V 60. letech 20. století bylo Brno stále ještě i baštou textilní, především vlnařské výroby, kterou bylo třeba rozvíjet a inovovat. Díky tomu se ve zdejším Výzkumném ústavu vlnařském podařilo v roce 1964 vytvořit novou technologii netkané tapiserie Art Protis a podat na ni patent. Ve své době se stala fenoménem, který zaujal i ve světě.
Město práce a pokroku – těmito poněkud vyprázdněnými atributy se v 60. letech minulého století pyšnilo socialistické Brno, kde se vedle převládajícího strojírenství dařilo také vlnařství. Oslnivý lesk dřívějšího moravského Manchesteru už dávno zmatněl, ale tradice přetrvávala a bylo ji třeba podpořit výzkumem, novými technologiemi i výrobky.
Odborníci z brněnského Výzkumného ústavu vlnařského, sídlícího v bývalé Auspitzově továrně na jemné sukno na Václavské 6, považovali za perspektivní oblast pro inovace výrobu netkaných textilií, kterou se zabýval národní podnik Vlněna, a zaměřili se proto na ni. Nejdříve byla v roce 1963 patentována technologie Protis, tedy výroba dekoračních, bytových a oděvních textilií prošíváním nebo proplétáním rouna se vzorovou vrstvou.
A poté se v době přející odvážným tvůrčím počinům začal psát příběh nové netkané tapiserie Art Protis, která v sobě spojuje kvalitu gobelínu a malby. Místo drahého, náročného a pomalého tkaní se pracuje hned s celou plochou budoucího díla, které může mít rozměr malého obrazu nebo také monumentální opony.
Na textilní podklad se podle návrhu výtvarníka pokládá v různě silných vrstvách barevné vlněné rouno nebo i jiný materiál, jako je juta, krajka, fólie apod., a to vše se pak prošije klikatým stehem na speciálním stroji. Hotové dílo může autor ještě opravit nebo dotvořit.
Za otce této technologie jsou považováni František Pohl, Václav Skála a Jiří Haluza, kteří na ni podali patentovou přihlášku 8. prosince 1964, tedy před 60 lety.
Tapiserie zútulnila byt i veřejný prostor
Patent byl vydán až v lednu 1968, ale už od roku 1967 pracoval v závodě Vlněna 2 na Tkalcovské specializovaný – a na světě jediný – Ateliér Art Protis. Budova byla údajně zvenčí šedá a nevzhledná, zato ateliér hýřil barvami a činorodostí – novou technikou tady vytvářeli svá díla domácí i zahraniční umělci, kterým asistovaly zdejší pracovnice, většinou absolventky textilních škol a samy také výtvarnice.
Brněnský, potažmo československý vynález zaujal doma i v zahraničí, umělci oceňovali jeho tvůrčí variabilitu a nepříliš náročné zpracování, potenciální zákazníci jeho dekorativnost a cenovou dostupnost. Na svět mu pomohli tvůrci jako Jiří Trnka, Jan Rajlich nebo Antonín Kybal a věhlas mu kromě jiných zajistila textilní výtvarnice, kostýmní návrhářka, malířka a odvážná experimentátorka pocházející z Brna Inez Tuschnerová.
V době své největší slávy v 70. a 80. letech minulého století tak art protisy slavily úspěch na světových výstavách v Bruselu, Montrealu, Ósace a na dalších výstavách a soutěžích, zdobily panelákové byty, ale také veřejné prostory kanceláří, hotelů, nemocnic, divadel, sami architekti je zakomponovávali do návrhů interiérů atd.
Jako vše také netkaná tapiserie zažila boom i útlum zájmu a dnes už termín Art Protis není tak všeobecně známý, přesto se k této rukodělné výtvarné technice dnes mladá umělecká generace vrací, jak ukáže i výstava k 60. výročí jejího vzniku v Křížové chodbě na Nové radnici.
Výročí patentu, který se zrodil v Brně, připomene od 5. do 23. října výstava „Art Protis 60. Brněnský fenomén“ v Křížové chodbě na Nové radnici v Brně. Představí díla renomovaných autorů i studentů brněnské Střední školy umění a designu. Otevřeno denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin, vstup zdarma. Podrobné informace najdete na stránkách muzeumbrna.cz.