Spojení Království polského a Velkoknížectví litevského se datuje hluboko do minulosti, k formálnímu sjednocení Litvy s Polskem do jednoho státu došlo v roce 1569. Ústava z 3. května 1791 představovala vyvrcholení snah o posílení konstituční monarchie, zavedení politické rovnosti mezi měšťany a šlechtou a státní ochranu dalších vrstev obyvatelstva.
Výstavu zahájili radní pro kulturu Marek Fišer, velvyslanec Litvy v ČR Laimonas Talat-Kelpša, chargé d’affaires a. i. Velvyslanectví Polska v ČR Antoni Jerzy Wręga, ředitel Polského institutu Maciej Ruzcaj a zástupkyně běloruské komunity v České republice Kryscina Šyjanok. Zprostředkovaně zazněl i pozdrav od Svjatlany Cichanouské.
„Ústavu 3. května vnímám jako milník naší historie a je pro mě symbolem cesty Litvy z temnoty ke světlu,“ řekl při vernisáži Laimonas Talat-Kelpša. „Evropa si může z tohoto aktu vzít ponaučení, že unie mohou fungovat. Tehdejší těsné polsko-litevské vztahy mohou ovlivnit i dnešní chápání spolupráce národů,“ myslí si.
Na výstavě lidé uvidí 6 velkoplošných oboustranných panelů s texty, fotografiemi a faksimilii dokumentů. Čtivou formou popisují smysl ústavy i historii polsko-litevské unie, včetně pojednání o náboženství, vztahu židů a křesťanů či o obraně státu.
Pořadatelé Brno jako další zastávku v putování venkovní výstavy zvolili proto, že jak Litva, tak Polsko navázaly s městem partnerství. S polskou Poznaní byla partnerská dohoda podepsána už v roce 1966, s litevským Kaunasem v roce 1994. V Brně působí také honorární konzulové obou zemí.
