Brno se dlouhodobě řadí k městům s nejvyššími výdaji na kulturu nejen v absolutních číslech, ale také v přepočtu na jednoho obyvatele. Ukázala to srovnávací analýza za období let 2018–2023.
Dokument potvrzuje, že objem financování kultury v krajských městech úzce souvisí s jejich velikostí, daňovými příjmy a celkovým rozpočtem. V roce 2023 mělo nejvyšší běžné výdaje na kulturu Brno (1,73 miliardy Kč), následované Ostravou (1,07 miliardy Kč) a Plzní (561,1 milionu Kč). Naopak nejmenší částky vynakládala menší krajská města jako Jihlava (79,63 milionu Kč) či Zlín (140,89 milionu Kč). Rozbor se zabýval i Prahou. Ta však má zvláštní postavení, protože se v ní nachází řada kulturních institucí národního charakteru a zároveň má status samostatného kraje. Role hlavního města tedy není zcela srovnatelná s ostatními, nicméně v některých parametrech překonává Brno i další města Prahu. Jedná se například o výdaje na kulturu v přepočtu na obyvatele nebo podíl běžných výdajů na kulturu ve srovnání s celkovými běžnými výdaji.
„Brno se dlouhodobě řadí k městům s nejvyššími výdaji na kulturu nejen v absolutních číslech, ale také, a to považuji za daleko důležitější srovnání, i v přepočtu na jednoho obyvatele. Průměrná částka vynaložená na kulturu na jednoho obyvatele v letech 2018–2023 činila v Brně 3 878,5 Kč. To je více než například v Ostravě (3 137,74 Kč) či Olomouci (2 812,07 Kč), oproti Jihlavě (1 150,3 Kč) je to více než trojnásobek. Tento trend ukazuje, že vnímáme kulturu jako prioritu,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.
Zajímavé je oddělení investičních a neinvestičních výdajů jednotlivých měst. „Brno společně s Ostravou jako jediná dvě města vynaložila během sledovaných let v souhrnu více než 100 milionů korun jako investičních. Jednalo se například o rozsáhlou rekonstrukci Janáčkova divadla, obnovu Arnoldovy vily nebo podíl města při kompletní rekonstrukci kulturního centra CO.LABS,“ konstatovala primátorka Markéta Vaňková.
Neinvestiční, tedy běžné výdaje, které města vynakládají na své kulturní provozy, se během let také významně proměnily. Velkou roli v tom hraje míra inflace, ta v roce 2023 dosáhla 10,3 % a zřizovatelská role Brna a dalších měst se ukazuje ve zvyšování nákladů na vedení jednotlivých příspěvkových organizací.
Struktura vynaložených částek v oblasti kultury je účetně řazena podle ministerské metodiky do jednotlivých kulturních oblastí a často souvisí s tím, jaké město zřizuje kulturní příspěvkové organizace. „Obecně lze říci, že největší částky jsou spojeny s provozy velkých divadelních domů, což se odráží i v tom, kolik financí město vynakládá na podporu divadelní činnosti. Brno v tomto ohledu v absolutních částkách dominuje a na divadelní činnost posílá téměř jednu miliardu korun ročně, což tvoří 63 % celkových kulturních výdajů. Z těchto 63 % na divadelní scénu je pak většina finanční podpory spojená právě s provozem divadelních příspěvkových organizací, kdy Brno zřizuje čtyři divadla – Národní divadlo Brno, Městské divadlo Brno, Centrum experimentálního divadla a Divadlo Radost – která sídlí ve více budovách. Další divadelní provozy mají i některé městské části. Zároveň musím podotknout, že význam těch největších brněnských divadel výrazně přesahuje hranice nejen města, ale také regionu. Velkou většinu nákladů ale pokrývá právě Brno,“ vysvětlila Markéta Vaňková a dodala: „Prakticky stejným příkladem je i Filharmonie Brno, jejíž věhlas překonává hranice státu. Toto těleso reprezentuje Českou republiku v zahraničí, ale její provoz podporuje převážně město. Právě u těchto velkých kulturních organizací vnímám prostor pro změnu. Díky nově přijatému zákonu o veřejných kulturních institucích můžeme vést debatu s Jihomoravským krajem, aby se spolu s námi stal jejich zřizovatelem a více se tím také zapojil do jejich financování. Nad rámec zákona současně také povedeme diskusi s Ministerstvem kultury, jestli je možné pro tyto případně vzniklé instituce vypisovat víceleté dotační programy.
Vzestup podpory lze vysledovat také u dotačních titulů pro nezřizovanou kulturní scénu – jedná se o ty subjekty, které neprovozuje město ani žádný jiný veřejný subjekt. V posledních dvou letech se těmto institucím posílalo přes 90 milionů korun ročně. Pravidelně jsou kromě jednoletých dotací vypisovány i tituly víceleté, které zajišťují fungování organizací kontinuálněji. Zajímavým zjištěním analýzy je, že čím větší město, tím menší je podíl dotací, který je skutečně přidělen – Praha v roce 2021 přidělila pouze 22 % z celkové požadované částky.
Podpora kulturní a kreativní scény a její podoba ať již z hlediska financování, nebo dalších nástrojů nefinanční podpory (například vzdělávací workshopy, konference apod.) je součástí Strategie kultury a kreativních odvětví. Konkrétní kroky, které město podniká, jsou pak popsány v informativních zprávách o plnění Strategie kultury a kreativních odvětví. Zprávu za rok 2024 dnes projednala Rada města Brna a je možné si ji přečíst na webu kultura.brno.cz.
Co se týká městských částí, tak analýza ukazuje, že jejich aktuální role spočívá spíše v prostoru pro růst komunitního a lokálního kulturního života než ve financování velkých projektů. Dokument doporučuje, aby se část podpory pro rozvoj kulturní infrastruktury přenesla na úroveň městských částí.
Analýza přinesla několik klíčových doporučení, která by mohla zlepšit financování kultury v krajských městech:
- Zajištění vícezdrojového financování: Aktivní prosazování státní a krajské spoluúčasti na financování kulturních institucí nadregionálního významu.
- Lepší využití evropských a národních dotací: Posílení kapacit kulturních organizací v získávání externích zdrojů financování.
- Systémové sledování kulturních dat: Pravidelné vyhodnocování výdajů na kulturu pro efektivnější plánování rozpočtů.
- Zapojení městských částí: Posílení role městských částí v podpoře kulturní infrastruktury a komunitních projektů.
Zpráva poukazuje i na význam promyšleného urbanistického rozvoje města a dostupnost kulturní infrastruktury pro obyvatele v místě jejich bydliště. V tomto směru by naplňování konceptu „města krátkých vzdáleností“, který má Brno zakotveno ve své strategii #Brno2050, mohlo přispět k rovnoměrnějšímu rozmístění kulturních center napříč městskými částmi.
„Naším cílem je předat výsledky analýzy všem zájemcům, a to pomocí srozumitelných článků a grafů. Ti, kdo o to stojí, si mohou zajímavé informace týkající se financování kultury prohlédnout na městském datovém portále data.brno.cz. Zároveň ve spolupráci s Odborem kultury chystáme další datové články, které se týkají nejen financování kultury, ale například také analýzy brněnských kulturních festivalů. Tyto informace tedy může využít každý, ať už pro svou odbornou činnost, pro studijní účely, nebo z důvodu nadšení pro kulturu a její financování,“ podotkl radní pro oblast participace Petr Bořecký.
Výzkum „Financování kultury v krajských městech ČR – srovnávací analýza“, který nechal zpracovat Odbor kultury, se týkal období mezi lety 2018–2023 a vyhotovila jej společnost ONplan lab, s. r. o. Probíhal od srpna do prosince 2024.
Podrobný článek s grafy najdete na webu: https://data.brno.cz/pages/srovnani-financovani-kultury a https://kultura.brno.cz/jak-brno-financuje-kulturu-v-porovnani-s-jinymi-krajskymi-mesty/.
