Každá vznikla v jiném období a je představitelkou jiných architektonických principů. Dělí je také poměrně velká vzdálenost. Jednu postavil význačný stavitel své doby a druhou dlouho „bezejmenná“ architektka. Spojuje je však využití a čtyřka v roce vzniku. Poliklinika Zahradníkova letos slaví sté narozeniny a Poliklinika Lesná padesáté.
Mohutnou červenou stavbu tvořící nároží Nerudovy a Zahradníkovy nemusíme představovat žádnému Brňanovi či Brňance. Málokdo ji mine při řešení zdravotních potíží anebo cestou do blízkého Björnsonova sadu.
Dnešní Poliklinika Zahradníkova vznikla podle návrhu brněnského architekta Jindřicha Kumpošta jako sídlo Okresní nemocenské pokladny, které přestaly stačit prostory na Francouzské ulici. Projekt se zrodil v roce 1922, stavba díky využití nových technologií trvala pouze jeden rok. Hotovo bylo v roce 1924.
Nemocenská pokladna chtěla pro stavbu využít státní podporu, proto se v šesti poschodích nacházela jenom dvě patra ordinací a úřadoven. Ve zbytku budovy bylo 56 bytů, jejichž výstavbou byla dotace podmíněna.
Monumentální blok budovy ve tvaru písmene A v sobě ukrývá dvě nádvoří oddělená jednopatrovým spojovacím křídlem. Hlavní vchod, nyní vstup B, se nachází v nárožním průčelí a honosí se sedmi plastikami klečících postav na předstupujících sloupech od sochaře Václava Macha, které symbolizují sociální poslání nemocenských pokladen.
Výrazně vertikální členění na fasádě nemá pouze dekorační účel, z něhož můžeme číst vliv německého expresionismu a českého národního slohu, ale slouží hlavně jako konstrukční systém tvořený železobetonovými pilíři.
Poliklinika Zahradníkova nyní slouží zdravotníkům celá, a to včetně ambulatoria Okresní nemocenské pokladny. To bylo dokončeno v roce 1928 a jedná se o výraznou bílou budovu na nároží Veveří a Zahradníkovy.
Lékařská péče na sídlišti
Projektování a vzniku sídliště Lesná přála štěstěna. V 60. letech 20. století nebyl program hromadné bytové výstavby tak přísný a architekti měli pro svou invenci dveře otevřené.
Nejinak tomu bylo i u budov občanské vybavenosti, jejichž zástupcem je Poliklinika Lesná. Architektka Libuše Kopřivíková navrhla účelnou stavbu tvořenou třemi trakty, v jejichž atriích se nachází klidová zóna s plastikami a zelení. Do nich poskytují výhled plně prosklené spojovací chodby.
Objekt má dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží, nízká výška byla zvolena do kontrastu k okolní panelové zástavbě. V údiv uváděla fasáda tvořená panely z šedého kolorovaného skla, to bylo během rekonstrukce v roce 2019 vyměněno za stejně efektní černé opláštění.
Hlavní vstup se nachází na Halasově náměstí a hned na začátku zaujme nástěnná mozaika od manželů Vašicových. Znázorňuje téma přírody s mytickou bytostí. Zajímavostí je také druhý vstup z parku u ulice Heleny Malířové, a to přímo na oddělení dětských lékařů. Ti byli tímto způsobem téměř vyňati z celého provozu a separováni na jednom místě.
Zároveň je poliklinika rozdělena i horizontálně – v podzemním podlaží se nacházejí sklady a technická zařízení. První nadzemní podlaží spojují základní služby, ať už se jedná o praktické lékaře, či lékárnu, a v druhém nadzemním podlaží ordinují specialisté.
Obě polikliniky nyní spadají pod Sdružení zdravotnických zařízení II Brno, které je příspěvkovou organizací města a spravuje ještě polikliniku v Bílém domě. Jak Zahradníkova, tak Lesná prošly částečnou rekonstrukcí, ale chystá se její pokračování, a to hlavně v interiérech obou budov.
