Poslední místo v čestném kruhu na Ústředním hřbitově ode dneška patří rodákovi světového významu, spisovateli Milanu Kunderovi, a jeho manželce Věře. Odpočívá pod „levitujícím“ náhrobkem od rakouského architekta Johannese Paara.
Obřad uložení do hrobu proběhl v úzkém kruhu, který tvořili rodinní příslušníci, přátelé i zástupci francouzského velvyslanectví nebo města Brna, jehož byl Kundera od roku 2009 čestným občanem. Město pro něj nechalo vytvořit umělecký náhrobek, na který vyhlásilo výtvarnou soutěž. Při výběru finálního návrhu k realizaci měl výrazný poradní hlas Kunderův přítel, ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček.
„Pro Brno je velká čest umožnit Milanu Kunderovi splnění jeho posledního přání, a to spočinout ve svém rodném městě a symbolicky tak uzavřít svůj kruh života. Když se ke mně tato jeho žádost dostala, cítila jsem dojetí a hrdost,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková a připojila osobní vzpomínku: „Už na gymnáziu byl Milan Kundera mým oblíbeným autorem a jeho Nesnesitelná lehkost bytí je jedinou knihou v mé knihovně, kde jsou podtrhané pasáže. Považuji ho za největšího brněnského spisovatele světového významu.“
Milan Kundera (1929, Brno – 2023, Paříž) byl česko-francouzský spisovatel, od roku 1975 žil ve Francii. Do literatury vstoupil jako básník a dramatik, nakonec se ale stal celosvětově známým především jako prozaik a esejista. Jazykem jeho literárních děl se postupně stala francouzština. Ve Francii publikoval výhradně v nakladatelství Gallimard, česky po odchodu z republiky vydával své knihy v torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers manželů Škvoreckých, po listopadu 1989 v brněnském nakladatelství Atlantis. Jeho díla byla přeložena do mnoha jazyků a získala mezinárodní uznání. Přesto Kundera málokdy poskytoval rozhovory nebo veřejně vystupoval. V tomto nenápadném duchu si přál i své poslední rozloučení.
Architektonicko-výtvarná otevřená jednofázová soutěž na vytvoření náhrobku proběhla v roce 2025.
Do soutěže bylo podáno 41 přihlášek a hodnoceno bylo 39 návrhů. Rada města Brna pro realizaci vybrala
na podnět ředitele Moravské zemské knihovny a osobního přítele manželů Kunderových Tomáše Kubíčka „levitující náhrobek“, jehož autorem je rakouský architekt Johannes Paar. Radní se s panem ředitelem shodli v názoru, že tento návrh nejvíce respektuje přání manželů Kunderových, aby byl náhrobek jednoduchý a střídmý a odpovídal tak kunderovskému autorskému stylu, který se nevyžívá v ornamentu, naopak je analytický, výrazově redukovaný a nesymbolický.
