Ještě párkrát se vyspíme a bude tu nové vydání brožury Gourmet Brno a Gourmet Jižní Morava. Na další rok tak budeme mít dost inspirace, kam vyrazit jen tak na dobrou kávu s kamarádkou nebo kam vzít rodinu na slavnostní oběd. Jestli se mezi nejlepšími podniky objeví i její oblíbené, bude s napětím sledovat brněnská foodblogerka Michaela Luňáčková.
Nedá mi to nezeptat se: co dnes taková foodblogerka snídala?
K snídani jsem měla včerejší Mama Stella (kváskový chléb – pozn. red.) s domácí vajíčkovou pomazánkou, kterou mi dělal přítel a je to top strop. Přiznávám, že vaření není zrovna moje hobby a můj klasický oběd vypadá tak, že smíchám čtyři věci dohromady. Radši pracuju, než vařím.
Byl tohle impuls pro vznik instagramového profilu Food Lover Brno?
Ano, mám hrozně ráda jídlo, zvlášť zajímavé jídlo, a baví mě za něj utrácet. Na druhou stranu nesnáším, když za něco zaplatím a nesplní to moje očekávání: když to prostě není dobré, přijde mi to jako vyhozené peníze a zároveň do sebe dávám něco, co úplně nechci. Tipy na restaurace nebo kavárny jsem nejdřív zveřejňovala jen na svém soukromém profilu, ale pak jsem si jednou řekla, že téma teď frčí a že bych to mohla zkusit i jinak. A tak vznikl Food Lover Brno.
Jak si vybíráte podniky, které se na profilu objeví? Je to čistě vaše osobní aktivita nebo si vás zvou?
Pozvánky dostávám, ale nevstupuji rovnou do spolupráce. Jednak rozhodně nechci propagovat něco, co mi nechutná, a jednak mám zkušenost, že pokud jdete někam ohlášení, chovají se k vám úplně jinak. Většinou to ale vychází z mé strany a trochu i z povahy: chci být všude první, takže jakmile na mě vyskočí nový profil nebo vím o nějaké otvíračce, musím tam být. Takže když třeba otevírala japonská cukrárna a kavárna Mochi by Bango, utíkala jsem tam celá zpocená rovnou z boxu – nemohla jsem si to nechat ujít.
Když tedy přijdete inkognito, jak myslíte, že obsluze dlouho trvá, než ve vás odhalí influencerku?
Myslím, že teď už to de facto nepoznají. Ještě před sedmi lety, když jsem začínala, nebylo tak běžné si jídlo fotit. Ale dneska si každý druhý dělá reelska, storíčka, všichni chtějí být influenceři. Vidím to i zpětně ve zprávách, že zveřejním nějaký post a z daného podniku mi napíšou: „Jé, to jste byli vy, tak se příště přihlaste!“ A o to mě to baví víc, že obsluha na to absolutně nepřijde.
Je pro vás jídlo důležité i při cestování? Označila byste se za gastroturistku?
Stoprocentně. Tvořím mapu nejdřív podle jídla, až pak tam přidám památky.
Funguje pro vás restaurace nebo kavárna vysloveně jako cíl cesty? Jedete někam jen kvůli jídlu?
Ano, hodně cest jsem podnikala během covidu, samozřejmě teda když nebyly zavřené okresy. Ale to jsme si třeba v sobotu ráno jen tak zajeli do Šumperku do Pikoly na snídani. Naposledy jsme teď byli v Břeclavi v Ba Saigon. Chtěli jsme prostě zkusit vietnam, ale jiný, než máme v Brně. A pro mě je to taky motivace víc řídit, to v Brně nepotřebuju.
Pomáhá vám v tomhle Gourmet jako kompas?
Určitě, jednak Gourmet a jednak Tasty Moravia, projekt Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava. Zatímco v Brně mám fakt v podstatě stoprocentní přehled, v regionu díky Gourmetu objevuju úplně nové věci.
Vy sama předpokládám do Gourmetu podniky nominujete (tuto možnost má i veřejnost, nejen lidé z oboru – pozn. red.).
Je to tak, a v roce 2021 jsem dokonce i hodnotila. V běžném režimu jsou hodnotitelé a hodnotitelky Mimobrňáci, aby byli objektivní a neměli už k podnikům vytvořené vazby. Ale v tom covidovém roce bylo hodně omezené cestování, takže se to muselo řešit jinak. A jednu speciální spolupráci s Gourmetem přinesl i předchozí covidový rok 2020. Moc ráda chodím po Brně a navíc patřím k lidem, kteří si přečtou knihu třeba o funkcionalismu a pak všem vykládají, co se v ní dozvěděli. Takhle vznikla takzvaná Tour de Brno, pár několikakilometrových procházek schůdných i s kočárkem, kde se spojují tipy na gastro a informace o památkách.
Jak se brněnská gastroscéna vyvíjí? Vypozorovala jste něco za těch sedm let, co ji bedlivě sledujete?
Myslím, že se to obecně výrazně zlepšuje, a k tomu jsou patrné vždy určité vlny: byla tu vlna kaváren, vlna vietnamské kuchyně, teď je to samá itálie a pizza. Jsou tu stálice, které si umí dobře obhájit pozici, zároveň vznikají nové podniky. Na druhou stranu poslední dobou vidím, že otevírají místa, která nemají žádný specifický koncept, chybí jim osobnost. Přitom mají kvalitní věci, ale je to zkrátka pořád to samé. Jako by člověk chodil neustále na jiná místa, ale s tou stejnou nabídkou. Proč v Brně nikde nejsou třeba bagely? Dostaňte sem někdo bagely, prosím!
A když srovnáte Brno se zahraničím nebo třeba s Prahou, jak si podle vás stojí?
Brno je na tom velmi dobře, jednu dobu podle mě mělo našlápnuto víc než Praha. Vznikaly tady zajímavější koncepty. Ale Praha se teď rozjela, něco jí dokonce závidím, třeba mají frozen margarity! Mám teď na seznamu asi osm míst, cukrárny, kavárny, pizzu, kam v Praze nutně potřebuju.
Myslíte, že sociální sítě a recenze na nich mohou mít na podniky a jejich fungování opravdu vliv?
Extrémní. Nejsilnějším kanálem z hlediska informací je jejich ústní předávání, které se teď přerodilo v digitálně ústní předávání. To, jak se lidé rádi fotí, jak postují storíčka, reels, označují, kde jsou, to podnikům pomáhá. Nejhorší jsou negativní recenze, protože ty se samozřejmě šíří nejvíc. Jídlo je velmi subjektivní záležitost, teda pokud vám třeba někde nedají starý banana bread nebo něco podobného. Jinak se ale řídím klasickým chutná/nechutná. Jako pro člověka, který pracuje v kreativní agentuře, je pro mě navíc ohromně důležitá i vizuální stránka věci, interiéry. Velkou roli hraje taky obsluha. Jsou místa, kde mi chutná, ale lidé se tam chovají, jako by byli víc než ostatní, jsou protivní, přestanou si vás všímat, jakmile si nedáte půlkilový steak, ale jen dvousetgramový… Opravdu nemám motivaci jít tam někdy znovu. Ale na profil to nepíšu, prostě o tom podniku radši mlčím. Na Food Lover Brno najdou lidé jen pozitivní hodnocení. Nechci zbytečně přilévat do nenávisti, které je internet i tak plný.
Food Lover Brno
Takto pojmenovaný profil založila Michaela Luňáčková před sedmi lety, na sv. Martina roku 2017, a dokonce si přesně pamatuje první příspěvek. „Šlo o snídani v Brunche’s, protože to bylo nejfotogeničtější jídlo v Brně, hezky vyfotit se dalo i se starým telefonem,“ směje se. Na profilu lidé najdou doporučení na podniky v Brně, ale také gastrotipy pro cestující třeba do Berlína, Budapešti nebo Gdaňsku.
Co by poradila někomu, kdo sní o tom, že rovněž založí profil na sociální síti a dotáhne ho až k označení „influencerský“? „Je potřeba najít si v tom něco svého, nekopírovat ostatní, ale dát do toho něco ze sebe. Nestačí zveřejňovat obecné informace jako ‚tady otevřel nový podnik‘, to si v roce 2024 umíme najít všichni, takže je nutné k tomu dodat něco víc. Já bych si třeba nezakládala profil o pivu, protože pivo nesnáším a nepiju, omlouvám se všem, ale je to tak. Věnuju se věcem, které jsou mi blízké a můžu nadšení pro ně předávat dál.“
Tipy na zavedené i nové, ale prověřené gastro v Brně a na jižní Moravě najdete v ročence Gourmet, která vychází na konci října vždy ve dvou edicích, pro město (pod taktovkou TIC BRNO) a pro celý kraj (v režii Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava). V papírové podobě jsou zdarma k vyzvednutí v TIC BRNO, online jsou dostupné na gourmetbrno.cz a gourmetjiznimorava.cz. Kromě toho vychází třikrát ročně časopis Food Drink Brno, sledovat můžete také aktualizovanou Gastromapu Lukáše Hejlíka (gastromapa.hejlik.cz) či si pořídit jeho knihu Brno 100. Gastra se dotýkají i blogy Lifestyle Brno (lifestylebrno.cz) nebo Cool Brno Blog (coolbrnoblog.cz) nebo instagramový profil @kamvbrne a řada dalších.
Související články
-
21. října 2024
O gastrotipy na další rok je postaráno. Kdo se objevil v letošním Gourmetu?
Nejlepší kavárny, vinárny nebo restaurace v Brně i v celém Jihomoravském kraji? Ty vám představí aktuální vydání průvodce Gourmet. K dostání je v TIC Brno i online na gourmetbrno.cz.