Kolonie Nový dům je Evropským dědictvím - Tiskový servis
Kolonie moderní architektury v Evropě v letech 1927–1932 je projektem s nadnárodním přesahem. V projektu jsou zapojeny celkem čtyři země – Německo (Stuttgart, kolonie Weissenhof), Polsko (Vratislav, kolonie WuWa), Česká republika (Praha, osada Baba a Brno, kolonie Nový dům) a Rakousku (Vídeň, kolonie Lainz). Ve všech těchto městech se po první světové válce snažili architekti najít dostupné řešení nedostatku vhodného bydlení a postavili domy, které byly ukázkou řemeslné a architektonické zdatnosti. Tyto kolonie jsou nyní důležitým místem v dějinách evropské architektury, neboť jde o přenesení modernistických teorií do praxe, dokládají vývoj bydlení a zároveň odráží různé politické a sociální poměry dané země.
Kolonie Nový dům vznikla v roce 1928 jako součást Výstavy soudobé kultury v Československu. V brněnských Žabovřeskách měla vzniknout podle návrhů předních domácích architektů skupina šestnácti malých rodinných domů, a to po vzoru stuttgartského sídliště Weissenhof, jehož výstavbu řídil o rok dříve Ludwig Mies van der Rohe za pomoci světových architektů (Le Corbusier, Walter Gropius, Hans Scharoun atd.). Brněnské výstavby se chopil Čeněk Ruller a František Uherka spolu s architekty Bohuslavem Fuchsem, Jaroslavem Gruntem, Ernestem Wiesnerem a dalšími. Cílem bylo postavit domy pro střední třídu kubického tvaru, na kterých by byly předvedeny novinky v oblasti materiálů a dispozičního řešení. Původní myšlenka domů, v jejichž středu se nachází park, již dnes není patrná kvůli soukromému vlastnictví staveb. Změnil se také vzhled domů a v dnešní době je těžké rozpoznat jejich funkcionalistickou minulost.
Evropské dědictví
Označení Evropské dědictví sahá do roku 2006, kdy vzniklo jako mezivládní iniciativa 17 evropských států. O pět let později byla původní iniciativa přijata rozhodnutím Rady Evropy a Evropského parlamentu pod názvem Označení Evropské dědictví (European Heritage Label) s cílem propagovat evropský rozměr pamětihodností, jejich zpřístupnění co nejširší veřejnosti a zajištění kvalitních informačních, vzdělávacích a kulturních aktivit, které vyzdvihují úlohu a místo pamětihodnosti v evropských dějinách.
Prvním českým statkem, který byl na prestižní seznam zapsán, se stal Přemyslovský hrad a Arcidiecézní muzeum v Olomouci. V roce 2020 na seznam přibyl státní zámek Kynžvart a v rámci nadnárodní žádosti Vilové kolonie Evropy 1927–1932 také pražská osada Baba a brněnská kolonie Nový dům. Celkem nese označení Evropské dědictví 48 památek po celé Evropě.
Mohlo by vás dále zajímat

Podporujeme lidi s nápadem, který má šanci dobýt svět. Už 20 let
Z bodu, kde zhruba každý osmý člověk nemohl sehnat práci, do situace, kdy lidé sami vytvářejí nadstandardně placená pracovní místa. Z města s krachujícími podniky a opuštěnými továrnami líhní startupů a inovativních firem. Takovou proměnou Brno prošlo od přelomu tisíciletí do současnosti. A na tom, že věci nabraly tenhle směr, má kromě jiného zásluhu i JIC, který vznikl právě před 20 lety s cílem pomáhat podnikatelům prorazit nejen v regionu, ale i ve světě. O „včera, dnes a zítra“ této instituce jsme mluvili s jejím ředitelem Petrem Chládkem.

Starobrněnský klášter slaví 700 let
Stavba kláštera jako vykoupení z pozemských hříchů. I takto – poněkud bulvárně – bychom se mohli dívat na vznik starobrněnského kláštera cisterciaček. Jeho zakladatelka a donátorka královna Eliška Rejčka byla žena s pozoruhodným osudem. Její životní kroky by budily pozornost i nyní, natož ve středověkých českých zemích.

Velký městský okruh se rozrůstá, pracuje se na třech úsecích
Neustálé čekání v zácpách nemá nikdo rád. Jak ale pomoci plynulejší dopravě v Brně, když aut je stále více a ulice nelze nafouknout? Jedním z řešení je vybudování velkého městského okruhu (VMO). Aktuálně se pracuje hned na třech úsecích. Po jejich dokončení sice zatím nebude hotový celý okruh, ale řidičům i tak prospějí.
BRŇÁCI a Brňačky, udělejte něco PRO BRNO
I když je oficiální název aplikace Brňáci pro Brno z dnešního pohledu genderově nekorektní, ona sama obyvatelům všech pohlaví dělá dobrou službu. Už 13 let jim umožňuje, aby jednoduše z mobilu nebo z počítače nahlásili závady, na které ve městě narazili, ať už jde o uvolněné dlaždice v chodníku, výmol v silnici, rozbujelou zeleň bránící ve výhledu, nebo blikající lampu.
Nejnovější články

Podporujeme lidi s nápadem, který má šanci dobýt svět. Už 20 let
Z bodu, kde zhruba každý osmý člověk nemohl sehnat práci, do situace, kdy lidé sami vytvářejí nadstandardně placená pracovní místa. Z města s krachujícími podniky a opuštěnými továrnami líhní startupů a inovativních firem. Takovou proměnou Brno prošlo od přelomu tisíciletí do současnosti. A na tom, že věci nabraly tenhle směr, má kromě jiného zásluhu i JIC, který vznikl právě před 20 lety s cílem pomáhat podnikatelům prorazit nejen v regionu, ale i ve světě. O „včera, dnes a zítra“ této instituce jsme mluvili s jejím ředitelem Petrem Chládkem.

Výstaviště slaví 95 let. Vyrazte prozkoumat brněnskou veletržní chloubu
Hlavním tahákem nadcházejícího víkendu jsou bezesporu oslavy 95 let brněnského výstaviště. Neváhejte s návštěvou, program je opravdu bohatý. Dále začíná také festival Provázek open, který potrvá až do června. K návštěvě zvou i dopravní hřiště v Komíně a Řečkovicích – chystá se zde speciální program pro děti.

Jak na životní prostředí? Zkušenosti z celého světa se sdílely v Brně
Zelená infrastruktura, údržba zeleně nebo energetika – i tato témata zahrnoval městem organizovaný mezinárodní workshop nazvaný příznačně Den partnerských měst. Do Brna se sjeli zástupci dvanácti měst, aby sdíleli své zkušenosti a příklady dobré praxe a načerpali novou inspiraci.

Sezóna na koupališti Riviéra začíná. Kde půjde zaparkovat?
Koupaliště Riviéra zahajuje sezónu v sobotu 27. května. Zároveň jsou v plném proudu práce na přilehlém úseku velkého městského okruhu. Návštěvníci tak nebudou moci využívat obvyklá parkovací místa ani zastávky MHD.