Z bodu, kde zhruba každý osmý člověk nemohl sehnat práci, do situace, kdy lidé sami vytvářejí nadstandardně placená pracovní místa. Z města s krachujícími podniky a opuštěnými továrnami líhní startupů a inovativních firem. Takovou proměnou Brno prošlo od přelomu tisíciletí do současnosti. A na tom, že věci nabraly tenhle směr, má kromě jiného zásluhu i JIC, který vznikl právě před 20 lety s cílem pomáhat podnikatelům prorazit nejen v regionu, ale i ve světě. O „včera, dnes a zítra“ této instituce jsme mluvili s jejím ředitelem Petrem Chládkem.
Cílem JICu je „rozvíjet inovační ekosystém“. Co tahle fráze znamená v běžném životě a proč by to mělo zajímat běžného Brňana či Brňanku?
Jde nám o to, aby tu bylo co nejvíc lidí, kteří mají dobré nápady, uvádí je do podnikatelské praxe a mění tím svět k lepšímu. Inovace chápeme v našem kontextu jako jakékoli podnikatelské počínání, které zvyšuje přidanou hodnotu. Nemusí jít jen o technologickou inovaci, ale třeba i o jiný návrh služby, který dobude svět – jako to udělal třeba Rohlík s nakupováním.
Proč by do podpory takového podnikání měly město a kraj investovat veřejné prostředky? V čem se to odrazí na životech obyčejných lidí?
Ta podpora, kterou od nás dostává v první řadě inovativní podnikání, se projevuje v mnoha dalších návazných oblastech. Když vznikne firma s mezinárodním přesahem, která zaměstnává místní lidi, zpravidla jim dá vysoké mzdy, mnohem vyšší než ve firmách, které operují jen tady. A svoje peníze pak tito lidé utrácejí tady, v místě. Jedno takové high-tech pracovní místo vytváří čtyři až pět návazných pracovních míst, tedy jeden zaměstnanec třeba Kiwi.com uživí člověka ve whiskey baru, v luxusní restauraci, v dobré školce a v barber shopu. Pekař mu může prodat housku s marží ne 20 %, ale s mnohem vyšší. Vznikají pracovní příležitosti pro návazné profese a tím jde celý region nahoru. Když tu bude vrstva dvaceti/třiceti/čtyřiceti tisíc lidí, kteří v těchto firmách pracují, uživí dalších sto tisíc lidí v návazných službách. Proto je jednou z našich základních priorit, aby lidé vůbec vnímali podnikání jako možnost – vedle toho, že se nechají zaměstnat. U dnešní mladé generace už vidíme posun, podnikání už nechápe jen jako zdroj příjmů, ale jako možnost měnit svět k lepšímu. Úspěšní podnikatelé mají v sobě přirozený drajv, potřebu něco vytvářet. A to je jedna z věcí, které hledáme i u lidí přicházejících k nám na JIC. Aby měli nejen nápad, ale i touhu na něm pracovat a prorazit s ním.
S takovou náturou se člověk rodí, nebo by mu ji mělo vštípit třeba školní prostředí?
Trošku to v sobě musíte mít, ale talent se dá vždycky posílit. A naši lidé jsou trénovaní, aby to z vás vytáhli.
Kterému odvětví podnikání se v Brně obzvlášť daří a kde případně cítíte další potenciál k růstu?
Tato otázka je pro nás zásadní, a proto tuto oblast neustále mapujeme a analyzujeme. Nepochybně nejsilnější odvětví, která tu máme, jsou částicová optika nebo elektronová mikroskopie. Na jedné straně jde o obrovský objem aktivit a na straně druhé je tady stále ohromná příležitost k růstu například ve spojení s byznysem polovodičů. Polovodičový průmysl byl doteď soustředěn v Číně, ale covid ukázal, že nemít ho dostupný v Evropě je velmi problematické. Aby ale evropský trh dokázal nahradit ten čínský, bude se muset zapojit ve srovnání s dneškem mnohem více digitalizace. Dám vám příklad: Když dneska holandská firma potřebuje velkou dodávku nějakého výrobku, pošle objednávku do Číny, a protože tam jsou obrovské kapacity, za šest týdnů přijede několik kontejnerů s hotovým zbožím. Takové kapacity v Evropě nemáme, takže ta holandská firma nebude schopná si to objednat u jedné firmy, ale třeba u dvaceti po celém kontinentu. A je potřeba, aby to bylo na jedno tlačítko. Pro české firmy bude velkou výzvou tento trend digitalizace zachytit, jinak by jim to přineslo velké problémy. Speciálně na tuto oblast digitalizace průmyslu a nových trendů ve výrobě se zaměřuje naše dceřiná firma INTEMAC, která v zavádění těchto inovací podporuje jihomoravské malé a střední výrobní firmy, ve kterých může automatizace a digitalizace hodně pomoci.
Na webu JIC se v jednom asi dva roky starém příspěvku o jižní Moravě mluví jako o regionu, který je špičkou v podpoře inovací minimálně ve střední Evropě. To je velmi silné tvrzení. Jak je na tom Brno a Jihomoravský kraj dnes v kontextu České republiky, případně i v širším teritoriu?
V českých podmínkách jsme nepochybně v čele. Jedním z hlavních ukazatelů jsou investice ze strany firem do výzkumu a vývoje a tam se držíme kontinuálně v evropské top dvacítce. Konkrétně se tohle financování u nás teď drží na 3,2 % z HDP (hrubého domácího produktu – pozn. red.) regionu, což je nadprůměrné. Pro srovnání: v Praze je to 2,8 %. Důležité je, že velká část těchto peněz se uplatňuje v malých a středních firmách; a nemůžu nezmínit, jak jsme hrdí na to, že řada z nich vznikla právě u nás na JICu. Naší touhou není atakovat pozice hlavních měst, ale vybudovat si místo v rámci „dvojek“, tedy stát po boku Lince, Drážďan apod. Je to ale extrémně těžké, protože potřebujete hodně věcí: výtečnou vědu, lidi s podnikatelským myšlením, kapitál i vynikající manažery. A jestli má Česko a střední Evropa v něčem handicap, je to právě v tom, že máme málo špičkových manažerů schopných obsáhnout mezinárodní byznys. Zároveň zaměstnat takové lidi znamená dát jim odpovídající plat, k tomu je zpravidla nutné mít dobrého investora a tak dále. Zkrátka dílků téhle skládačky je třeba sto a my jich máme tak 70, takže ještě máme co skládat. Dneska tady máme tři místní, globálně úspěšné firmy – Kiwi.com, Kentico a Y Soft. A já jsem přesvědčený, že do roku 2030 jich můžeme mít dvacet až třicet. Ta síla tady je.
Čím to, že právě jižní Morava v tomto ohledu tolik vyrostla a předčila zbytek republiky?
Faktorů bylo několik. Brno je univerzitní město, má velkou průmyslovou tradici, takže bylo na čem stavět. Impulzem byly ale i negativní jevy, kolem roku 2000 tady byla 12% nezaměstnanost (oproti Praze, kde tehdy činila 2 %) a vlastně nikdo nechápal, jak je to možné. Tehdy dali lidé ve vedení hlavy dohromady a došli k tomu, že musí spolupracovat a investovat do místních aktiv, do místních lidí. Vznikla regionální inovační strategie, díky níž byly mimo jiné založeny i instituce jako CEITEC nebo VIDA! science centrum a s jejíž oporou začal fungovat JIC jako společný projekt města, kraje a čtyř univerzit – Masarykovy, Mendelovy, Veterinární a Vysokého učení technického. Mimochodem dodnes má každý ze šesti zřizovatelů po jednom hlasu, navzdory tomu, že z hlediska finančních vkladů je mezi nimi asymetrie. Ale tenhle unikátní přístup stále dává celému projektu sílu.
Byl JIC prvním inovačním centrem v České republice?
První nebyl, v Plzni fungovalo inovační centrum už dříve. Ale JIC byl opravdu průkopníkem a inspirací pro ostatní kraje. Dneska už je situace jiná, skoro v každém regionu nějaká obdoba funguje. Sdružili jsme se do platformy Ynovate, abychom věci řešili dohromady a mohli se od sebe vzájemně učit, „půjčovat“ si experty ke konzultacím apod.
Kde jste v začátcích brali inspiraci vy?
Většinu nápadů jsme si dovezli ze zahraničí – z Británie, USA, Rakouska, Německa, Švédska, Finska… Pro ty nápady si někam jezdíme stále. Myslím, že na druhé straně i my jsme poměrně respektovaní v evropské síti inovačních center, o čemž svědčí i to, že v Brně teď v červnu pořádáme kongres EBN (European Business and Innovation Centre Network neboli Evropská síť obchodních a inovačních center – pozn. red.). Na něj se sjíždí agentury z celé Evropy a letos poprvé se odehraje v oblasti střední a východní Evropy. Vnímám to jako fantastické uznání dvacetileté práce JIC.
Jak se za těch 20 let změnila náplň JIC?
JIC je dneska mnohem, mnohem větší. Na začátku měl základní cíl: starat se o startupy, o lidi s nápadem. Když se tehdy ve dveřích objevil jeden za měsíc, byl to úspěch. Dneska máme měsíčně 15–20 přihlášek. K tomu se přidala řada dalších věcí – pracujeme se studenty, s malými a středními podniky i s korporacemi. Ty zahraniční dnes využíváme k tomu, aby místní firmy rostly. Stručně řečeno nepracovalo se s celým ekosystémem, bylo to úzce zaměřené. Ale tak to bylo v pořádku, někde se začít muselo. Dnes máme proti počátkům širší možnosti podpory podnikatelů: grantová schémata typu Kreativních voucherů, Prototypuj a ověřuj apod., založili jsme dceřinou společnost JIC Ventures, která absolventům našich programů může poskytnout rizikový kapitál. Začínali jsme v budově o 1 000 m2, teď disponujeme prostory o 15 000 m2, kde jsou laboratoře, coworking, velké konferenční místnosti. Pohybujeme se zkrátka v úplně jiných měřítkách.
Nabízí se otázka, kde bude JIC za 20 let.
To je hodně daleko! Svět nám ukazuje, že tyto typy veřejnoprávních služeb jsou extrémně potřeba. Potvrdil nám to nedávno americký velvyslanec Bijan Sabet, když nám řekl, že jejich cílem do roku 2028 je, aby 30 procent menších kapitálových fondů vlastnily ženy a za 30 procenty startupů stály zakladatelky. Toto se dnes řeší v USA. Přál bych si, abychom se i tady za dvacet let o těchto věcech mohli bavit. Ekonomika bude čím dál složitější a bude řešit komplexnější problémy typu klimatické změny, které dnes jen nahlížíme a vůbec netušíme, jak se s tím vypořádat. A budeme jako světová společnost záviset na chytrých lidech s nápadem, s novou myšlenkou, a ti se zase neobejdou bez počáteční podpory agentur jako JIC. Jen tak to můžeme celé zvládnout a na téhle planetě dál žít.
Slovníček pojmů
High-tech – nejpokročilejší dostupná technologie.
Inovace – změna v některé části procesu podnikání, která ve výsledku vede k lepšímu výrobku nebo službě.
Inovační ekosystém – soubor lidí, firem, výzkumných organizací, startupů, nadnárodních firem, neziskových organizací apod., který vytváří podhoubí pro nové nápady a podnikatelské projekty.
Kreativní vouchery – v České republice unikátní program, hrazený z rozpočtu města Brna, na podporu spolupráce firem s kreativci.
Prototypuj a ověřuj – program na podporu financování rané fáze inovativních projektů (zejména v době vývoje a výroby prototypu) technologických firem i jednotlivců.
Regionální inovační strategie (RIS) – strategický dokument Brna a Jihomoravského kraje vznikl v roce 2001 (jako první dokument tohoto typu v České republice) a od té doby je pravidelně aktualizován. Jde o penzum opatření, která mají v dlouhodobém horizontu zajistit ekonomickou konkurenceschopnost zaváděním a podporou inovací.
Startup – nově založená nebo začínající, často technologicky zaměřená firma, zpravidla rychle rostoucí, s velkou vizí a ambicí změnit konkrétní odvětví nebo oblast.
