Člověk nemusí být doktor přírodních věd ani biolog samouk, a přesto může svými pozorováními a výstupy přispět ke světovému vědeckému poznání. Tuhle příležitost mu poskytuje aplikace iNaturalist a mezinárodní akce City Nature Challenge, do které se letos opět zapojuje i Brno. Takže nabijte telefony a od 28. dubna do 1. května vyrazte na lov!
![Ilustrační foto: Jana Šedá](/picfit/display?url=https://cosedeje.brno.cz/documents/317111/4277094/tema_priroda_Jana-Seda.jpg/3f88cebf-ae23-5d7b-bcd5-a45aee5ee2ac?t=1680683279158&w=750&op=resize)
Srha laločnatá, bojínek luční, ovsík vyvýšený. Nemáte tušení, jak se od sebe liší? Nevadí. Zatímco vy fotíte „trávu“, aplikace iNaturalist, do které své fotky nahrajete, je schopná identifikovat její druh – a to platí pro říši zvířat i rostlin.
Zástupci zelené říše přitom v konečném součtu zpravidla vedou a patří jim nejvíce zaznamenaných pozorování. Popenec obecný jich získal 94. „Mezi ptáky zaujímá první místo kos černý, hmyzí královnou se stala včela medonosná se 47 pozorováními, ale například říše ryb zaznamenala pouze jedno pozorování,“ shrnuje loňský ročník Lucie Fojtová z hvězdárny na Kraví hoře, která v brněnském prostředí akci zaštiťuje.
City Nature Challenge se poprvé odehrála v roce 2016, kdy proti sobě ve výzvě stála pouze dvě sídla: Los Angeles a San Francisco. O pár let později se do meziměstského klání každoročně zapojují stovky měst a Brnu se daří držet se v počtu pozorování mezi sty nejaktivnějšími. Loni se projektu zúčastnilo 252 pozorovatelů a pozorovatelek, kteří zachytili přes tisíc druhů živé přírody. „Nejvíce pozorování, 592, si připsala uživatelka leeeentilka a nejvíce pozorovaných unikátních druhů má opakovaně uživatel dypecek, a to 299,“ doplnila Fojtová.
Kromě badatelského nadšení se pozorovatelé můžou dočkat i věcných cen, protože na ty nejzapálenější čekají například vstupenky do planetária, VIDA! science centra, Sonnentoru, ale také menší dalekohled nebo knihy.
Aplikace iNaturalist je společným projektem Kalifornské akademie věd a Národní geografické společnosti. Je vyvinuta pro operační systémy iOS i Android, přistupovat do ní lze rovněž přes webové rozhraní (tedy i z vašeho počítače, odkud do svého uživatelského účtu na webu inaturalist.org nahrajete pořízené fotky).
Program je přístupný zdarma. Získaná data jsou poté dostupná pro vědce po celém světě, kteří pracují na tom, aby lépe pochopili procesy, jež v přírodě fungují, a díky nim tak pomáhali životní prostředí lépe chránit.
SOS: Našel jsem opuštěné mládě
Co když budete svědky něčeho nestandardního? Zraněného zvířete nebo třeba ptáčete vypadlého z hnízda? „Než cokoliv uděláte, zavolejte nám a nechte si poradit,“ apeluje Český svaz ochránců přírody (kontakty najdete v boxu). Ochránci se totiž každoročně setkávají například s tím, že lidé do záchranných stanic přinášejí mladé zajíčky, kteří ale žádnou pomoc nepotřebují. „Když klidně leží, jsou v pohodě a čekají na mámu, která k nim přijde až po setmění. Jenže když člověk vidí malého, roztomilého, někdy i na sněhu ležícího zajíčka, má pocit, že ho musí ‚zachránit‘. Je to chyba. Ukradne ho tak jeho mámě a zvýší pravděpodobnost jeho rychlé smrti. Jen polovina zajíčků se totiž v péči odborníků v záchranných stanicích dožije vypuštění na svobodu,“ upozorňují odborníci. „Ale pokud venku najdete malé pruhované selátko a během pár minut vás neprožene jeho máma, je něco špatně. Selátko potřebuje odbornou péči, protože je skutečně opuštěné a samo nemá šanci přežít. Volejte ihned záchrannou stanici!“
Pro případ, že narazíte na zvíře, které potřebuje pomoc, mějte v telefonu aplikaci Zvíře v nouzi, uložte si telefonní číslo brněnské záchranné stanice (Ptačí centrum, 602 524 228) či zavolejte na dispečink Národní sítě záchranných stanic 774 155 155 a nechte si s dalším postupem poradit od odborníků.