Oslzlý, Kvíčala a Krchovský stále formují brněnskou kulturu

V dubnu oslaví kulatá, respektive půlkulatá životní jubilea divadelník a bývalý rektor JAMU Petr Oslzlý, malíř a pedagog Petr Kvíčala a básník a rocker J. H. Krchovský. V Brně se nenarodili, ale později neodolali jeho „magnetismu“ a stále se podílí na zvyšování přitažlivosti zdejší otevřené a nekonvenční kulturní scény.

Petr Oslzlý se narodil na konci války 26. dubna 1945 v Konici u Prostějova. Světlo světa spatřil v den, kdy své osvobození slaví Brno, a v době, kdy se svoboda, bohužel na krátko, vracela do celé naší země. Možná i proto mu sudičky nadělily svobodného ducha a hodně životních peripetií, aby ho měl jak cizelovat.

Jeho „buržoazní“ rodinu postihla komunistická perzekuce, vzdělání si musel na režimu vyvzdorovat: z DAMU byl z politických důvodů krátce po přijetí vyloučen, v roce 1968 se mu podařilo dostat na Filozofickou fakultu brněnské univerzity, kde vystudoval divadelní vědu a dějiny umění.

Od 70. let pohltil Oslzlého Provázek, tedy avantgardní a „odbojné“ Divadlo na provázku. Byl jeho dramaturgem, hercem a uměleckým šéfem. Spolu s celým zdejším ansámblem odmítl v roce 1977 podepsat „Antichartu“ a v listopadu 1989, kdy divadlo hostovalo v Praze, vstoupil do novodobých českých dějin jako jeden z organizátorů stávky a spoluzakladatel Občanského fóra; později se stal i poradcem Václava Havla.

Od poloviny 80. let připravoval společně s brněnskými chartisty bytové semináře Podzemní univerzity a své pedagogické vlohy zúročil později jako učitel na Masarykově univerzitě a na JAMU, kde byl zvolen i rektorem. Od roku 1993 po celé čtvrtstoletí vedl také brněnské Centrum experimentálního divadla.

Tvůrčího ducha věk neomezí

Vizuálním experimentům se nevyhýbá ani druhý dubnový oslavenec Petr Kvíčala. Významný představitel české abstraktní malby, který si za ústřední téma své tvorby zvolil ornament, se narodil 20. dubna 1960 ve Svitavách.

V polovině 80. let večerně vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně, studium na AVU v Praze mu bylo z ideových důvodů znemožněno. Až do roku 1990 pracoval jako topič, angažoval se ale na výtvarné i hudební undergroundové scéně, kde tíhl k minimalismu a ironii, a začal vystavovat s profesionálními umělci.

Od počátku 90. let patří Kvíčala mezi uznávané představitele české postmoderní malby, řadu let učí na Fakultě výtvarných umění VUT a spolupracuje také s tuzemskými a zahraničními architekty (mj. na výzdobě moderního kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné). Až do 26. července je ve Fait Gallery možné navštívit výstavu rekapitulující posledních 15 let jeho tvorby. Má příznačný název – Výzkumy ornamentu pokračují.

O dva dny mladší než Petr Kvíčala je pražský rodák a jeden z nejčtenějších a nejoblíbenějších básníků současnosti J. H. Krchovský, občanským jménem Jiří Hásek. Většinu života prožil v Praze, ale přebývá také v Brně a v Úvalech u Prahy.

Do sametové revoluce se pohyboval v prostředí undergroundu a publikoval v samizdatu. Čtenářům jeho dekadentních, morbidních a nihilistických básní konvenuje, že se za nimi skrývá velký sarkasmus a sebeironie. Krchovského texty zhudebňují autoři rockové a alternativní scény nebo si je zhudebňuje sám pro svou kapelu Krch-off band. Jeho dílo, např. Už zase vyšlo slunce (2022), vydává převážně brněnské nakladatelství Host.