Hlavním cílem dnešního jednání ve Sněmovním sále na Nové radnici bylo představit a diskutovat základní analytické podklady, východiska a harmonogram přípravy Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti (BMO) pro období po roce 2027. Setkání se zúčastnilo přibližně 120 expertů na územní rozvoj, projektových a strategických manažerů, starostů a dalších odborníků. Ti se již od roku 2014 podílejí na přípravě a naplňování metropolitní strategie a realizaci projektů financovaných prostřednictvím nástroje integrovaných územních investic (ITI).
„Spolupráce všech subjektů je ve fázi přípravy a implementace strategie zásadní. Nástroj ITI nám umožňuje uvažovat a plánovat v širších souvislostech a zároveň systematicky rozvíjet spolupráci s obcemi v zázemí Brna. Je zřejmé, že problémy v oblasti dopravy či životního prostředí nekončí na administrativních hranicích města, a proto je nezbytné je řešit na úrovni celé metropolitní oblasti,“ uvedla primátorka města a předsedkyně Řídicího výboru Brněnské metropolitní oblasti Markéta Vaňková.
Úvodem se účastníci ohlédli za dosavadní činností v letech 2013–2026, včetně evaluace stávající strategie. Diskuse se dále zaměřila na aktuální vývoj na evropské a národní úrovni, zejména v kontextu přípravy nového programového období EU 2028–2034, finančního rámce pro Českou republiku i role měst a metropolitních oblastí v něm.
V další části programu se představily analytické práce, které od podzimu 2025 vznikají ve spolupráci s Geografickým ústavem Masarykovy univerzity, společností Urban planner a dalšími partnery. Tyto analýzy identifikují hlavní trendy rozvoje Brna a jeho zázemí v oblastech mobility, demografie, životního prostředí, zdravotnictví či sociální péče. Dostupná data ukazují, že populace BMO bude v následujících letech stárnout, avšak pomaleji, než je průměr v Česku. Zároveň poroste rychlejším tempem než celorepublikový průměr.
Klimatické scénáře predikují postupné zvyšování teplot, nárůst počtu tropických dnů a změny ve srážkovém režimu, kdy se budou období sucha častěji střídat s krátkými, ale intenzivními přívalovými dešti. Významnou výzvou zůstává také oblast bydlení. Data ukazují, že průměrné ceny bytů v BMO vzrostly od roku 2015 o 234,9 %, což výrazně ovlivňuje dostupnost bydlení.
„Na závěr jednání jsme představili hlavní problémové okruhy a rozvojové potenciály, které z analytických dat vyplývají, a vyzvali všechny zapojené partnery a stakeholdery k jejich připomínkování a prioritizaci, aby nová strategie reflektovala skutečně klíčové potřeby území. S těmito identifikovanými potřebami budeme zároveň apelovat na řídicí orgány operačních programů, aby byla v rámci přípravy a realizace čerpání evropských fondů zajištěna odpovídající prioritizace finančních prostředků pro metropolitní území, která představují klíčové motory rozvoje a zároveň nesou významnou část socioekonomických i environmentálních výzev,“ doplnil zastupitel města Brna pro strategický rozvoj a metropolitní spolupráci Martin Příborský.
Brněnská metropolitní oblast obdržela v programovém období 2014–2020 na svůj rozvoj přibližně 5 miliard korun, v období 2021–2027 pak přibližně 8 miliard korun. Tyto prostředky získalo město prostřednictvím nástroje ITI. Pro navazující programové období 2028–2034 se očekává další finanční alokace, která bude klíčová pro pokračování rozvoje metropolitního území. Příprava strategie je komplexní a dlouhodobý proces, který zahrnuje analytickou práci, odborné diskuse, projednávání, úpravy i zapracování připomínek.
V průběhu letošního i příštího roku bude proces tvorby strategie dále pokračovat a předpokládá se několik dalších odborných setkání se zapojenými aktéry. Finální dokument následně schválí Řídicí výbor BMO a Zastupitelstvo města Brna.
Stručné shrnutí evropských financí v BMO od roku 2013:
- podpořeno 256 projektů za 13 miliard korun;
- 54 % projektů financováno ve městě Brně;
- 46 % projektů v jeho zázemí.
-
Odstartovala příprava nové strategie Brněnské metropolitní oblasti po roce 2027.
