Hattrick je zpět ve florbalové superlize. I s novým kapitánem

Tři roky mezi nejlepšími českými týmy chyběli, teď ale florbalisté Hattricku Brno do puntíku naplňují svůj slogan „Zase naplno, zase zpátky“. Vrací se totiž do mužské superligy, kde se chtějí poprat o desátou pozici tabulky a vyhnout se sestupovým starostem. Jedním z lídrů mančaftu je urostlý obránce Dominik Dvořák, který v Hattricku působí od roku 2017 a před sezonou převzal kapitánskou pásku.

Na jaře jste opanovali druhou nejvyšší soutěž a vrátili jste se do florbalové superligy. Co pro vás tento úspěch s odstupem času znamená?

Osobně jsem ho prožíval možná ještě víc než náš premiérový postup do superligy v roce 2019. Nyní jsem už byl v týmu déle a zastával jsem důležitější roli. Oslavy byly velké a je pro nás zadostiučiněním, že jsme zpátky mezi elitou.

Jaké byly uplynulé tři roky v nižší soutěži?

Náročné. První sezonu po sestupu jsme se hodně trápili, tým procházel obnovou a hodně jsme omladili sestavu. Postupně končily opory jako Luděk Ondráček, Lukáš Jalový a řada dalších. Nicméně sedlo si to výborně a týmová chemie je teď asi nejlepší za celých osm let, co jsem součástí Hattricku.

Nově jste se stal i kapitánem mužstva. Je to pro vás pocta?

Kapitánské pásky si moc vážím. Dalšími adepty mohli být Kuba Procházka nebo Jonáš Kůra, kteří taky mají spoustu zkušeností a odehraných zápasů za Hattrick. Cítím i zodpovědnost a možná menší tlak, nejde však jen o mě. V mančaftu máme víc lídrů, takže věci vždy řešíme společně. Nazval bych to takovým kolektivním kapitánstvím.

Superligová sezona bude dlouhá. Jak jste se na ni připravovali?

Příprava byla dlouhá, abychom byli na úroveň nejvyšší soutěže perfektně nachystaní. Mezi první ligou a superligou je viditelný rozdíl – hlavně ve fyzičce hráčů a taktické vyspělosti týmů. Kluby v nejvyšší soutěži navíc mají lepší zázemí, což se na výkonech taktéž projevuje.

Jak jste už zmiňoval, kádr se od vaší poslední účasti v superlize značně obměnil. Může to mít vliv?

Dohromady je nás asi jen čtyři nebo pět, co si to období pamatujeme. Mladší kluci to mohou mít těžší, protože budou elitní úroveň teprve poznávat při samotných utkáních. V přípravě jsme poměřili síly s podobně kvalitními soupeři, což nám nějaký obrázek dalo. Když k nám ale přijedou favorité soutěže jako Tatran Střešovice či Bohemians, budu zvědavý, jak se s nimi popasujeme.

Novinkou je, že domácí duely hrajete v hale č. 2 na Vodově, kam se vejde až 900 diváků. Vyhovuje vám nové prostředí?

Vzhledem k tomu, že trénujeme na Lesné a na Vodově se bude pokládat na zápasy gumový povrch, máme podmínky de facto všude stejné. Jako hráč tedy příliš neřeším, kde nastupujeme.

Jaké máte cíle v tomto ročníku?

Na soustředění v Liberci jsme ambice probírali. Z pozice nováčka jsme si řekli, že se chceme umístit do desáté příčky. Tím bychom se vyhnuli bojům o záchranu a zároveň bychom se kvalifikovali do předkola play-off. Jakékoliv lepší umístění by pro nás znamenalo úspěch.

Letos se stane Brno městem florbalu i díky prosincovému mistrovství světa žen, které se tady chystá. Může šampionát přilákat nové fanoušky i na vaše zápasy?

Byl bych rád, kdyby se touto cestou povědomí o florbalu v Brně rozšířilo. Určitě bychom všichni ocenili, kdyby fanoušci chodili ve vyšších počtech. Je pravda, že na některých utkáních nebývá návštěvnost taková, jakou bychom si přáli. Mnohdy ale přijde plná hala a v takových chvílích je obrovským zážitkem být na hřišti.