Jan Mucha: Jsem nohama na zemi

Mezi světem profesionálů a amatérů. Taková je pozice brněnského házenkářského klubu SHC Maloměřice, který bojuje o záchranu v extralize. Jednou z jeho největších zbraní je pětadvacetiletý Jan Mucha hrající na pozici spojky, v současnosti třetí nejlepší střelec soutěže. Také díky jeho výkonům se „Majlont“ stále drží na příčce zajišťující setrvání mezi elitou. Mucha se ale netají tím, že jeho ambice jsou vyšší.

Setkáváme se krátce po zápase, v němž jste senzačně porazili lídra tabulky Lovosice, vy jste vstřelil pět gólů. Jak tento zápas hodnotíte?

Myslím si, že to bylo překvapení pro všechny ostatní týmy. Samozřejmě jsme tam chtěli vyhrát, ale nastupovali jsme jako úplný outsider. A paráda! Body jsme potřebovali, protože jsme jich dost poztráceli doma. Byl to týmový výkon, od toho se musíme odrazit. A chtěl bych vyzdvihnout výkon brankářů, ten byl alfou a omegou naší výhry.

Váš trenér Jiří Mičola mluvil o tom, že před zápasem byl tým v krizi. Co s ním udělal tenhle výsledek?

Já doufám, že nás nakopl. Předtím jsme hráli s Frýdkem, potom jsme si s kapitánem a trenérem vyříkali pár věcí a myslím, že to bylo k dobru. Teď musíme jít dopředu, nespoléhat se na jednotlivce. Když se nedaří jednomu, zastoupí ho druhý. To je to, co potřebujeme.

Brzy vás čeká další zápas s Handball Brno. Vnímáte vy osobně nějak rivalitu mezi dvěma městskými celky?

Beru to, že jsme z jednoho města, je tu rivalita i skrze sponzory a podobně. Na druhou stranu spousta kluků v obou týmech nejsou původně Brňáci. Ale jo, je to derby se vším všudy. I první zápas s nimi v této sezoně byl vyhrocený.

Letos patříte k nejlepším střelcům extraligy. V čem spočívá vaše kouzlo?

Myslím si, že jednak v důvěře trenéra, který mi dává na hřišti hodně prostoru, a pak kluci hrají hodně na mě. Mám tak spoustu příležitostí ty góly dát. Takže nemyslím, že by ve mně bylo nějaké extra kouzlo. Nehraju extraligu první rok, ale zároveň kdybych neměl tu porci střel, tak bych góly nedal. Je to tedy dost zásluha trenéra a týmu.

S takovými výkony si říkáte o reprezentaci, přemýšlíte nad tím někdy?

Já jsem nohama na zemi. Hraju pozici, kde bych řekl, že jsou kluci dobří. Musel bych se ještě hodně hodně zlepšit, abych měl šanci se tam podívat. Momentálně si myslím, že na své pozici nemůžu v reprezentaci v té konkurenci uspět. Takže to nijak nevyhlížím. Neříkám, že bych nechtěl, potěšilo by mě to, ale ještě na to zkrátka nemám.

Čeho byste chtěl v kariéře dosáhnout?

Můj cíl je dostat Maloměřice do play-off a taky bych v budoucnu rád pár let hrál v zahraničí. Zda to vyjde, samozřejmě záleží na více okolnostech, ale rozhodně bych do toho šel.

Na čem jste před sezonou nejvíc pracoval, v čem se cítíte lepší?

Už několikátou sezonu se připravuji v ostravském gymu Athletes PREP. a pracuju tam na síle a kondici. To je za mě v házené hodně podceňované, ale kolikrát důležitější než jen běhání s balonem. To, jak tělo vydrží, jak jste schopen odehrát celou sezonu. Jsou samozřejmě i nezaviněná zranění – když člověku někdo spadne na koleno, tak s tím nikdo nic nenadělá –, ale hodně problémům se dá předejít. Silová a kondiční příprava je základ a já to už několikátou sezonu svěřuji určitým lidem, kterým za to moc děkuji.

Proč jste po odchodu z Frýdku-Místku zvolil právě Maloměřice?

Předloni jsem končil sezonu zraněním a věděl jsem, že nejsem v optimální formě, že mám v hlavě ještě trochu strach z kontaktu a že potřebuji někam, kde dostanu rozumnou porci času, ale nebude takový tlak na výsledky. Maloměřice tehdy byly tuším předposlední. Samozřejmě je tu tlak, ale ne jako v týmu, který hraje o top tři příčky. Chtěl jsem se rozehrát, ale být i v týmu, kterému můžu pomoci. Bylo to win-win pro obě strany a nakonec se podařilo zachránit ligu, i když jsme si to trochu zkomplikovali.

Teď jste v týmu spokojený?

Maximálně. Před sezonou jsme posílili, paradoxně přišli hráči, které jsem znal z minulosti. Ještě bychom kádr potřebovali rozšířit, ale nic není hned.

Tým hraje dlouhodobě na spodku tabulky, necítíte se kvůli tomu pod tlakem?

Vedení přišlo za mnou s tím, že už nechtějí o záchranu hrát. Podzim se nám úplně nepovedl, doma jsme prohráli zápasy, v nichž jsme 90 procent času vedli. Kdybychom měli o šest bodů víc, tak jsme úplně jinde. Ale sezona ještě není u konce, ještě máme víc než polovinu před sebou, takže věřím, že o záchranu hrát nebudeme. I když nebudeme hrát play-off, což já věřím, že ano, tak si myslím, že budeme mít dost bodů, abychom se vyhnuli baráži. Takže nějaký tlak nevnímám.

Uživíte se sportem, nebo si musíte přivydělávat?

Mám to štěstí, že můj otec vlastní firmu, kde mu vypomáhám. Dělám, co je potřeba, o víkendech jezdím domů a zařizuji všechno možné. Pracuji i na dálku, dělám různé administrativní činnosti nebo třeba odvezu firemní auto na opravu. Plus ještě začínáme trénovat dorostence. Uživit se házenou se u nás asi dá, ale není to žádná hitparáda.