Satirickou rukavici zvedl ve Večerním Brně i Miroslav Skála - Tiskový servis

Satirickou rukavici zvedl ve Večerním Brně i Miroslav Skála

Když v září 1959, tedy před 65 lety, v Brně vzniklo a začalo ohledávat satirický terén divadlo Večerní Brno, patřil k jeho zakladatelským osobnostem také prozaik a dramatik, autor humoristických a satirických her a próz Miroslav Skála. Od jeho narození uplyne 6. dubna sto let.

V roce 1965 se divadlo Večerní Brno přestěhovalo na Jakubské náměstí. Foto: Archiv města Brna

V roce 1965 se divadlo Večerní Brno přestěhovalo na Jakubské náměstí. Foto: Archiv města Brna

S tvorbou Miroslava Skály se posluchači, diváci a čtenáři mohli setkat na vlnách rozhlasu, na jevištích divadel, na stránkách knih, ale i v kině a televizi. Velkou příležitost uplatnit své kultivované vypravěčství a smysl pro inteligentní humor, ale také pro ironii, absurdno a kousavou satiru dostal absolvent brněnské filozofické fakulty, učitel a redaktor literárně-dramatické redakce brněnského rozhlasu na počátku 60. let minulého století.

V září 1959 bylo pro pobavení návštěvníků brněnského veletrhu uvedeno v divadle Radost příležitostné kabaretní pásmo Večerní Brno, které dalo název novému generačnímu autorskému divadlu usilujícímu o satirický pohled na tehdejší společenské i politické dění.

Šlo údajně o jediné takto výlučně zaměřené a politickou garniturou tolerované divadlo v tehdejším Československu. Svou vrcholnou éru zažilo v první polovině 60. let, kdy sídlilo v Juranově domě na dnešní ulici Milady Horákové, jeho uměleckým šéfem byl režisér Evžen Sokolovský (současně režisér Mahenovy činohry) a největší hereckou hvězdou Lubomír Černík.

Lidé se smáli sami sobě

Autoři se většinou rekrutovali ze zaměstnanců literárně-dramatické redakce brněnského rozhlasového studia, vedle Vlastimila Pantůčka, Karla Tachovského nebo Vladimíra Fuxe to byl i Miroslav Skála.

Ten se do repertoáru a historie divadla zapsal mimo jiné jako spoluautor (s V. Fuxem a V. Pantůčkem) hry Drak je drak čili kterak Žužličtí k rozumu přišli z roku 1963. Jednalo se o travestii, tedy parodické zpracování hry Viktora Dyka Ondřej a drak.

Zápletka se točí kolem vymyšleného draka, na kterého středověcí Žužličané svádějí své chyby a neúspěchy. Dílo se tak dotklo dobové socialistické morálky přizpůsobivosti, netečnosti, občanské pasivity, alibismu… a mělo obrovský divácký ohlas. Jde o nejúspěšnější inscenaci Večerního Brna vůbec: hrála se až do roku 1967 a převzala ji i jiná divadla. Je třeba dodat, že podobně zarezonovaly i dvě další travestie – Fuxův Hamlet IV. aneb Cirkus Elsinor (1962) a Král Vávra Milana Uhdeho (1964).

V roce 1968 Miroslav Skála upravil a aktualizoval pro Večerní Brno hru Kat a blázen z dílny Osvobozeného divadla. Byla v nastudování pozdějšího provázkovského režiséra Petera Scherhaufera uvedena měsíc po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a stala se po Drakovi druhou nejúspěšnější inscenací divadla, ale také důvodem k režisérovu nucenému odchodu.

V roce 1965 se Večerní Brno přestěhovalo na Jakubské náměstí, po odchodu Evžena Sokolovského změnilo svůj kurz a stalo se z něj běžné repertoárové divadlo, byť s důrazem na humor a satiru, jak dokládá například angažmá Milana Lasici a Júlia Satinského nebo Miroslava Horníčka. Více než třicetiletá éra divadla skončila v roce 1992.

Miroslav Skála po odchodu z rozhlasu spolupracoval v 70. letech s Loutkovým divadlem Radost a psal humoristickou prózu – knihy Svatební cesta do Jiljí a Cesta kolem mé hlavy za 40 dní byly zfilmovány a dosáhly velké obliby. Jejich autor, který už dříve bojoval s duševním onemocněním, však v roce 1989 spáchal sebevraždu.

Večerní Brno (1959–1992)

Divadlo během své existence měnilo název od Kabaretu Večerní Brno přes Večerní Brno až po Satirické divadlo Večerní Brno a Divadlo u Jakuba. Původní název vznikl jako ironická narážka na noviny Večerní Praha.

Další články z rubriky