V dubnu si připomínáme kulatá výročí tří mužů, v jejichž životech sehrála zásadní roli architektura a ve větší či menší míře také Brno. Od narození architekta Františka Kalivody a urbanisty Camilla Sitteho uběhne 110, respektive 180 let a před 100 lety se naopak uzavřela životní pouť architekta Jana Kotěry.
Když se 9. dubna 1913 v Brně narodil František Kalivoda, byla to šťastná chvíle nejen pro jeho rodinu, ale také pro jeho rodné město, které v něm získalo budoucího hybatele zdejšího architektonického i kulturního dění, jenž by se hravě vyrovnal i současným manažerům.
Už při studiu na brněnské České vysoké škole technické začal Kalivoda samostatně projektovat a organizovat brněnský spolkový život v oblasti architektury. Možná i proto si třiadvacetiletého talentovaného studenta všiml osmadvacetiletý talentovaný tanečník a choreograf Ivo Váňa Psota a nechal si od něj v letech 1935–1936 postavit funkcionalistickou vilu (na snímku) u Wilsonova lesa v kolonii Pod vodojemem. Podobu zajímavě situované stavby, přizpůsobené svažitému terénu, dnes však proměnila rozsáhlá zahradní přístavba.
Architekturou se Kalivoda zabýval i teoreticky. Reorganizoval československou skupinu Mezinárodních kongresů moderní architektury (CIAM), stal se jejím sekretářem a v roce 1936 inicioval založení východoevropské sekce CIAM, jejíž zasedání se v roce 1937 konalo v Brně a ve Zlíně. Věnoval se také uměleckému řemeslu, fotografii a filmu. Jako typograf a grafik se podílel mimo jiné na vydávání publikací o Brně.
Lhostejný mu nebyl ani osud komunisty opomíjené a chátrající vily Tugendhat. Na počátku 60. let proto vyvolal diskusi o její rekonstrukci a smysluplném využití a společně s dalšími odborníky dosáhl toho, že byla v roce 1963 zapsána do seznamu kulturních památek. Její rekonstrukce však musela počkat až do 21. století. V roce 1970 byl František Kalivoda hlavním iniciátorem oslav výročí sta let od narození Adolfa Loose, to mu však již zbýval pouze rok života, zemřel 18. května 1971.
Jenom dotek, ale trvalý…
Zatímco František Kalivoda byl s Brnem spojen životem i prací, jeden ze zakladatelů české moderní architektury Jan Kotěra se tady 18. prosince 1871 narodil, většinu života však prožil v Praze.
Architekturu studoval mimo jiné na Akademii výtvarných umění ve Vídni u Otto Wagnera, proto byly jeho rané práce ovlivněny vídeňskou secesí, například Peterkův dům na Václavském náměstí. Po cestě do USA v roce 1904 však začal tvořit ve stylu časného funkcionalismu, který uplatnil například na svém vrcholném díle – budově Městského muzea v Hradci Králové (1912). Získal i řadu následovníků, mezi nimi architekty Gočára či Janáka.
Vedle architektury se zabýval také designem nábytku, nádobí, skla a interiéru. Jan Kotěra, který v sobě spojoval schopnosti výborného stavitele, architekta, výtvarníka i pedagoga, zemřel před sto lety, 17. dubna 1923, v Praze.
Architekt a urbanista Camillo Sitte se narodil 17. dubna 1843 ve Vídni a také tam v roce 1903 zemřel, své stopy však zanechal i v řadě moravských měst, kde působil v 90. letech 19. století. Brno navštívil jako porotce urbanistických soutěží a z jeho myšlenek, které prezentoval ve slavné knize Stavba měst podle uměleckých zásad, čerpali také autoři regulačního plánu Brna.
Psotova vila (arch. František Kalivoda, 1935–36, Kaplanova 1)
Dvoupodlažní funkcionalistická stavba na jednoduchém obdélném půdorysu je krajní řadový dům, přizpůsobený svažitému terénu – z ulice se vchází přímo do prvního patra. Dům v současnosti proměnila rozsáhlá zahradní přístavba.
