Dvě upomínky rozšířily v poslední době sochařskou výzdobu Brna. Pamětní deska na Krondlově ulici připomíná stoleté výročí narození významného teoretika umění, pietní deska na Ústředním hřbitově v Brně je poctou nespravedlivě odsouzenému a komunistickým režimem popravenému odbojáři.
Sté narozeniny by letos slavil Igor Zhoř, brněnský vysokoškolský pedagog a teoretik výtvarného umění, který se mimo jiné spolu s Ivanem Rullerem a Vladimírem Preclíkem zasloužil o vznik Fakulty výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně. Od 9. dubna do 18. května si ho můžete připomenout na menší výstavě v Domě umění s pregnantním názvem Pozdrav Igoru Zhořovi.
Trvalejším holdem této osobnosti je nedávno odhalená pamětní deska na domě na Krondlově 4, kde žil Igor Zhoř i jeho otec, spisovatel Antonín Zhoř. Za realizací desky stojí profesor Radek Horáček, jejím autorem je akademický sochař Jiří Sobotka, financovalo ji město Brno.
Jednoduchá pietní deska z dílny Reného Vlasáka přibyla na Ústředním hřbitově, kde byl odbojář Petr Křivka pohřben už za totality, ale jeho hrob za nejasných okolností zmizel.
Křivka bojoval jako legionář v první světové válce, během druhé světové války se podílel na organizování přechodů do zahraničí. Podařilo se mu po zatčení obelstít gestapo a rovněž odejít z vlasti, ve Velké Británii v hodnosti četaře sloužil u osobní stráže prezidenta Edvarda Beneše.
Osudným mu byl až třetí odboj po roce 1948. Život rodáka z Kobylí vyhasl v káznici na Cejlu poté, co ho Státní soud v Brně odsoudil za velezradu a vyzvědačství.
Vznik desky iniciovalo Sdružení Paměť a hradilo ji opět město Brno.
.jpg/9c63c714-ce87-7a7f-78f8-44a96f7edf08&w=280&h=140&op=thumbnail)
