Na přelomu srpna a září nastal v projektu výstavby nového kolektoru Česká–Středova další milník. Po dokončení nutných prací na povrchu se stavbaři naplno přesunuli do podzemí, kde probíhá samotná ražba. Ta potrvá přibližně jeden rok. Na ni naváže rekonstrukce ulice, namísto asfaltu se můžeme těšit na dlažbu.
Přeložky inženýrských sítí, výstavba provizorního vodovodu, zajištění budov na České a v přilehlých uličkách – to je výčet nejdůležitějších úkolů, kterým se v posledním roce sdružení zhotovitelů věnovalo, aby bylo možné přistoupit k samotné ražbě kolektoru. Ta nyní probíhá ze dvou stran. První šachtu pojmenovanou Karolínka vyhloubili stavbaři na křížení ulic Česká × Veselá a Solniční. Druhá, Maruška, se nachází na ulici Středova. Místo, kde se zrovna horníci pod zemí nacházejí, identifikují místní obyvatelé a kolemjdoucí jednoduše. Na povrchu ulice Česká bude vždy v místech čelby z bezpečnostních důvodů mobilní ohrazení. Ulice Česká je nyní bez větších obtíží průchozí, občasné výkopy se zde ale vyskytnout mohou.
Ražba kolektoru bude trvat přibližně jeden rok. Následně by se stavbaři vrátili na povrch a finálně opravili povrchy na České. Ta dostane nový háv – nevzhledný asfalt zde nahradí dlažba, která je pro historické centrum města vhodnější.
Chcete se podívat, jak vypadají útroby kolektoru? Máte jedinečnou možnost – na nádvoří Nové radnice do konce září najdete nafukovací model sekundárního kolektoru, a to ve velikosti 1:1.
ZAJÍMAVÉ INFORMACE K RAŽBĚ KOLEKTORU
• Ražba se dělá klasickým hornickým způsobem (tzv. Novou rakouskou tunelovací metodou) – tzn. cyklicky se opakující postup záběru 0,8 metru.
• Nejnižší místo kolektoru je 10,2 metru pod terénem, nejnižší nadloží (tedy strop kolektoru) cca 1,6 metru pod terénem.
• Za jeden den zvládnou horníci průměrně postup o 0,8 metru.
• Na povrchu i na budovách jsou umístěny nivelační body, které se pravidelně kontrolují a vyhodnocují. Díky nim lze sledovat případné stavy poklesů a reagovat na ně, pokud to bude potřeba.
• Po ukončení razicích prací bude v kolektoru vybetonováno tzv. sekundární monolitické ostění pomocí posuvné formy a následně budou v kolektoru osazeny ocelové konstrukce, na kterých budou nově vedeny inženýrské sítě jako vodovod, horkovod nebo kabelové sítě. Ve dně kolektoru pak povede kanalizace. Jinými slovy budou zde umístěny všechny možné inženýrské sítě s výjimkou plynovodu, který kvůli zvýšeným bezpečnostním nárokům nemůže být v kolektoru veden.
Stránky projektu, kde se zveřejňují aktuality a další podrobnosti, najdete na webu Co bude, Brno?