Vstříc vodíkové budoucnosti! Brno zakládá spolek s městskými firmami a univerzitou, aby snáze přešlo na vodíkovou energii - Tiskový servis

Vstříc vodíkové budoucnosti! Brno zakládá spolek s městskými firmami a univerzitou, aby snáze přešlo na vodíkovou energii

  • 12. června 2024
  • 5 minut čtení

Už před třemi roky vzniklo v Brně memorandum, ve kterém se několik institucí spolu s městem zavázalo ke spolupráci na vývoji vodíkových technologií. Vzhledem k tomu, jak se některé projekty posouvají, ukazuje se nyní jako vhodná cesta založit spolek, který bude jednotlivé aktivity koordinovat a zastupovat své členy navenek při jednáních s dalšími organizacemi nebo orgány. Zakládajícími členy H2vBrně, z. s., mají být vedle města jeho společnosti Teplárny Brno, Dopravní podnik města Brna a SAKO Brno a za akademický sektor Vysoké učení technické v Brně.

„Z vývoje posledních let i ze strategií přijatých na úrovni Evropské unie i České republiky je zřejmé, že vodík bude jedním ze zásadních zdrojů energie. Pro Brno je nezbytné, aby s tímto trendem drželo krok, ale ještě lepší by bylo, aby město bylo tím, kdo tento trend bude udávat. Na rané myšlenky vedené tímto směrem jsme reagovali už v roce 2021, kdy v Česku vznikla vodíková strategie, která se nyní aktualizuje. Tehdy jsme podepsali memorandum o spolupráci na využití vodíku. Pozorujeme, že o přistoupení k memorandu mají zájem různé subjekty, od developerů až například ke společnostem s většími flotilami nákladních vozidel. Rozšíření memoranda by ale bylo poměrně složité a následná činnost a rozhodování ve větší skupině subjektů komplikované. Pro výraznější rozvoj brněnské vodíkové ekonomiky nyní vzniká zapsaný spolek H2vBrně, který umožní snazší přístup a spolupráci i dalším zájemcům,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

„Využití vodíku mnoho odborníků považuje za součást řešení klimatické krize. Předpokládá se, že tento plyn může nahradit fosilní paliva v dopravě, průmyslu i domácnostech. V Brně už existují konkrétní ideje, jak se do vodíkového hospodářství zapojit, například v oblasti městské hromadné dopravy nebo výroby vodíku elektrolýzou z energie získané z obnovitelných zdrojů. Zároveň do Brna plánujeme přivedení přebytečného tepla z Jaderné elektrárny Dukovany. Přidáme-li k tomu současnou výrobu energie a tepla z odpadu, vidíme, že Brno usilovně pracuje na tom, aby obnovitelné zdroje tvořily co nejvyšší podíl na jeho celkové spotřebě,“ doplnil náměstek primátorky pro energetiku Robert Kerndl.

Zakládajícími členy H2vBrně, z. s., má být město Brno, městské společnosti Teplárny Brno, Dopravní podnik města Brna a SAKO Brno a dále Vysoké učení technické v Brně. Účastí města se budou zabývat zastupitelé na svém zasedání příští týden. Dnes brněnští radní v působnosti valné hromady obchodní společnosti Teplárny Brno a Dopravní podnik města Brna schválili účast těchto subjektů jako zakládajících členů spolku. Společnost SAKO Brno předloží obdobný materiál do konce června. Formální schvalovací proces čeká také ještě VUT v Brně. 

Teplárny Brno, a. s., pracují na projektu na výrobu vodíku a nově zakládaný spolek by jim měl pomoci s koordinací s ostatními městskými společnostmi, případně s hledáním dalších partnerů. „Teplárny Brno sledují potenciál vodíku jako velmi pravděpodobného paliva energetiky a mobility budoucnosti a patřily k prvním hybatelům vodíkového tématu v České republice. Chystat v Brně koordinovaně vodíkové projekty je důležité ne proto, aby vodík v dohledné době nahradil stávající zdroje nebo rychle obrátil naruby mobilitu na území města Brna, ale abychom byli připraveni na nástup vodíkových ‚spotřebičů‘ a získali zkušenosti s provozem vodíkové infrastruktury,“ řekl předseda představenstva Tepláren Brno Jiří Herman.

Dopravní podnik města Brna zvažuje projekt pronájmu 50 městských vodíkových autobusů. „Bezemisní doprava je jednou z našich priorit a dlouhodobě se tomuto aspektu věnujeme. Na rozdíl od elektromotorů není potřeba vodíkové autobusy dlouze nabíjet, energii jim dodává vodíkový článek a doplnění vodíku netrvá víc než pár minut. Vodíkové autobusy mají také na jedno doplnění podstatně delší dojezd než elektrobusy, což je pro provoz podstatný aspekt,“ dodal předseda představenstva DPMB Miloš Havránek

Společnost SAKO Brno, a. s., je kromě odpadového hospodářství důležitým hráčem v brněnské energetice, takže i ona v posledních letech vyhodnocovala možnosti výroby, skladování a spotřeby vodíku v lokalitě svého zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO) na Jedovnické. Okolí ZEVO poskytuje v tomto směru řadu výhod a vznikající návrhy mohou navíc sloužit jako inspirace i pro jiné podobné lokality. I z tohoto důvodu se SAKO Brno účastní projektů Národního centra vodíkové mobility (NAHYC-m), jehož je zakládajícím členem. „Díky aktivitám z posledních let, například technicko-ekonomické studii z roku 2022, jsme si vědomi možností, jak může SAKO Brno přispět k vodíkovým aktivitám města. Je pro nás důležité být v oblasti výroby tepla a elektrické energie v symbióze se zájmy města a s našimi partnery z ostatních městských společností. Stejně tak je důležité držet krok s vývojem celého odvětví. Věříme, že to vše nový spolek dokáže zprostředkovat,“ zdůraznil předseda představenstva SAKO Brno Pavel Urubek

Členové spolku budou spolupracovat a podporovat se v oblastech, jako je výroba vodíku a jeho využití v hromadné, nákladní, osobní i kolejové dopravě a v energetice. Neopominutelným prvkem je spolupráce se vzdělávacími institucemi v České republice a v zahraničí a aktivní vytváření příležitostí pro aplikovaný výzkum. Dalšími činnostmi vodíkového klastru bude aktivní vyhledávání zdrojů financování vodíkových projektů v ČR a EU, osvěta veřejnosti o výhodách využití vodíku a vytvoření vodíkové strategie města Brna. 

Vodík z obnovitelných zdrojů je jedním ze stavebních kamenů dekarbonizace Evropské unie. Plán RePowerEU stanovuje jako cíl pro rok 2030 zajistit v Evropě výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů ve výši 10 milionů tun a dalších 10 milionů tun obnovitelného vodíku importovat. Pro výrobu takového množství vodíku je nutné vystavět elektrolyzéry o výkonu 40 GW. Investice do elektrolyzérů jsou odhadovány v rozmezí 24–42 miliard eur, investice do obnovitelných zdrojů energie 220–340 miliard eur a investice do přepravy, skladování a plnicích stanic 65 miliard eur.

V České republice nyní probíhá aktualizace vodíkové strategie z roku 2021, dokument se nachází v meziresortním připomínkovém řízení. V aktualizaci se počítá s výrobou obnovitelného vodíku v objemu 20 tisíc tun, k čemuž je potřeba vystavět elektrolyzéry o výkonu 300–400 MW. V plánu je též výstavba 50 plnicích vodíkových stanic. Investice do vodíkové ekonomiky pro naplnění cílů pro rok 2030 jsou uvažovány ve výši až 115 miliard korun. Jedním z hlavních cílů je také začlenění infrastruktury ČR do evropských vodíkových koridorů. 

Další články z rubriky