Červených skvrn připomínajících lidskou krev si historikové v cele všimli před několika měsíci během natáčení rozhovoru s pamětnicí, která věznicí prošla během druhé světové války. Nejprve je považovali za stopy fermeže, kterou je ošetřená dřevěná podlaha. Také orientační test přítomnost krve neprokázal. Teprve tento týden jim přišly výsledky z rozboru, který provedl Kriminalistický ústav PČR, a ten potvrzuje, že jde o lidskou krev.
Nyní bude třeba provést další analýzy, které by měly vést k vyřešení otázky, čí krev se na stěnách cely nachází. „Zda se jedná o jednoho či více lidí, ukáže určení krevní skupiny u jednotlivých vzorků. Na základě stupně zachovalosti DNA pak možná budeme moci říci i něco dalšího,“ uvedla docentka Petra Urbanová, antropoložka z Masarykovy univerzity.
Krvavé stopy jsou viditelné na několika místech těsně nad podlahou cely. Jedná se o jedinou ze tří set cel, která je vymalovaná omyvatelnou olejovou barvou. Na jejích zdech jsou vyryty čárky symbolizující počet dní, které tu vězni strávili, jejich podpisy i delší nápisy.
Věznice na Cejlu fungovala už od dob Rakouska-Uherska. Stejnou funkci měla za první republiky, místem tvrdého teroru se stala hlavně za nacistické okupace a v 50. letech, než byla dobudována nová věznice v Bohunicích. Místo potom sloužilo jako depozitář Moravského zemského archivu nebo pracoviště Policie ČR.Chátrající budovu se rozhodlo zachránit město Brno. Na začátku roku 2016 se zde za dohledu památkářů a odborné veřejnosti uskutečnily zajišťovací práce, které zabránily dalšímu chátrání a umožnily bezpečné zpřístupnění budovy, která byla od roku 2006 uzavřená. Nyní se zde konají pravidelné prohlídky pro veřejnost, které pořádá Turistické informační centrum. V budoucnu plánuje město v části areálu vybudovat Kreativní centrum, na které 16. října vyhlásilo architektonickou soutěž. Zároveň chce zachovat a vyzdvihnout jedinečný historický odkaz místa, který symbolizují cely smrti či popraviště.
.png/77191350-f380-a9b1-96bd-b38189aff51a&w=280&h=140&op=thumbnail)