Turbulentními měsíci si prošel fotbal v Brně. Oba druholigové kluby Zbrojovka i Líšeň změnily majitele, přičemž se netají vysokými cíli. Management „Flinty“ k tomu získal za sportovního ředitele Martina Jiránka, který jako hráč zažil bronzové Euro 2004 nebo triumf v anglickém ligovém poháru. Bývalému reprezentantovi ale nechybí ani zkušenosti mimo hřiště. Jak změny zafungují, se uvidí teď se startem jarní sezony.
Na podzim jste se stal sportovním ředitelem Zbrojovky. Co vaše role obnáší?
Starám se o kompletní vedení sportovního úseku. Nastavuji koncept hlavně pro A-tým, béčko a společně s Michalem Prokešem určujeme sportovní procesy v mládeži tak, aby nám vše správně navazovalo.
Vaším úkolem byla i analýza aktuálního stavu klubu. Jaké poznatky jste načerpal?
Klub byl ve stavu, který neodpovídal druhé lize. Museli jsme s celým týmem nastavit nové procesy, nejen sportovní. Zároveň jsme akutně potřebovali doplnit realizační tým a zavedli jsme nové technologie, jež nám dávají o hráčích maximální přehled.
Druhou část sezony začínáte ze 14. místa. Co jste v zimě udělali pro zlepšení?
Zaměřili jsme se na spoustu oblastí. Nově využíváme technologie, které nám umožňují monitorovat hráče a sledovat jejich denní režim – jednou z nich je například Whoop. Věnujeme se i kondiční stránce, správnému pohybu, reflexům, motorice a dalším aspektům, s nimiž nám pomáhají noví fyzioterapeuti a kondiční trenéři. Díky tomu můžeme sledovat, jakých pokroků hráči dosahují. Trenérský štáb se pak rozrostl o Pavla Zavadila, který je ve Zbrojovce jako doma. Zná prostředí, je populární a má co předávat. Přišel i Michal Prokeš, ten kompletně přenastavuje systém fungování mládeže. S tím souvisí další rozšiřování realizačních týmů v jednotlivých věkových kategoriích. Snažíme se maximálně propojit A-mužstvo s rezervou i U19. Hlavní mančaft jsme navíc posílili na všech pozicích o mladé i zkušené fotbalisty.
Koho jste přivedli a co od posil očekáváte?
Přišli gólmani Hrdina a Lichtenberg a do obrany zkušení stopeři Břečka s Hofmannem. Na pravou stranu jsme přivedli Haitla, do středu zálohy Žitného a Saala a do útoku Vachouška s Kolumbijcem Mackleytherem. Tým se navíc doplnil o několik mladých hráčů, kteří s námi byli na soustředění. Jsme přesvědčení, že jsme áčko výrazně zkvalitnili. Přišli fotbalisté odpovídající našemu systému, sledovali jsme je dlouhodobě. Chtěli bychom se s nimi co nejdříve odpoutat od spodku tabulky a zkusit zabojovat o postup.
Pomáhají vám bohaté hráčské zkušenosti i teď, mimo trávník?
Rozhodně ano, ve fotbale jsem dlouho a znám fotbalové prostředí. Mimo jiné vím, jak se hráč chová v určitých situacích, a jsem schopný mu pomoci. Znám spoustu funkcionářů, partnerů nebo agentů. Sám jsem několik let působil v agentuře Sport Invest, takže své zkušenosti hodlám uplatnit v nové roli sportovního ředitele Zbrojovky.
V roce 2004 jste nechyběl u bronzu z památného Eura. Šlo o vrchol vaší hráčské kariéry?
Byl to jeden z vrcholů, zažil jsem jich ale víc. Vzpomínám na turnaj rád, tehdy jsme měli jeden z nejsilnějších výběrů. Tenkrát se samozřejmě hrálo jinak než dnes. Asi nepřekvapím, když řeknu, že jsme ze třetího místa nakonec byli zklamaní. S odstupem času ale musím říct, že Euro 2004 patří k mým největším fotbalovým zážitkům.
Málokterý Čech vyhrál anglický ligový pohár, s Birminghamem jste v únoru 2011 porazili slavný Arsenal. Co se dělo v kabině po zápase?
Byla to obrovská euforie. Neslavil jen tým, slavilo celé město. Táhlo se to dlouho a dodnes mám husí kůži, když si na to vzpomenu. Tuto trofej řadím mezi největší úspěchy kariéry na klubové úrovni. Jsem typ, který úspěch rozhodně rád oslaví, je to zasloužená odměna.
Zažil jste atmosféru italské Serie A, anglické Premier League i ruské ligy v době, kdy do ní proudily velké investice. Která soutěž vás fotbalově nejvíc formovala a která byla nejpříjemnější pro život?
Co se týče života, tak jednoznačně Itálie. Je tam nádherné prostředí, teplo, lidé jsou milí a přátelští. O tamní kuchyni nebo vínu snad ani nemá cenu mluvit. Bylo to úžasné místo. Itálie mě vlastně formovala i po fotbalové stránce – přestupoval jsem tam z Liberce jako mladý kluk a najednou jsem hrál jednu z nejlepších lig proti světovým hvězdám a na obrovských stadionech. Na to se nezapomíná!
V Brně Zbrojovce vyrostl ambiciózní konkurent Líšeň. Mohla by rivalita dodat jaru ještě větší náboj?
Pro fotbal v Brně je to určitě velké plus a pro fanoušky jistě velké lákadlo. My se ovšem soustředíme na sebe, na svoji cestu a ostatní týmy neřešíme.
Jak definujete dlouhodobé cíle, jichž by měla Zbrojovka postupně dosahovat?
Musíme pracovat systematicky a postupnými kroky se posouvat vzhůru. Vystavět klub na kvalitních základech. Nejde jen o to vrátit se do první ligy a stabilně se usadit na nejvyšších příčkách. Jde o práci v horizontu několika let, proto na nic nečekáme a začínáme už teď.
