V pondělí kuře na paprice z jihomoravského kuřete, v úterý dušená kapusta z místní kapusty… Co by mohlo přispět k tomu, aby takto vypadalo co nejvíce položek na jídelníčku brněnských školních jídelen, zjišťovalo město během tohoto pololetí v dotazníkovém šetření i na osobních jednáních.
Už začátkem letošního roku rozeslalo město vedoucím školních jídelen základních a mateřských škol dotazník, ve kterém analyzovalo aktuální stav dodavatelů z hlediska lokálnosti a také potřeby a bariéry, které se zvýšením podílu regionální produkce souvisí. „Návratnost dotazníku přesáhla 80 %, vyplnilo nám ho 106 ze 127 oslovených jídelen, což nám velmi pomohlo udělat si ucelený obrázek. Ukázalo se, že už nyní je zhruba 40 % dodavatelů lokálních. A co je ještě lepší, že skoro 80 % jídelen by regionální produkty chtělo využívat častěji. V rámci větší osvěty a propagace bychom byli rádi, kdyby jídelny o využívání lokálních produktů více informovaly ve svých jídelníčcích. Zároveň je ale potřeba posilovat definici pojmu lokální nebo regionální ve smyslu ‚pocházející z našeho regionu‘, nikoli z celého Česka, jak je to dnes často vnímáno,“ podotkla radní města Brna pro oblast školství Irena Matonohová.
Mezi nejčastěji zmiňovanými bariérami se objevoval nedostatek dodavatelů, kteří by byli schopni dodávat v požadovaném objemu, dostupnost produkce jen v určitém období v roce nebo vyšší cena. Jídelnám by pomohl seznam lokálních dodavatelů obsahující nabízené produkty a jejich množství nebo online tržiště.
Aktuálně proběhla schůzka s vedoucími školních jídelen, kteří projevili zájem o více informací. „Na ní jsme jim poskytli zmíněný seznam, který vznikl mimo jiné na podkladu naší nové mapové aplikace Farmáři z regionu. Řešili jsme také další aktivity, které by většímu uplatnění regionální produkce ve školních jídelnách mohly pomoci – například možnost financování vzdělávacích seminářů nebo kurzů vaření, ukázky vaření z lokálních surovin, ale také environmentální vzdělávání pro žáky, které by se zaměřilo na lokální produkci a její význam. Zařadit by se daly například i exkurze přímo na farmy,“ dodala Irena Matonohová.
Na uvedeném setkání zazněla i řada inspirativních příkladů dobré praxe, mezi jinými i ze školní jídelny na nám. Svornosti, kde v zázemí probíhají exkurze a v kuchyni jsou vítáni samotní žáci a žákyně. Brno zároveň připravuje příručku příkladů dobré praxe napříč Českou republikou, kterou zašle všem vedoucím školních jídelen v Brně začátkem školního roku.
Posílení lokální produkce, tedy takové, která vzniká zhruba na území Jihomoravského kraje, ve školním stravování je jednou z aktivit, které mají posílit potravinovou spolupráci v regionu. „Jejím přínosem je silnější ekonomika díky podpoře farmářů a podnikatelů, zkrácení distribučních řetězců a zvýšení konkurenceschopnosti, ale i nižší uhlíková stopa a zdravější krajina,“ vysvětlil zastupitel města Brna Martin Příborský, do jehož agendy spadá strategický rozvoj a metropolitní spolupráce. K tomuto tématu vznikla pracovní skupina se zástupci Magistrátu města Brna, Krajského úřadu Jihomoravského kraje, místních akčních skupin, Krajské hygienické stanice JMK, Státního zdravotního ústavu a dalších aktérů v území. „Do budoucna bychom chtěli prověřit i další možnosti nad rámec školních jídelen, kde by se ve veřejném stravování mohly uplatnit regionální produkty,“ doplnil Martin Příborský.
Téma potravinové spolupráce Brno řeší díky mezinárodnímu projektu MECOG-CE, v jehož čele dokonce stojí. V jeho rámci se scházejí zástupci evropských měst, metropolitních oblastí nebo třeba univerzit, přinášejí si inspiraci v podobě úspěšných řešení ze své domoviny a ta následně přebírají jiné metropolitní oblasti k otestování. Předobrazem fungující potravinové spolupráce se pro Brno stal Turín se svými potravinovými čtvrtěmi. Více se o projektu MECOG-CE, podpořeném z fondů Evropské unie skrze program nadnárodní a meziregionální spolupráce Interreg CENTRAL EUROPE, dozvíte zde: https://metropolitni.brno.cz/spoluprace/vyzkumne-projekty/mezinarodni-projekt-mecog-ce/.
