(luk) – Zahraniční zastoupení CzechTourism Japan ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky a Českým centrem uspořádalo v Tokiu 3. ročník Czech Festivalu. Tato akce je mezi Japonci oblíbená, oproti loňsku se koná v třikrát větším prostoru. Svůj stánek na festivalu má vedle českých a slovenských firem a produktů i Brno a jižní Morava. Japonce nejvíce zajímá kultura, například Leoš Janáček, gastro tipy, UNESCO památky a město Brno jako takové, protože v něm není tolik turistů jako v Praze.
Už první den bylo na Czech Festival v Harajuku Quest Hall, kde se koná, neustále plno. Návštěvníci stáli frontu u dveří ještě před otevřením.
Velmi populární mezi nimi je zkoušení moravských krojů a ochutnávání českého piva a vína. Prezentuje se tam totiž například Pilsner Urquell, klobouky Tonak, moravská a slovenská vína, Preciosa se sklem, strážnický modrotisk, kosmetika Saloos a Botanicus a další. V centrální části haly pak má stánek Brno, Jihomoravský kraj a CzechTourism. Společně tam tak prezentují české regiony, kam stojí za to vyjet.
Japonci se často ptají na konkrétní věci – jak se dostat z Prahy do Brna, kde se dobře najíst, co by měli v Brně vidět, kde se dá v okolí města kempovat s rodinou a podobně. Častý dotaz je také na architekturu, jaké je nejlepší roční období pro výlet na Moravu a další.
Mnoho Japonců přitom už Českou republiku navštívilo – většina jich zná Prahu a Český Krumlov, někteří z nich však už byli i v Brně, nebo tam cestu plánují. „V Brně jsem byla na dva dny teď v létě. Moc jsem si to město užila, je přátelské a není tam mnoho turistů. Líbilo se mi tam,“ popsala například Akiko Sakamoto, když si zrovna zkoušela jihomoravský kroj.
Některé také zajímalo, jak se Brno za poslední dobu změnilo. „Byl jsem tam před dvaceti lety. Plánuji tam brzy zase jet kvůli byznysu, tak se už těším,“ popsal jeden z návštěvníků.
Atmosféra na festivalu je velmi příjemná. K poslechu několikrát denně hraje cimbálová muzika Strážničan a halou voní bramboráky. Čeština se mísí s japonštinou a angličtinou a s krajany si přichází popovídat i Češi dlouhodobě žijící v Tokiu. Uskutečnila se už i výuka českého jazyka, a Japonci tak nově umí říci například větu: „Prosím jedno pivo.“