Aktuální programové období se chýlí ke konci a Brněnská metropolitní oblast má díky nástroji integrovaných územních investic (ITI) vyčerpáno 7,9 z alokovaných 8 miliard korun. Jak jsou na tom aktuální projekty a jak bude vypadat evropské financování po roce 2027, řešil Řídicí výbor Brněnské metropolitní oblasti na svém 34. zasedání.
Brno koordinuje prostřednictvím nástroje ITI rozvojové investice v Brněnské metropolitní oblasti už od roku 2013. Jako nositel ITI dohlíží na to, aby jednotlivé projekty odpovídaly společným prioritám a přispívaly k vyváženému rozvoji celého území. V současném období 2021–2027 na ně míří evropské prostředky z pěti operačních programů. Díky nim lze financovat projekty v řadě oblastí – od dopravy přes sociální služby a vzdělávání až po ochranu kulturního dědictví, životní prostředí nebo úpravy veřejných prostranství.
„V současné době máme podpořeno 135 projektů, z toho 53 na území města Brna a 82 v jeho zázemí. Celkem 39 projektů je už hotových a řada dalších se blíží dokončení. Patří mezi ně například výstavba tramvajové smyčky v Pisárkách, nové mateřské školy v Brně, Holubicích, Ivančicích, České a dalších 11 obcích v zázemí Brna, napoleonská expozice na slavkovském zámku, denní stacionář ve Šlapanicích nebo druhá a třetí etapa sítě cyklostezek na Pozořicku. Z původní alokace osmi miliard korun už máme vyčerpáno 7,9 miliardy, takže je zřejmé, že se postupně blížíme k závěru tohoto programového období,“ uvedla primátorka města Brna a předsedkyně Řídicího výboru Brněnské metropolitní oblasti Markéta Vaňková.
Sociální bydlení pomůže obcím v zázemí Brna
Řídicí výbor projednal také dva projektové záměry v oblasti sociálního bydlení. V Přibyslavicích a Zbraslavi díky nim vznikne celkem 22 nových sociálních bytů. V Přibyslavicích půjde o tři byty, dalších 19 nabídne projekt Sociální byty Farská Niva ve Zbraslavi. Celková podpora obou projektů z evropských prostředků prostřednictvím ITI dosáhne 54 milionů korun.
Sociální bydlení je jednou z oblastí, ve kterých může spolupráce obcí v metropolitní oblasti přinést konkrétní výsledky. Nové byty pomohou lidem, pro které je kvůli jejich životní situaci obtížné získat nebo udržet běžné bydlení. Jde například o seniory, lidi se zhoršeným zdravotním stavem, samoživitele nebo další osoby, které se mohou dostat do složité životní situace. Dostupnější bydlení zároveň pomáhá předcházet jejich sociálnímu vyloučení.
Hodnocení strategie: společný postup přináší výsledky
Členové Řídicího výboru se seznámili také s výsledky hodnocení Integrované strategie rozvoje BMO 2021+ za první polovinu programového období. Ukázalo se, že společný postup města, obcí a dalších partnerů má smysl. Projekty a integrovaná řešení zahrnutá ve strategii mají větší šanci, že se opravdu uskuteční. Strategie tak nezůstává jen dokumentem na papíře, ale vede ke konkrétním výsledkům.
Ve strategii je nyní zahrnuto 379 projektů. Podle výsledků evaluace by mělo být do konce roku 2030 významně rozpracováno nebo dokončeno 75 procent z nich. Rozhovory s partnery v území zároveň ukázaly, že se daří naplňovat stanovenou vizi i jednotlivé cíle strategie.
Jako správný směr se potvrzuje také takzvaná polycentricita – tedy rozvoj více center v rámci metropolitní oblasti a jejich lepší vzájemné propojení. Právě na tento princip by měl být podle evaluace v budoucnu kladen ještě větší důraz.
Brno připravuje strategii pro období po roce 2027
Řídicí výbor se věnoval také přípravě nové Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro období po roce 2027. Evropské financování se v příštím období bude více zaměřovat na společné a provázané investice, jejich výsledky a skutečný přínos pro konkrétní území.
„Město Brno bylo Ministerstvem pro místní rozvoj pověřeno přípravou Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro období po roce 2027. Už nyní máme zpracována základní analytická východiska, která na základě dat ukazují, jak se naše území vyvíjí, v čem se posunulo a jaké výzvy ho čekají v budoucnu. V návaznosti na to jsme identifikovali 95 problémových okruhů a potenciálů v osmi tematických oblastech,“ uvedl zastupitel města Brna pro strategický rozvoj a metropolitní spolupráci Martin Příborský.
„O těchto tématech budeme dál diskutovat v pracovních skupinách a společně určovat, která z nich jsou pro Brněnskou metropolitní oblast nejdůležitější. Zároveň jednáme o podobě evropského financování po roce 2028. Společně s dalšími velkými městy prostřednictvím Svazku obcí Metropolitních oblastí a aglomerací ČR prosazujeme priority měst pro příští programové období. Chceme být na nové podmínky připraveni a zajistit, aby evropské peníze co nejlépe odpovídaly tomu, co Brno a obce v jeho zázemí skutečně potřebují,“ doplnil Martin Příborský.
Příprava nové strategie bude pokračovat i v dalších měsících. O jejích prioritách budou město Brno a další partneři dál jednat s obcemi v metropolitní oblasti, Jihomoravským krajem a dalšími organizacemi. Cílem je vytvořit společný plán rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro nadcházející roky a zároveň připravit území na nové podmínky evropského financování.
