V červnu oslaví malá výročí tři stavby potvrzující image Brna jako města, které se svými architektonickými skvosty chlubí a zároveň se o ně i náležitě stará. Před 15 lety byla dokončena rekonstrukce a „lodní“ dostavba Divadla Radost a novotou se znovu zaskvěla kavárna Era a před 20 lety se vrátil život do opraveného Anthroposu.
Už téměř 80 let patří neodmyslitelně k Brnu Divadlo Radost, které hraje hlavně pro děti, ale v jeho hledišti se často potkávají všechny generace diváků. Navíc si také samo vyrábí dekorace, rekvizity, kostýmy a loutky.
Ty dostaly 5. června 2011 unikátní domov v podobě nově otevřeného Muzea loutek. Byla tak dovršena dvanáctiletá rekonstrukce a dostavba celého areálu divadla podle projektu architekta Oldřicha Prokeše, jenž vzdal hold pohádkové fantazii a stylizoval ho do podoby zaoceánské lodě a lodními prvky ozdobil i vnitřní prostory. Dřevěná přístavba muzea ve tvaru lodní přídě směřující do ulice Cejl poskytla zázemí nejpovedenějším loutkám ze stovek inscenací.
Zájem o expozici však postupně klesal, proto bylo muzeum v roce 2021 adaptováno na nový jevištní prostor – tzv. Loď – určený pro „miminí“ divadlo. Klimatizovaná scéna je díky svým komorním rozměrům i dřevěnému obložení interiéru ideální pro batolecí publikum. Loď zároveň slouží jako alternativní zkušebna nebo místo pro scénická čtení.
Sličná sestra vily Tugendhat
Za chvíli oslaví stovku nyní dočasně zavřená, ale s novým provozovatelem již lepší časy vyhlížející funkcionalistická kavárna Era. Inspirován nizozemským hnutím De Stijl ji navrhl architekt Josef Kranz.
Budovu, jež v letech 1928–29 vyrostla na ulici Zemědělské v Černých Polích, charakterizují výrazné průčelí, velké prosklené plochy a točité schodiště propojující jednotlivá podlaží.
Po znárodnění v roce 1959 postupně chátrala, a i když byla v roce 1977 zařazena do seznamu kulturních památek, nevhodné úpravy v dalších desetiletích, i po jejím navrácení dědicům, ohrozily její autentickou podobu.
Zlom nastal až díky citlivé rekonstrukci architekta Jana Velka, kterou po dohodě o dlouhodobém pronájmu s majiteli zajistilo i díky evropským dotacím občanské sdružení Studio 19. Vzkřísit ducha slavné meziválečné éry se opravená kavárna pokusila 6. června 2011.
Nejstarším dějinám je dobře pod moderní střechou
Na prvorepublikovou tradici, konkrétně na pavilon Člověk a jeho rod, který pro Výstavu soudobé kultury v roce 1928 vytvořil archeolog Karel Absolon, navazuje také Pavilon Anthropos Moravského zemského muzea.
Současná neofunkcionalistická stavba v pisáreckém parku vznikla v letech 1956–1962 z iniciativy antropologa Jana Jelínka podle návrhu architekta Evžena Šteflíčka. Zdejším nejpřitažlivějším exponátem byl a stále je mamut v životní velikosti od Zdeňka Macháčka.
V zastarávajícím objektu se však postupně vršily technické problémy, a proto byl v letech 2003–2006 kompletně rekonstruován podle návrhu Dagmar Kubeláčkové. Po znovuotevření 29. června 2006 získal Anthropos nové výstavní sály, moderní přednáškový prostor, kavárnu i interaktivní expozice věnované paleolitu, evoluci člověka a kulturní antropologii.
