Když někdo chce pomáhat, měli bychom mu najít cestu

Kdo hledá smysluplnou náplň volného času, chce se seznámit s inspirativními lidmi nebo získat nové zkušenosti, může se stát dobrovolníkem. Kde ale začít? Napovědět mohou Dny dobrovolnictví, které se konají od 26. do 29. dubna. Organizuje je Regionální dobrovolnické centrum Jihomoravského kraje, jehož ředitelka Kateřina Petrášová říká: „Když někdo chce pomáhat, měli bychom mu najít cestu.“

Když se chci stát dobrovolníkem, najdu si na internetu nějaké organizace z vytipované oblasti a napíšu jim, zda mají zájem. Proč bych předtím měla zabrousit na váš web nebo se za vámi osobně stavit?

Narazili jsme na řadu případů, kdy by lidé rádi začali, ale nemají odvahu, potřebují se trochu víc zorientovat v problematice a online prostředí pro ně není tak bezpečné nebo srozumitelné. Mají představu „chci pracovat s dětmi a mládeží“ nebo „chci jet do zahraničí“. My máme na webu 85 medailonků organizací a díky této síti a díky znalosti terénu dovedeme zájemce konkrétněji nasměrovat. Při rozhovoru, který s nimi vedeme, zjišťujeme jejich motivaci, ale i praktické věci, třeba kolik hodin denně, týdně nebo měsíčně tomu chtějí věnovat. Připravíme je také na různá úskalí, někde je třeba absolvovat školení. Kdo má konkrétní představu, vyhledá si organizaci sám, my jsme takoví prostředníci a i díky akcím, jako jsou Dny dobrovolnictví, oslovujeme ty, kteří o této činnosti dřív neuvažovali a tohle může být impuls, který nastartuje jejich aktivitu.

V jaké oblasti je potřeba nejvíce lidí?

Mění se to v čase. Poslední tři roky s dobrovolnictvím dost zahýbaly – nejdřív to byl covid, když jsme si trochu odpočinuli, přišlo tornádo, a jakmile jsme se trochu vzpamatovali, zaměstnala nás vlna příchozích z Ukrajiny. Teď neustále potřebujeme, aby někdo doučoval češtinu. Poptávka je obrovská a nabídka zejména v Brně nedostačuje. Velký balík jsou také sociální služby – lidé v hospicích, zdravotně nebo jinak znevýhodnění, kteří potřebují doprovod… To je bezedná studna.

A co je mezi dobrovolníky naopak nejžádanější?

Velký zájem je o ekologii, ochranu přírody, práci v lese. A překvapivě i o ty sociální služby.

Než se pustím do dobrovolničení, je asi dobré poznat své slabé a silné stránky. Co by nemělo správnému dobrovolníkovi chybět?

Při konzultacích předpokládám, že přijde motivovaný člověk, jinak by naše dveře neotevřel, nenapsal by. Vycházíme také z energie a času, které je ochoten do takové činnosti vložit. A nesmí mu chybět zodpovědnost a otevřená mysl. Někdy se dopředu nedá říct, co se na místě bude dít, jak se klienti budou chovat, jaká tam bude atmosféra.

A co by uchazeč spíše mít neměl?

Úplně nevím, jestli existuje nějaký nevhodný typ. Ale stává se to, máme takový případ jednou dvakrát do roka. Problém je, pokud si prací pro druhé chce někdo řešit osobní krizi.

Pro mladého člověka se spoustou energie a volného času je snadné stát se dobrovolníkem. Máte ale i zájemce středního a staršího věku?

Brno je univerzitní město, je tu spousta příležitostí, spousta organizací. Takže mladí chodí určitě. Ale z loňského výzkumu vyplynulo, že věková hranice stoupá. Podle jeho výsledků je v České republice typickým dobrovolníkem žena z jižní Moravy do 34 let. Ve středním věku vám odrostou děti, máte víc času, hledáte uplatnění. Další skupina jsou aktivní senioři, což je velké téma posledních dvou tří let. Tito lidé vyžadují jiný přístup než mladí, ale jejich devízou je zkušenost, znalosti. Typické projekty pro ně jsou čtení ve školkách, doučování, mezigenerační aktivity, ochrana krajiny, což navíc udržuje jejich fyzickou kondici. V této skupině vidím velký potenciál.

Po tornádu na Břeclavsku a Hodonínsku v roce 2021 chtěl pomáhat každý druhý. Nezpůsobuje takový zájem problémy?

Tornádo nebo povodně jsou hodně specifické a úplně se nedají zařadit do systému dobrovolnictví. Začínáme ale pro tyto mimořádné události připravovat nové postupy pro zapojování spontánních dobrovolníků. Po tornádu se na Břeclavsku a Hodonínsku vystřídaly tisíce lidí, naskákali čtyři do auta a přijeli, bez toho, že by se někde registrovali, byli pojištění, kohokoliv kontaktovali. První dny měla pomoc různá úskalí – pomocníků bylo ve vesnicích hrozně moc, po silnicích pak nemohli projíždět hasiči, sanitky. Pracujeme na tom, jak třeba hned na začátku mimořádné události udělat odstavné parkoviště, jak potřebu pomoci komunikovat do médií, vytváříme systém krizových manažerů. Pomoct chce spousta lidí, ale musí je někdo zorganizovat. Jsou do toho s námi zapojené neziskové organizace, kraj, hasiči. První výstupy bychom chtěli mít hotové do června.

Vy osobně máte zkušenosti s dobrovolnou pomocí z Kanady a Aljašky. Co jste se tam naučila?

Už je to pár let, ale tento program pořád funguje. Máme na webu 10 možností, jak získat dobrovolnickou zkušenost v zahraničí. V mém případě šlo o WWOOFering, kdy většinou pomáháte na farmě a jste součástí místní komunity, nejčastěji rodiny. Přitom si tříbíte dovednosti, získáváte zkušenosti, posunuje se vám pohled na svět.

V jakém smyslu?

Ve smyslu priorit, co je v životě důležité. V okamžiku, kdy pomáháte například v hospici, může se vám svět převrátit hlavou dolů. V zahraničí je to zvláště pro mladé lidi neuvěřitelná změna, člověk se o sebe musí starat sám, sám všechno řeší, tříbí to odolnost. Taková zkušenost by měla být skoro povinná. WWOOFerovat se dá i s rodinou, nemusíte jet na rok, ale i na kratší dobu, na týden na dva. A farmy, to je skvělé místo pro malé děti a dospělí se tam ještě něco naučí.

Umíte zprostředkovat i výjezd do míst aktuálních živelních katastrof, jako je Turecko a Sýrie po nedávném zemětřesení?

Asi bych to zájemcům spíš rozmlouvala. Místní to zatím zvládají vlastními silami, situace (v půlce února – pozn. red.) je ve stabilizační fázi, kdy se lidé stěhují do shelterů typu tělocvična, kam se jich vejde víc. Pokud by časem měl někdo zájem, je to spíš doména velkých hráčů, kteří tam vedou projekty, pořádají humanitární sbírky a umí mezinárodní humanitární pomoc, jako je Člověk v tísni nebo ADRA.

Dny dobrovolnictví 2023 se uskuteční 26.–29. dubna v 6 krajích České republiky včetně Jihomoravského. Zahájí je veřejná akce v centru Brna a další dny budou zapojené organizace nabízet vlastní programy pro veřejnost. Cílem je ukázat, co to znamená dobrovolně pomáhat a v čem tato práce spočívá. Více informací najdete s předstihem na webu dnydobrovolnictvi.cz.