Dvacet let v Unii. Jak se změnilo Brno? - Tiskový servis

Dvacet let v Unii. Jak se změnilo Brno?

Zpátky do Evropy. Tak znělo volební heslo někdejšího Občanského fóra, které shrnovalo přání mnoha československých politiků i občanů po pádu komunismu. Už žádná opona, neřkuli železná. Jednání o vstupu začala v roce 1990, v roce 1997 byla Česká republika zařazena mezi kandidátské země a o rok později odstartovaly oficiální vstupní rozhovory. Po dlouholetém prověřování a ladění tzv. kapitol (volný pohyb zboží a služeb, sociální či dopravní politika, energetika, daně, životní prostředí apod.), po referendu o vstupu (hlasovat přišlo 55 % voličů, pro vstup se vyslovilo 77 % hlasujících) a podpisu smlouvy o přistoupení se 1. května 2004 Česko spolu s dalšími devíti státy stalo členskou zemí EU. Co následujících 20 let přineslo Brnu?

Hvězdárna a planetárium Brno dnes. Foto: archiv Hvězdárny a planetária Brno

Hvězdárna a planetárium Brno dnes. Foto: archiv Hvězdárny a planetária Brno

V průběhu 20 let Brno získalo od Evropské unie na různé projekty více než 12,6 miliardy korun. Mezi ty největší patří dopravní stavby, zmiňme např. prodloužení tramvajové trati do univerzitního kampusu a k Fakultní nemocnici Brno v Bohunicích. Do této oblasti míří denně obrovské množství pacientů, studentů i pedagogů, ale také cestujících z okolí Brna. Ti všichni se od prosince 2022 rychle a pohodlně dostanou na hlavní nádraží a zpět. Vozy linky č. 8 zde projíždí nejdelším tramvajovým tunelem v Česku (měří 600 metrů). Foto: Marie Schmerková
Při zřízení Masarykovy univerzity (1919) se předpokládalo, že budovy pro novou školu vyrostou na svazích Kraví hory. Z původního plánu ale zůstala pouze právnická fakulta, další výstavbu zastavila 2. světová válka. Po ní se začalo hovořit o pozemcích pro budoucí vysokoškolský areál v Bohunicích, ale od myšlenky k realizaci uběhlo více než 60 let. První stavbou na zelené louce (v této lokalitě doslova) byla Integrovaná laboratoř biomedicínských technologií dokončená v roce 2005. Foto: archiv MUNI
Kampus Masarykovy univerzity se slavnostně otevřel v září 2010 a patří k největším stavebním projektům v oblasti vysokého školství ve střední Evropě. Po obou stranách ulice Kamenice se rozkládají tři desítky budov lékařské, přírodovědecké a sportovní fakulty, Středoevropského technologického institutu a dalších provozů. Areál se dále rozvíjí, v březnu tu začala stavba BioPharma Hubu pro farmaceutickou fakultu. Stát bude více než 4 miliardy korun, finance půjdou z Evropské unie přes Národní plán obnovy. Foto: Marie Schmerková
Letos v říjnu uplyne rovných 70 let od otevření brněnské hvězdárny. V roce 1954 měla podobu jedné kupole s menším dalekohledem, o pět let později byla dostavěna budova s přednáškovým sálem, pozorovatelnou a projekčním planetáriem. Zdejší Klub mladých astronomů navštěvoval i jediný československý kosmonaut ve vesmíru Vladimír Remek. Zájem o astronomické pořady narůstal, proto v půlce 80. let začala stavba velkého planetária – první návštěvníky přivítalo v roce 1991. S novým tisíciletím přišla zatím poslední proměna hvězdárny v multivizuální centrum. Základní kámen v roce 2009 položilo hned 16 kosmonautů a astronautů. Foto: archiv Hvězdárny a planetária Brno
Evropský fond pro regionální rozvoj podpořil přestavbu hvězdárny na tzv. Přírodovědné digitárium 42 miliony korun. Hotovo bylo v roce 2013. O dva roky později přibyla venkovní vědecká stezka s interaktivními exponáty a v roce 2018 tu zprovoznili planetárium s tzv. stereoskopickou projekcí v rozlišení až 25 milionů pixelů. Od roku 2019 během léta Kraví horu postupně oživují nafukovací makety Měsíce, Země, Marsu a Slunce. I díky nim tato instituce zaznamenává rekordní návštěvnost, na její akce loni zavítalo 268 tisíc lidí. Foto: archiv Hvězdárny a planetária Brno
Mnoho návštěvníků do Brna přijede hlavně kvůli ní. Vila Tugendhat je ikona. Její stavebníci – Greta a Fritz Tugendhatovi – pocházeli z rodin brněnských židovských německých průmyslníků a obchodníků a rodinný dům si nechali navrhnout od průkopníka moderní architektury Miese van der Rohe. Nastěhovali se v roce 1930, vilu opustili o osm let později. Po válce zde působila taneční škola a dětské rehabilitační středisko, v 80. letech nechalo město Brno dům opravit k reprezentačním účelům a občasnému ubytování hostů. Se vstupem veřejnosti se nepočítalo. Foto: David Židlický
Po mnoha letech stavebněhistorických a jiných průzkumů a hledání zdrojů pro tak náročný počin majitel – město Brno – přistoupil k památkové obnově vily Tugendhat a jejímu uvedení do původního stavu z roku 1930. Restaurace domu trvala od roku 2010 do roku 2012 a stála 146 milionů korun, z toho 100 milionů šlo prostřednictvím Ministerstva kultury ČR z fondů Evropské unie. Dnes jej spravuje jako veřejně přístupnou památku Muzeum města Brna a nabízí několik typů prohlídek včetně virtuální. Foto: David Židlický








 

Další články z rubriky