Brněnské rybníky a dokonce i přehrada se před silnými mrazy schovávají pod čím dál silnější ledovou krustou. Kdy je pohyb po ní bezpečný a co dělat, když se led prolomí?
1
Nevcházejte na led, pokud neznáte jeho sílu. Teprve led o tloušťce více než 10 cm unese dospělého člověka, pro bruslení se doporučuje síla až kolem 15 cm. „Pro rekreační sporty, kdy se na ledu pohybuje velké množství lidí a dochází k dynamickému zatížení, je potřeba led daleko silnější, přibližně 20 až 35 cm,“ uvádějí na svém webu hasiči.
Měření na brněnských vodních plochách provádějí pravidelně strážníci, nejaktuálnější informace najdete na jejich Facebooku (https://www.facebook.com/mpbrno) nebo Instagramu (https://www.instagram.com/mpbrno/).
2
Tloušťka ledu není všude stejná, ovlivňují ji například různé přítoky a odtoky. (Na přehradě například mezi nudistickou pláží a Roklí strážníci označili místa, kde led nebezpečně ztenčují stoupající plyny z bahnitého dna.)
3
Jestliže dojde k prolomení ledu, pokuste se vylézt ven ve směru, kudy jste přišli (tam už led jednou prokázal, že vás unese). Zapřete se o lokty a postupně se snažte vysoukat ven. (Výraznou pomocí je, pokud budete preventivně vybaveni ledovými bodci nebo jejich domáckou obdobou například ze šroubováků.) Z rizikového místa je pak lepší se například odkulit, více tím rozložíte svou váhu a snížíte pravděpodobnost dalšího prolomení. Co nejdříve je potřeba dostat se do suchého oblečení a zahřát se.
4
Doporučujeme při vstupu na ledovou plochu nebýt sami, mít v blízkosti někoho, kdo je případně schopen zavolat záchranku.
5
Pokud se prolomí led pod někým jiným a nedokáže se dostat ven sám, volejte nejprve 112 (pokud by se vám záchrana nedařila, pomoc už bude na cestě). K postiženému se vydejte po čtyřech nebo plazte, mějte k dispozici něco, co můžete člověku bezpečně podat (hokejku, velkou větev, lano).
6
Na vodní plochu NIKDY nechoďte s kočárkem.
Samostatnou kapitolou zamrzlých ledových ploch jsou uvěznění ptáci. Je jich výrazně méně, než by se podle telefonátů na tísňovou linku mohlo zdát. „Od Nového roku se to ani v jednom případě nepotvrdilo, protože zdravým vodním ptákům se něco takového téměř nemůže přihodit,“ upozornil mluvčí Městské policie Brno Jakub Ghanem. „Odpočívají na břiše a nohy mívají schované, což někdy budí dojem přimrznutí. Instinktivně vyhledávají spíše místa, kde se led láme, pravidelně se pohybují a ve stoje střídají nohy. Přilnutí brání i šupinatá kůže na končetinách. Chodidla chlad dobře snášejí a standardně nepřimrzají ani při velmi nízkých teplotách,“ vysvětlil.
