nedokážu přesně říct, čím to bylo, jestli třeba v té době byly pronájmy pro nakladatele hodně drahé. Brno má velký čtenářský potenciál, takže podobná akce chyběla nejenom nám, ale myslím, že i ostatním nakladatelům a všem milovníkům knih. Takže jsme začali pořádat akci, která ale neaspiruje na super veletrh, klademe důraz na doprovodný festivalový program a pohodovou atmosféru. Tak vznikly Knihy v Brně.
Na výstavišti se na přelomu října a listopadu uskutečnil veletrh Kniha Brno. Jen o pár týdnů později zvete čtenáře do Moravské zemské knihovny na svůj festival. Potřebuje Brno dvě podobné akce?
Myslím si, že Brno to unese. Ale naše cílová skupina a naše zaměření je trošičku jiné než veletrh Kniha Brno.
Čím se ty dvě akce podle vás odlišují?
Nepředpokládáme, že budeme knižní veletrh v pravém slova smyslu, byť pro letošní třetí ročník již máme přihlášených víc než 50 nakladatelů. Myslím si, že budeme pořád dbát na to, aby atmosféra naší akce byla přátelská, aby tam docházelo k posilování komunitního ducha a hodně také cílíme na spojení univerzitního a knihovnického světa, protože akce probíhá v Moravské zemské knihovně. Mezi přihlášenými nakladateli máme hodně univerzitních nakladatelství, ale nejenom je, máme i nakladatele, kteří vydávají dětskou literaturu, beletrii, populární literaturu. Prostřednictvím univerzitních nakladatelů se snažíme představit čtenářské veřejnosti výsledky vědy a popularizovat témata, o kterých lidé třeba ani netuší, že se jimi odborníci zabývají. Například my (Munipress – pozn. red.) jsme před pár lety vydali i pohádkovou knihu, takže nabídka je široká, což se odráží i v doprovodném programu. Chceme, aby na Knihy v Brně mohly přijít celé rodiny, aby si tam našli to své jak dospělí čtenáři a zájemci o knihy, ale také aby se tam zabavily děti, ať už při poslouchání autorského čtení pohádek, nebo v tvořivých dílnách.
Co považujete za jeho největší tahák?
Program je opravdu bohatý a taháků je hodně. Já osobně se těším například na přednášku Markéty Hejkalové Český fenomén Mika Waltari. Markéta Hejkalová je autorka prvního životopisu Miky Waltariho a její přednáška by měla zájemcům přiblížit, proč je u nás Waltari tak populární. Někdy se říká, že je tu populárnější než ve Finsku. Zajímavá a lákavá bude i beseda s Veronikou Hurdovou, autorkou a samonakladatelkou celé řady knih pro děti i dospělé. Ve svém vystoupení přiblíží nejenom svoje knihy, ale i třeba dá rady autorům, kteří píší takzvaně do šuplíku a neví, jak se svým rukopisem prorazit na knižní trh. Těším se i na program nakladatelství Nová Akropolis, které se zaměřuje na historickou a filozofickou literaturu. Do programu letošních Knih v Brně nabídlo výstavu Aniho rukopisu, což je velmi vzácný papyrus, který se v MZK představí v 31 metrů dlouhé kopii. K papyru budou pořádat i odborný výklad a tvořivou dílnu pro mládež a dospělé.
Jaká část festivalu loni vyvolala největší zájem?
Loni se Knih v Brně zúčastnilo téměř 5 000 lidí, což je myslím velmi pěkná návštěvnost. Lidé si tu mohli koupit knihy za příznivější ceny, protože je prodávají přímo nakladatelé. Ale co je myslím pro návštěvníky důležitější, je fakt, že jim ty knihy prodávají lidé, kteří se na jejich tvorbě přímo podílejí, kteří jim o knihách můžou říct mnohem víc, než se člověk dočte v anotaci na e-shopu. Lákavá byla zkrátka nabídka spektra od odborné přes populárně-naučnou a krásnou po dětskou literaturu. Velký úspěch loni měly workshopy japonské kaligrafie nebo přednáška historika umění Ivana Folettiho. Jeho přednášku s názvem „Středověk v nás: jak minulost vytváří přítomnost“ máme v programu i letos. Témata přednášek profesora Folettiho jsou velmi zajímavá a on je podává opravdu poutavě a má široký okruh svých příznivců, takže si myslím, že opět přijde hodně lidí. Na závěr druhého festivalového dne chystáme koncert, loni jsme tu měli řeckého hudebníka, skladatele a kytaristu Jannise Morase a letos plánujeme vystoupení nakladatele, spisovatele a folkového písničkáře Jiřího Dědečka.
Festival Knihy v Brně má za sebou dva ročníky, jak ovlivnily ten letošní třetí? Co vás naučily?
Úplně první nebo tzv. nultý ročník Knihy v kině proběhl v roce 2022 ve Scale. Bylo to tam hrozně příjemné, ale vešlo se tam poměrně málo nakladatelů, tehdy jsme jich tam měli tuším 19 a kapacita už nedovolovala víc. Takže jsme přemýšleli, jak festival rozšířit. V dalším ročníku, už s názvem Knihy v Brně, jsme tedy využili nabídky Knihovny Jiřího Mahena v Brně (KJM) a Moravské zemské knihovny (MZK), abychom akci pořádali na těchto dvou místech, což nám umožnilo přibrat mnohem více nakladatelů. V Mahenově knihovně byli soustředěni spíš nakladatelé krásné a dětské literatury a stejně byl zaměřený i doprovodný program. A v MZK byla více zastoupená odborná a populárně-naučná literatura. Tehdy jsme si mysleli, že návštěvníci budou migrovat mezi knihovnami, ale bohužel to úplně nezafungovalo, protože se rozhodli jít buď na jedno, nebo na druhé místo a návštěvnost festivalu byla tím pádem roztříštěná. I ze zpětné vazby jak návštěvníků, tak nakladatelů jsme se dozvídali, že to nebylo úplně šťastné řešení, že by akce měla být na jednom místě. Proto jsme ji soustředili pouze do Moravské zemské knihovny, byť vklad a iniciativa Mahenovy knihovny byly velké, ale prostory KJM konání festivalu v takovém rozsahu neumožňovaly. Moravská zemská knihovna nám všemožně vychází vstříc a velmi úzce na Knihách v Brně spolupracuje. Je tam naprosto skvělý tým lidí panem ředitelem počínaje a všemi zainteresovanými konče, s přípravou a organizací nám velmi pomáhají. Takže to bylo první a hlavní poučení: že dvě místa nefungují. V uplynulých ročnících jsme také přišli na to, že nakladatelé oceňují osobní přístup, snažíme se jim maximálně vycházet vstříc, aby se cítili dobře, abychom jim připravili pro jejich pobyt v Brně co nejlepší a nejkomfortnější prostředí pro prodej, pro jejich akce a pro komunikaci se zákazníky. A protože se jedná o knižní jarmark a literární festival pořádaný v období adventu, kdy už nebývá úplně příznivé počasí, chceme lidem připravit takový program, aby v knihovně měli důvod strávit co nejvíce času a nejlépe s celou rodinou. Minulý rok se velmi osvědčilo, že jsme měli programy jak pro dospělé, tak pro děti. Zaznamenali jsme, že lidé na festivalu opravdu strávili několik hodin a navštívili více programů, děti se zúčastnily kreativních dílen a jejich rodiče šli mezitím na přednášku, autorské čtení nebo besedu. Sestavit tedy program tak, aby se návštěvníci mohli zabavit na delší dobu a celá rodina, nám přijde jako dobrá myšlenka.
Inspirují vás české a moravské knižní festivaly, jarmarky a veletrhy nebo chcete jít vlastní cestou?
Určitě nás podobné akce inspirují. Například se snažíme dávat stejně jako třeba táborský Tabook prostor i nezávislým a malým nakladatelům. A rádi bychom v dalších letech zapojili i nakladatele ze Slovenska nebo Rakouska. Letos jsme už nějaké pokusy podnikli, ale ještě se nám to úplně nepodařilo. Je to naše vize do budoucna, že by se Knihy v Brně ještě rozšířily minimálně o slovenské nakladatele, protože v Brně žije poměrně početná, nejenom studentská komunita Slováků.
Jakým směrem chcete kráčet dál? Co by si zasloužilo dopilovat?
Určitě bychom chtěli, aby se Knihy v Brně zařadily k tradičním akcím tohoto druhu. Aby byl festival spojený se začátkem adventu rok od roku navštěvovanější a aby se nakladatelé hlásili ještě ve větším počtu, pokud to tedy prostory Moravské zemské knihovny umožní. Přáli bychom si, aby se nám pořád dařilo sestavovat program přitažlivý pro všechny věkové kategorie. A myslím si, že Masarykova univerzita má veliký potenciál i pro středoškolské studenty, proto řešíme program i pro ně. Zpočátku festival začínal v pátek dopoledne, takže školy přišly v rámci výuky. Ale pak jsme z různých důvodů začátek přesunuli až na odpoledne – a to už je pro školy trošku problém. Je nám to líto, protože programů, které bychom jim mohli nabídnout, je spousta. A mnozí z nich jsou naši budoucí studenti, takže by bylo fajn, kdyby se s produkcí, prostředím i jinými univerzitními nakladateli měli možnost seznámit. Čili vymýšlíme, jak to udělat, aby studenti znovu přišli, ne jako jednotlivci nebo s rodinou, ale se školou.
