Nejznámější představitelka babičky Boženy Němcové – tou je bezesporu herečka Jarmila Kurandová. První československý držitel filmového Oscara – kdo jiný než režisér a scenárista Elmar Klos. Co kromě samotného filmového řemesla tyto dvě významné osobnosti spojuje? Brno a měsíc narození. Oba lednoví oslavenci jsou spjati s naším městem. Ona zde roky působila v divadle, on odtud pocházel, ale život jej zavál mnohem dále.
Mnohde se dočtete, že na životní roli čekala herečka Jarmila Kurandová až do svých 81 let. Byla jí babička ve stejnojmenném dvoudílném snímku Antonína Moskalyka z roku 1971. Otázka je, jestli tomu tak opravdu bylo, protože na divadelních prknech Mahenova divadla si zahrála desítky rolí. Na divadlo a Brno obecně nedala dopustit. Možná i to je důvod, proč rodačka z obce Veselá u Počátek není známá jako velká filmová heroina, kterou by se v Praze díky svému talentu mohla stát.
Narodila se 30. ledna 1890 jako Marie Martínková do rodiny hajného, avšak její výchovy se ujala teta, takže vyrůstala v Dobré Vodě na Pelhřimovsku. Už tehdy se zajímala o ochotnické divadlo a v 15 letech odešla do Prahy, kde pracovala jako vychovatelka.
Její umělecké tendence vyvrcholily v roce 1908, kdy se i přes nesouhlas rodičů připojila k Housově divadelní společnosti. S různými kočovnými divadelníky hrála během 1. světové války spolu s manželem Františkem Kurandou. V roce 1920 oba získali angažmá v Olomouci, kde strávili 15 let.
Během působení v Olomouci dostávala Jarmila Kurandová nabídky na angažmá v Praze (především z vinohradského divadla), všechny je ale odmítala, protože byly pouze pro ni a bez manžela by nikam neodešla. To se změnilo po nabídce Zemského (dnes Národního) divadla v Brně, která platila pro celý pár. Od roku 1935 tak působila na prknech Mahenova divadla, kde se zapsala do srdcí několika generací brněnského publika, které již nikdy neopustila. Zemřela v Brně 6. prosince 1978.
Z Brna až ke hvězdám Hollywoodu
Budoucí režisér a scenárista známý po celém filmovém světě Elmar Klos se narodil v Brně v roce 1910 do rodiny vládního rady zemského úřadu.
Jako mladík se seznámil se scenáristou Josefem Skružným, který jej podporoval v psaní. Pomáhal například při přípravě scénářů němých filmů Vlasty Buriana. Vystudoval práva, ale jeho zájem o film přetrvával. Podařilo se mu získat pozici vedoucího firemní filmové skupiny Baťa ve Zlíně. Za svého působení zde se věnoval modernímu, až experimentálnímu pojetí propagačního snímku a dokumentu. V roce 1936 podnikl s kolegy studijní cestu do USA a následující rok se stal prvním vedoucím nového ateliéru na Kudlově.
Po 2. světové válce začíná přelomová spolupráce Elmara Klose se slovenským režisérem Jánem Kadárem. Tvůrčí tandem společně vytvořil osm filmů, z nichž sedm je považováno za výjimečná díla se závažným politickým přesahem.
Největšího úspěchu se dočkala tragikomedie Obchod na korze. Ta jako první československý film získala jedno z nejvyšších filmových ocenění – americkou výroční cenu Oscar v roce 1966.
Po roce 1968 Elmar Klos nemohl pokračovat v tvorbě. Zůstával však blízko filmu – psal o svých kolezích filmařích, točil jejich medailonky. Po sametové revoluci se vrátil k pedagogické činnosti na FAMU. Zemřel v roce 1993.
Hrob Jarmily Kurandové můžete navštívit na Ústředním hřbitově města Brna. Najdete jej v kolečku čestných hrobů (skupina 25e). Náhrobek tvoří přírodní žulový kámen nepravidelného tvaru s přední leštěnou plochou. Je zařazen do seznamu nemovitých kulturních památek okresu Brno-město.
