Práce na stavbě nového kolektoru pokračují jeho samotnou ražbou. Předcházely tomu nutné přeložky sítí na povrchu, výstavba provizorního vodovodu nebo zajištění budov v ulici pomocí tryskové injektáže. Horníci budou v podzemí razit přibližně jeden rok, následně se opraví povrchy na ulici Česká.
„V posledním roce pracovalo sdružení zhotovitelů na povrchu, kde se prováděly nezbytné kroky předcházející samotné ražbě kolektoru. Jednalo se o přeložení inženýrských sítí – především vodovodu, parovodu nebo plynovodu. To s sebou přinášelo omezení pro místní obyvatele, podniky nebo chodce. Ráda bych všem poděkovala za trpělivost a horníkům nyní přeji, aby šla ražba bez potíží,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková.
Neméně důležitou součástí prací bylo i zajištění budov v ulici. „To se provádělo pomocí moderní technologie tryskové injektáže. V podzemí se vytvořily řady cementových sloupců, díky nimž jsou nyní nemovitosti zabezpečeny pod úrovní podlahy kolektoru. Zpevněn byl také povrch nad stropem budoucího kolektoru, a to pomocí nízkotlaké injektáže. Díky ní zde vznikla stmelená vrstva, která pomáhá chránit povrch během podzemních prací. Současný stav na České je provizorní, povrch ulice bude opraven ve chvíli, kdy skončí práce v podzemí. Namísto asfaltu bude Česká vydlážděna a ulice tak dostane podobu, jakou si zaslouží,“ doplnil náměstek pro investice René Černý.
Ražba se dělá klasickým hornickým způsobem. Pro zajištění stability se používá důlní výztuž a stříkaný beton. Stavbaři postupují z dvou vybudovaných, přibližně deset metrů hlubokých šachet. První, Karolínka, se nachází u křížení ulic Česká, Veselá a Solniční. Druhá, Maruška, je v ulici Středova. Ražba tak probíhá z obou stran proti sobě. „Celkově sdružení zhotovitelů vyrazí 235 metrů dlouhý kolektor, který bude mít 21 odboček k nemovitostem a 3 technické komory. Jakmile bude kolektor hotový, bude do něj uloženo vedení vody, kanalizace, teplovodu nebo kabely vysokého napětí. Pro všechny napojené nemovitosti a místní obyvatele a provozy je to obrovské plus. Případné opravy nebo havárie budou správci řešit bez nutnosti výkopu na povrchu,” upřesnil předseda představenstva městské společnosti Technické sítě Brno Michal Chládek.
„Podmínky v místě ražby potvrzují, že historické názvy často nevznikaly náhodou. V úseku pod ulicí Středova se naši horníci setkávají s podzemní vodou a vápnitými jíly, tedy geologickým prostředím, které vyžaduje zvýšenou pozornost. Není bez zajímavosti, že se této lokalitě ve středověku říkalo Krottengasse, tedy Žabí ulička. S trochou nadsázky by se dalo říci, že historické názvy někdy dokážou o charakteru území napovědět téměř tolik jako současný inženýrskogeologický průzkum. Poloha právě raženého úseku bude na povrchu průběžně vyznačena mobilním bezpečnostním hrazením, které se bude s postupem prací přesouvat,“ říká Pavel Kacíř, výrobní náměstek divize 1 společnosti Subterra.
Chcete se podívat, jak vypadají útroby kolektoru? Máte jedinečnou možnost – na nádvoří Nové radnice do konce září najdete nafukovací model sekundárního kolektoru, a to ve velikosti 1:1.
Práce v podzemí nevylučují, že se nemůže objevit v následujícím roce například výkop na povrchu.
ZAJÍMAVÉ INFORMACE K RAŽBĚ KOLEKTORU
• Ražba se dělá klasickým hornickým způsobem (tzv. Novou rakouskou tunelovací metodou) – tzn. cyklicky se opakující postup záběru 0,8 metru.
• Nejnižší místo kolektoru je 10,2 metru pod terénem, nejnižší nadloží (tedy strop kolektoru) cca 1,6 metru pod terénem.
• Za jeden den zvládnou horníci průměrně postup o 0,8 metru.
• Na povrchu i na budovách jsou umístěny nivelační body, které se pravidelně kontrolují a vyhodnocují. Díky nim lze sledovat případné stavy poklesů a reagovat na ně, pokud to bude potřeba.
• Po ukončení razicích prací bude v kolektoru vybetonováno tzv. sekundární monolitické ostění pomocí posuvné formy a následně budou v kolektoru osazeny ocelové konstrukce, na kterých budou nově vedeny inženýrské sítě jako vodovod, horkovod nebo kabelové sítě. Ve dně kolektoru pak povede kanalizace. Jinými slovy budou zde umístěny všechny možné inženýrské sítě s výjimkou plynovodu, který kvůli zvýšeným bezpečnostním nárokům nemůže být v kolektoru veden.
Stránky projektu, kde se zveřejňují aktuality a další podrobnosti, najdete na webu Co bude, Brno?.
