Velká města společně připomínkují návrh stavebního zákona

Velká česká města se chystají připomínkovat návrh připravovaného stavebního zákona. Na konci listopadu Ministerstvo pro místní rozvoj rozeslalo do mezirezortního připomínkového řízení paragrafové znění návrhu stavebního zákona s tím, že lhůta pro podání připomínek končí 23. prosince 2019. Rada města Brna na svém zasedání schválila společné stanovisko, které bude následně odesláno na ministerstvo.

„V navrženém znění stavebního zákona vidíme potenciál zefektivnění procesu povolování staveb. Zástupci velkých měst však vnímají změny v oblasti územního plánování jako problematické. Z tohoto důvodu jsme se s ostatními městy dohodli na vypracování společného stanoviska, ve kterém vyjádříme naše poznatky a požadavky. Ty se týkají především posílení role a odpovědnosti obcí v procesu správy území, zejména v oblasti územního plánování,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

 Od června 2019 se konala pravidelná jednání za účasti zástupců z Prahy, Brna, Ostravy, Plzně, Liberce a dalších měst nad aktuálními tématy spojenými s rozvojem území, územním plánováním a rekodifikací platných právních předpisů. Na jejich základě bylo vypracováno společné stanovisko.

„Za zásadní považujeme posílení práv obcí, které zajistí autonomii jejich územní samosprávy. Například v procesu pořizování a projednání územně plánovací dokumentace (ÚPD), územně plánovacích podkladů (ÚPP) a v řízení o povolení nemůže být město pouze účastník, musí být zhruba na stejné úrovni jako dotčené orgány a vlastníci infrastruktury,“ přiblížil 1. náměstek primátorky Petr Hladík. 

Dalšími tezemi ve společném stanovisku jsou:

„Na samosprávách obcí a krajů závisí jejich rozvoj. Pokud nebudou mít v rukách nástroje, které jim rozvoj umožní, tak nedojde ani k hladkému procesu povolování jednotlivých staveb. Nefunkční pojetí návrhu zákona v části územního plánování ohrožuje funkčnost zákona jako celku. Vyloučením pořizovatele do působnosti státní správy ztrácejí města možnost efektivně ovlivňovat vlastní rozvoj a reagovat na měnící se podmínky a individuální potřeby. Je tedy potřeba předat pořizování ÚPP a ÚPD obcím. Obce také musejí mít rovnoprávné postavení při hájení svých zájmů v procesech projednávání všech stupňů dokumentace a v řízení o povolení stavby. Kontrolu, koordinaci a postup pořizování musí zajišťovat obec,“ shrnul radní pro oblast územního rozvoje a plánování Filip Chvátal. 

Dále zdůraznilo, že požaduje zachovat stávající podobu tzv. „zkráceného postupu pořízení“, v případě schválení nového stavebního zákona pak umístit Nejvyšší stavební úřad do Brna a posílit samosprávu v oblasti územního plánování stanovením pořizování územně plánovací dokumentace.

„Do konce roku 2022 plánujeme vydat nový územní plán pro Brno. Zároveň je naším cílem kvalitně rozvíjet území města, což by při vytržení role města z procesu pořizování územního plánu mělo nedozírné následky. Takovému riziku se v současném napjatém harmonogramu odmítáme vystavit. Důležité je i zachování stávající podoby tzv. zkráceného postupu pořízení, kdy je návrh po zpracování přímo projednáván s veřejností. Dále kvitujeme možnosti upravit hranice grafických rozhraní v malém rozsahu, a to zjednodušeným procesním postupem. Ten by probíhal tak, že se návrh zveřejní, lidé jej mohou připomínkovat a následně je schvalován radou města,“ dodal Filip Chvátal.

e-mail: ponuchalek.filip@brno.cz