Jeho tým vyhodnocoval v září během deštivých dní průtoky Svratky a Svitavy a jejich přítoků, informoval o výšce hladiny Brněnské přehrady a úzce spolupracoval s městskou i krajskou povodňovou komisí ve dnech, kdy hrozily povodně. Marek Viskot – vedoucí útvaru vodohospodářského dispečinku na Povodí Moravy.
Co mělo vliv na to, že Brno nezasáhly masivní povodně?
Určitě pomohly dvě přehrady na Svratce – Vírská a Brněnská, nesmíme ale zapomenout ani na nádrže na přítocích Svitavy v Boskovicích a Letovicích. Tyto přehrady významně snížily extrémní povodně do nich přitékající, časově posunuly kulminace, a odtoky tak byly pod hranicí takzvaných neškodných průtoků. Díky manipulacím také můžeme dosáhnout toho, že se nám na soutoku nepotkají kulminace dvou řek, což by znamenalo velkou povodňovou vlnu a s ní ohrožení obyvatel a majetku. Důležitá byla i shoda několika předpovědních meteorologických modelů, že mohou přijít velké, několikadenní srážky. A my jsme tak, po vyhodnocení všech faktorů, reagovali už v úterý 10. září takzvaným předpouštěním, kdy je odtok z přehrad větší než přítok do nich a lze tak snížit hladinu v nádrži. Nicméně za příkazem k předpouštění je schováno mnoho vyhodnocení, výpočtů a zkušeností dispečinku. Jen na základě jedné předpovědi bychom k tomu v tak velkém rozsahu a v takovém předstihu nepřistoupili, to by bylo riskantní – když se změní například vítr a fronta se povodí vyhne, přehrada zůstane poloprázdná a nenaplní se.
To představuje problém?
Hned několik, nízká hladina může významně omezit fungování nádrže. Nádrž nemusí být schopna zajistit minimální průtoky, odběry vody, může se zhoršit její kvalita a dostupnost. Právě menší odtok do řeky pod přehradou má vliv na přírodu, stav řeky, může vyvolat třeba kyslíkový deficit a s ním úhyn ryb. Zhoršuje se i rekreační funkce vodní nádrže nebo možnost plavby. Komplikací může být i to, že při malém průtoku nemusí docházet ke správnému nařeďování vody a například brněnská čistírna nebude moci vypouštět do řeky vyčištěné odpadní vody. A to jsou jen některé příklady.
Má tedy ještě smysl stavět další přehrady, které jsou relativně drahé a velmi náročné na povolování, nebo bychom se měli zaměřovat na jiné způsoby ochrany před velkou vodou?
Ideální je kombinace všech opatření, která jsou různě kategorizována. Výhodou přehrad je to, že v případě extrémů dokážou transformovat povodňovou vlnu až na neškodný průtok. Přehrady díky zásobnímu objemu v době sucha nadlepšují průtoky v tocích, to je důležitá funkce pro udržení života v řekách během teplých období s nedostatkem srážek. Další technická řešení jsou hráze, úpravy koryt řek či poldry. Přírodě blízká protipovodňová opatření také částečně zadržují vodu, zmírňují lokálně negativní dopady sucha nebo přispívají k nárůstu biodiverzity, avšak významný vliv na velké povodně nemají. Jsem přesvědčen, že bychom na území Povodí Moravy ještě minimálně dvě přehrady potřebovali, a to u obce Skalička na Bečvě a u Hanušovic na řece Moravě. Vždyť nádrže na Dyjsko-svratecké soustavě jistě letos v září ochránily miliardové majetky. Velká vodní díla nevyřeší vše, ale pořád na určitých místech smysl mají.
Když voda opadne, vaše práce končí?
Zdaleka ne. Říkám tomu druhá povodňová vlna. Zaměřujeme dosažené hladiny, vyhodnocujeme povodeň a jak fungují nádrže – k získaným datům se pak můžeme kdykoliv vrátit, podívat se nebo je na vyžádání poskytnout. Samozřejmě také evidujeme povodňové škody, provádíme už delší čas zabezpečovací práce. Nasazení všech pracovníků Povodí Moravy je obdivuhodné. Někde třeba úplně zmizela stávající koryta řek a voda si našla jinou cestu, my je teď na mnoha místech musíme vrátit zpátky, aby to území začalo fungovat. Je nutné vysoutěžit projektové dokumentace a pak dodavatele, kteří ty práce udělají. Může to být klidně práce na pět nebo deset let.
Kolik vás vlastně na dispečinku v době rizika povodní bylo?
Na dispečinku fungovaly během povodně vždy dvě dvojice zaměstnanců dispečinku, které se střídaly po dvanácti hodinách, řešily povodeň, vyhodnocovaly, informovaly. K tomu jsem byl k dispozici logicky já, protože moje číslo je uvedeno prakticky ve všech povodňových plánech, takže musím být k dispozici povodňovým komisím a také složkám integrovaného záchranného systému a samozřejmě dispečinku, vedení podniku, hrázným, našim provozům a závodům.
Dalo by se to, co děláte, nahradit nějakým softwarem či umělou inteligencí?
Technologie jsou skvělý podpůrný prostředek, ale zvážení všech okolností a faktorů a konečné rozhodnutí pak musí na základě zkušeností, debaty uvnitř týmu a částečně i intuice udělat jeden člověk.
Uměl byste jednoduše vysvětlit, co je stoletá voda, jak se to určuje?
Je to kulminační průtok, který je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen zpravidla jednou za 100 let. V každém roce je tedy pravděpodobnost 1 %, že k takové situaci dojde. Zároveň to ale neznamená, že nastane právě jen jednou za 100 let.
Marek Viskot
Na Povodí Moravy pracuje již od doby vysokoškolských studií, celkem 27 let, takže letošní události nebyly zdaleka jeho první zkušenosti s velkou vodou.
„Povodním se bohužel nevyhneme a každá z nich přináší vyhrocené či složité situace a s nimi i zkušenosti. Kolena se nám podlomit nemůžou, je to úkol, na který se musíme maximálně koncentrovat, zvládnout ho a každé rozhodnutí si obhájit. Nese to s sebou i to, že pořád dokola všechno kontrolujeme a přepočítáváme přítoky a to, jestli vyjdou nastavené odtoky,“ říká vedoucí útvaru vodohospodářského dispečinku na Povodí Moravy.
Na otázku o potřebném vzdělání vysvětluje: „Všichni, co jsme tady, máme vystudované technické vodní stavby nebo vodní hospodářství. Trochu mě mrzí, že o tyto obory není na rozdíl od pozemních staveb až tak velký zájem. Přitom je to velmi zajímavá a pestrá práce.“
Státní podnik Povodí Moravy
Zajišťuje správu, provoz a údržbu vodních toků a vodohospodářských objektů v povodí Moravy. To se rozkládá od Králického Sněžníku, tedy od hranic s Polskem, až po Hodonín a hranice se Slovenskem.
Na území o rozloze 21 133 km2 spravuje celkem:
- 10 835 km vodních toků (z toho 3 760 významných vodních toků)
- 1 060 km ochranných hrází
- 29 významných vodních nádrží
- 135 ostatních vodních nádrží
- 171 jezů a 94 stupňů
- 13 plavebních komor
- 15 malých vodních elektráren
Více informací najdete na webu pmo.cz.
