Město Brno chce ocenit mimořádný přínos vědce a organizátora vědy Jaroslava Kříženeckého. Jeho hrob na Ústředním hřbitově by měl nově patřit mezi významné hroby města Brna. S ohledem na mimořádný přínos vědce pro rozvoj genetiky a šíření Mendelova odkazu návrh podpořila Rada města Brna.
Jaroslav Kříženecký se věnoval širokému spektru oborů od biologie, genetiky a fyziologie až po zootechniku, výživu nebo historii vědy. Zkušenosti získal během studijního pobytu ve Spojených státech amerických, kde jako stipendista Rockefellerovy nadace působil na výzkumné stanici v Cold Spring Harbor. Podílel se také na rozvoji genetického výzkumu v Československu. Jako vedoucí genetického oddělení Gregora Mendela v Moravském muzeu a aktivní člen Československé akademie zemědělské významně přispěl k rozvoji moderní genetiky. Jeho odborná a organizační práce vedla ke vzniku Mendlova ústavu pro genetiku a eugeniku v Brně.
„Město Brno má řadu osobností, jejichž význam přesahuje hranice regionu i své doby. Jaroslav Kříženecký mezi ně bezpochyby patří. Svým vědeckým a organizačním působením významně přispěl k rozvoji genetiky a k šíření Mendelova odkazu. Jsem ráda, že můžeme jeho památku uchovat také prostřednictvím zařazení jeho hrobu mezi významné hroby města Brna,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.
Památka Jaroslava Kříženeckého je v Brně připomínána i dnes. V roce 2019 byla na domě, kde žil a pracoval, odhalena pamětní deska. V roce 2025 přibyl v zahradě starobrněnského kláštera pylon s reliéfem věnovaný jeho životu a dílu. V roce 2023 byl navíc obnoven jeho hrob podle původního návrhu architekta Bohuslava Fuchse ze 70. let. Součástí náhrobku je pak bronzový reliéf od sochaře Jiřího Sobotky.
Zařazení mezi významné hroby představuje nejen ocenění mimořádné osobnosti české vědy, ale také závazek uchovávat její odkaz pro další generace. Právě to bylo jedním z hlavních motivů žádosti rodiny, která chce zajistit, aby jméno Jaroslava Kříženeckého zůstalo trvale spojeno s městem, jehož vědecký rozvoj pomáhal utvářet.
