Středoevropské Vánoce: Vyrazte vlakem do Lipska. Jako Santa Claus

  • 09. prosince 2023
  • 6 minut čtení
  • Radka Loukotová

Ve Vídni už jste byli, v Drážďanech taky… Kam za neokoukanými vánočními trhy? Kde se dá navštívit středověký i finský trh, ochutnat hořící cukrová homole z vánoční pyramidy a na vánoční mumraj shlédnout z platformy mrakodrapu z 80. let? V našem partnerském městě Lipsku! 

Vánoce v saské metropoli se podobně jako v té naší moravské odehrávají hned na několika místech v centru. Tradičně je za střed lipských trhů považováno Marktplatz u staré radnice (dnešního městského muzea). Právě tam po celý advent děti najdou i Weihnachtsmanna (německou obdobu Santa Clause). Ten do města přijíždí každý rok v sobotu před první adventní nedělí speciálním vlakem a jeho přivítání na nádraží je v Lipsku velkou událostí.

 

Tradice lipských vánočních trhů má kořeny v roce 1458 a to z nich činí druhé (!) nejstarší v Německu, hned po těch drážďanských. Specifikem lipských vánočních tržišť je jejich tematické rozdělení. Nejvíce jich objevíte na rozlehlém Augustusplatz: před univerzitou je tyrolská vesnička, kde ochutnáte řadu specialit z tohoto regionu, na severský punč glögi nebo uzeného lososa láká finská vesnička naproti filharmonii a spoustu zábavy si nejen děti užijí v pohádkovém lese na druhém konci náměstí, u opery. Právě tady taky můžete nasednout na 38metrové vyhlídkové kolo (jedna jízda vyjde dospělého na 6 euro), a kdo má pro strach z výšek uděláno, vyjede výtahem do 29. patra mrakodrapu City-Hochhaus a na město i okolí se podívá z vyhlídkové terasy (vstupné 5 euro se platí nahoře; tip: nastupte do výtahů vpravo za vchodem, ty vlevo jsou pro zaměstnance budovy a fungují jen na čip). Ani tady ve výšce přes 120 metrů nezůstanete o hladu a žízni a přímo na platformě si můžete dát třeba horký čaj.

K výhledu si na vrcholu mrakodrapu dáte i něco teplého. Foto: Radka Loukotová


Lipští holdují sladkému

Abyste okusili kräppelchen, jednu z místních vánočních specialit, budete muset zase dolů. Tam už ale tuhle sladkou pochoutku z těsta sypanou cukrem najdete na každém rohu. Z Lipska neodjíždějte ani bez toho, abyste sobě (a širokému příbuzenstvu) nekoupili lerche neboli skřivánka. Jde opět o sladké pečivo, které v chuti připomíná marcipán a uvnitř je zpravidla trošku marmelády. Legenda o jeho vzniku už tak sladká není. Lipsko bylo dřív střediskem lovu skutečných skřivanů, ale protože jejich počty začaly prudce klesat, jejich zabíjení bylo zakázáno – a pekaři v odjakživa ekonomicky prosperujícím městě hned vycítili příležitost a masitý pokrm nahradili svou vegetariánskou verzí, do které ale nezapomněli přidat trochu džemu jako připomínku ptačího srdíčka.

Při toulkách vánočním Lipskem určitě nezůstávejte jen venku. Bývalé veletržní město, jehož obchodní historie sahá 500 let zpátky, bylo koncipováno jako jeden vystavovatelský palác vedle druhého. Připomínkou někdejšího způsobu byznysu je dodnes centrum protkané obchodními pasážemi. Pokud budete mít smůlu na počasí, díky všudypřítomným pasážím se městem budete pohybovat takřka suchou nohou.

Ve vánočně nazdobených pasážích se schováte před nepřízní počasí. Foto: Daniel Koehler, Leipzig Travel

 

Bez hudby by to nešlo

Do Lipska ale stojí jet i za jinými zážitky než za vánočně nazdobeným centrem a stánky. Bylo by takřka neomluvitelné nezařadit nějakou aktivitu spjatou s hudbou, která historii města provází po několik set let. Ne náhodou se lipská opera a filharmonie řadí k nejstarším na světě. Žili a tvořili tady velikáni jako Richard Wagner, Clara a Robert Schumannovi, Johann Sebastian Bach nebo Felix Mendelssohn Bartholdy; Brňany bude zajímat, že tady studoval Leoš Janáček. Jejich stopy můžete sledovat na několikakilometrové hudební stezce Leipziger Notenspur, která vás nenakrmí jen vědomostmi, ale nabídne potravu i pro (d)uši: stačí si stáhnout stejnojmennou aplikaci do telefonu a vaše putování získá i audio doprovod zahrnující různé skladby.

Slavným hudebním osobnostem jsou zasvěcena i místní muzea. Vynikající je moderní interaktivní expozice v Mendelssohnově muzeu, kde se zabaví děti i dospělí. V jednom ze sálů se dokonce stanete dirigentem a vyzkoušíte si, jak orchestr zrychluje a zpomaluje podle vašich pokynů. V Bachově muzeu připravili speciální výstavu k 300letému výročí jeho narození.

V Mendelssohnově muzeu si vyzkoušíte roli dirigenta. Foto: Radka Loukotová

 

Do opery v džínách

Den plný zážitků doporučujeme uzavřít v hledišti Gewandhausu (filharmonie) nebo Opery. Nemusíte si lámat hlavu s outfitem, pokud cestujete nalehko. Lipsko, proslulé jako město „levičáků, anarchistů a rovnostářů“, nedělá ani z návštěvy vážné hudby elitní událost. Řada lidí sem přichází v oblečení, ve kterém byla předtím v práci, aniž by to vzbuzovalo byť jen zdvižení obočí. Odlehčenější formu zábavy hledejte v kabaretech, jako je například Krystallpalast Varieté, kde se revue plná hudby, tance i akrobatických čísel odehrává téměř každý den.

O večerní zábavu se postarají například v Krystallpalast Varieté. Foto: Radka Loukotová


Ani fanoušci architektury nepřijdou zkrátka a obzvlášť potěšíme ty, kdo milují „hidden gems“ neboli dosud neobjevené poklady. Jen pár tisíc lidí na světě zatím mělo tu možnost vidět Haus Rabe, klenot Bauhausu v městečku Zwenkau pár minut za Lipskem. Funkcionalistický důmyslně navržený rodinný dům plný avantgardního umění otevřel teprve před dvěma lety po rozsáhlé rekonstrukci. I v ní sehrálo roli partnerství mezi oběma městy a zkušenosti s památkovou obnovou mohli v Haus Rabe čerpat od vily Tugendhat.

 

Příběh Haus Rabe se začal psát před téměř sto lety. Foto: Radka Loukotová


Tradiční hrázděné domy se naopak dochovaly ve vesničce Dreiskau-Muckern, která měla ustoupit těžbě hnědého uhlí. I když už její obyvatelé byli vystěhovaní, na poslední chvíli z plánů sešlo. Starousedlíky sice nahradili převážně lipští přistěhovalci a většinu domů už renovovali, podařilo se jim ale udržet jejich původní venkovský ráz.

Těžařská historie ovlivnila ráz celé krajiny. V okolí Lipska je dnes řada zatopených vytěžených pánví, které tak daly vzniknout jezerům a rybníkům, lákajícím teď v zimě k otužování a v létě ke koupání. Jejich okolí je protkáno asfaltovými stezkami, které lidé využívají pro jízdu na kole i inline bruslích nebo jen tak k procházkám.

Než vyrazíte na cestu

Z Brna do Lipska se dostanete vlakem i autobusem. Cesta trvá přibližně 7 hodin, počítejte s přestupem v Praze a v případě vlaku zpravidla ještě v Drážďanech. Cena se pohybuje kolem 1500–2000 korun za jeden směr, ale pokud výlet naplánujete trochu s předstihem, dají se jízdenky pořídit i pod 1000 Kč.

V samotném centru Lipska není moc bytů (protože domy byly stavěny jako veletržní paláce, nikoli jako místo k bydlení), takže ubytování seženete spíše v hotelech. V tom případě ušetříte za MHD (hodinový lístek vyjde na 3,20 eura), protože střed města není rozlehlý a dá se v pohodě obsáhnout po svých. Vyzkoušet ale můžete i bydlení v okolních čtvrtích, kde život tepe nezávisle na centru a obyvatelé tu mají vše, co potřebují – od obchodů a služeb až po bary, restaurace a vyhlášené kavárny s výběrovou kávou. Mimochodem, kdyby se vám zastesklo po domově, jednu takovou kavárnu v centru založil český pár (a pojmenoval ji příznačně Bohemian Kids). Když budete mít štěstí, na mlýnku budou i zrna z některé z brněnských pražíren.

Další informace (v češtině!) najdete na oficiálních stránkách https://www.leipzig.travel/cs/objevujte/zazitky/vanoce-v-regionu-lipsko.

Lipsko je partnerské město Brna od roku 1973 a letos tak slavíme půlstoletí spolupráce. Ta probíhá nejen na úrovni měst, ale také základních škol, sportovních oddílů nebo uměleckých souborů. Intenzivní a dlouhodobé kontakty jsou například mezi oběma filharmoniemi, které v letošním jubilejním roce koncertovaly recipročně.

Související články

Dočtete se v Metropolitanu

Nenechte si ujít