Na spojení slov Brno a uzavírky jsou již řidiči téměř zvyklí. Jak stavební práce na silnicích mění provoz, zjišťoval ve svém diplomovém projektu Adam Kaňkovský. Svou práci představil také na soutěži VUT Excel@FIT. Analýza dopravních uzavírek založená na simulacích přenáší do virtuálního modelu města chování řidičů.
Excel@FIT je studentská projektová soutěž. Co pro vás účast znamenala?
Byla to pro mě především zkušenost s prezentováním projektu jako takového. Neměl jsem projektovou praxi jako předmět, takže pro mě byl celý proces příprav velmi zajímavý.
Proč jste si vybral téma doprava?
Vybral jsem si ho z vypsaných témat u vedoucího, jehož přístup mi dlouhodobě vyhovuje. A protože si rád vybírám výzvy, šel jsem do dopravy, o níž jsem moc nevěděl. Řekl jsem si, že tohle by mohlo být zajímavé.
Překvapilo vás při pronikání do nového tématu něco?
Překvapilo mě, jak hrozně je to složité. Moje prvotní představa, jak by simulace mohla fungovat, byla diametrálně odlišná od toho, jak to v realitě fungovat má. Takže jsem byl v průběhu zpracovávání toho projektu dost překvapený skutečnostmi, které nastaly.
Představil byste nám trochu blíže svou práci?
Jde o simulaci dopravních uzavírek. Je primárně laděná na Brno, ale základem bylo vytvořit model, který bude použitelný i na jiná města v České republice. Takže jsem se to snažil dělat co nejvariabilnější, aby byl přenos možný. Základem bylo vymodelovat baseline model, což je vlastně převedení dopravy do virtuálního světa. Můžeme si pod tím představit data, jako kolik a kudy projede vozidel, v jakou dobu a jak se potom ta vozidla přerozdělují. Jde tedy o odhad dopravní poptávky ve virtuálním modelu světa.
Jak takto namodelované Brno může dopravě pomoci?
Když máme baseline model, můžeme do něj zanášet informace a sledovat následky těchto zásahů. Vložíme na silnici uzavírku, ať už úplnou, nebo částečnou, a sledujeme, jak se doprava přerozdělí v rámci města. Umíme tak odhadnout, jak se po uzavírce může přerozdělit dopravní zatížení v městské síti. Jedná se v podstatě o rozhodovací model, kde samozřejmě některé silnice mají větší prioritu než jiné z důvodu vyšší kapacity a rychlosti. Záleží na tom, kolik tam jezdí průměrně aut, jaké jsou rychlosti na daných silnicích, jaká je kapacita té silnice a podobně. Takže se snažíme co nejvíce přiblížit přemýšlení člověka, ale pořád je to nějakým způsobem statisticky vyhodnocené chování.
Jak se do sítě propisují velké uzavírky třeba dálnic, které vedou přes město tranzitní dopravu?
U velkých uzavírek jsou vidět nejzásadnější změny. V rámci svého modelu jsem zkoušel uzavírat třeba D1 v nejvytíženější části uvnitř Brna a je tam krásně vidět, jak se velká část dopravy přesune do centra, někteří řidiči použijí jen nějaké lokální objížďky a takhle se to přerozdělí v rámci sítě. Mým cílem bylo, aby se model mohl jednou využívat v rámci koordinace uzavírek ve městě. Můžeme odhadnout, jak se po takto plánovaných uzavírkách změní doprava v síti. A samozřejmě je tady velký prostor pro další řešení, jako je modelování navržených objízdných tras a co to s dopravou udělá.
