Studentská družice KOSTKA už obíhá zeměkouli

Jednou nohou na oběžné dráze. Tak se cítili účastníci speciálního prázdninového setkání na střeše hvězdárny na Kraví hoře. Nejenže byli fyzicky blíž nebi a také na krok od Festivalu planet, hlavně se tu ale hovořilo o dvou aktuálních projektech kosmického průmyslu, výzkumu a vývoje s kořeny v Brně.

Co památného se tedy 7. července 2026 přihodilo? Raketa Falcon 9 vynesla vzhůru studentskou družici KOSTKA a zároveň se čtyři partneři dohodli na podpisu smlouvy o sestavení a vypuštění družice BRNOsat plné univerzitních experimentů.

KOSTKA je CubeSat neboli nanosatelit, který navrhli a sestrojili studenti a studentky z týmu YSpace z Vysokého učení technického v Brně.

„Práce na této misi začaly v roce 2023. Za čtyři roky jsme dokázali vymyslet koncept, připravit experiment, vyvinout a vyrobit většinu komponent jednotlivých subsystémů a zkompletovanou družici úspěšně otestovat. Museli jsme také zvládnout řadu složitých administrativních úkonů, jako je zajištění startu nebo komunikace s průmyslovými partnery,“ vyjmenoval stěžejní kroky vedoucí týmu YSpace Šimon Sloboda. Družice „přežila“ start, správně se aktivovala a nyní krouží po oběžné dráze Země. Modrou planetu obletí každý den zhruba 15krát, její polohu lze sledovat na webu cubesat.cz.

Co přístroj ve tvaru krychle o hraně zhruba 10 centimetrů a hmotnosti asi jeden kilogram na jeho pouti čeká? „V dalších týdnech a měsících budeme postupně ověřovat jednotlivé funkce a experimenty. Získaná data využijeme především k vyhodnocení chování vlastních komponent v reálném kosmickém prostředí a při návrhu dalších družic. Součástí mise je také měření rušení v UHF pásmu, které může pomoci při plánování komunikačních spojů budoucích nanosatelitů,“ popsala Zdeňka Koubová z VUT v Brně.

Přesnou životnost nanosatelitu není možné předem určit. Závisí např. na sluneční aktivitě, odporu zbytkové atmosféry i životnosti jednotlivých součástek. „Odhadujeme, že na oběžné dráze může zůstat přibližně dva až pět let,“ řekla Zdeňka Koubová.

Zkušenosti s KOSTKOU poslouží při vývoji složitější družice CIMER s biologickým experimentem v režii Mendelovy univerzity v Brně. Tato mise se zaměří na to, zda lze vysušené sinice po několika měsících mimo Zemi znovu aktivovat přidáním živného roztoku. „Nyní se přechází z návrhové fáze do dalšího vývoje, výroby a testování. Vypuštění družice předběžně plánujeme nejdříve na konec roku 2028,“ doplnila Zdeňka Koubová.

Malý BRNOsat je velký krok Brna do vesmíru

Po dvou letech vyjednávání a příprav podepsaly v červenci Hvězdárna a planetárium Brno, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně a firma Spacemanic dohodu o sestavení družice BRNOsat. Město projekt podpořilo více než 6 miliony korun.

Družice má odstartovat na sklonku roku 2027 a obě univerzity na její palubu umístí své experimenty. Ultrafialový dalekohled s kamerou z MUNI bude zachycovat mimo jiné vzplanutí na červených trpaslících (tedy nejpočetnějších hvězdách v kosmu) a pomůže objasnit, nakolik mohou být planety kolem nich vhodné pro život. VUT pošle na oběžnou dráhu „na zkušenou“ miniaturní tepelný spínač pro automatické chlazení různých zařízení ve vesmíru a otestuje speciální maziva a také těsnění, která minimalizují odpařování těchto látek v kosmickém prostředí.