Díky Janáčkovi sklízí Brno další úspěch v UNESCU

Brno žije UNESCEM, UNESCO žije Brnem, chtělo by se říci. Je to teprve pár dní, co Brno od této mezinárodní organizace získalo titul „kreativní město hudby“, a už je tu další úspěch. Na seznam „Paměti světa“ přibyl celý Archiv Leoše Janáčka. „Náš archiv se tím dostává do absolutně špičkové společnosti nejdůležitějších světových dokumentárních fondů, kterých je momentálně na seznamu asi 400. Mezi nimi má ovšem mimořádnou pozici, protože vedle něj jsou zde pouze dva další kompletní skladatelské archivy – Arnolda Schoenberga a Johannesa Brahmse,“ upozorňuje vedoucí Oddělení dějin hudby a kurátor janáčkovských sbírek Moravského zemského muzea Jiří Zahrádka.

Archiv Leoše Janáčka je dokumentární fond, který obsahuje celistvou písemnou skladatelovu pozůstalost a mnoho dalších materiálů, které se do něj postupně začleňovaly od autorovy smrti v roce 1928. Jeho součástí jsou (až na několik výjimek) všechny rukopisy Janáčkových skladeb, libret i studií či skladatelova knihovna, v níž jsou četné svazky beletristických i odborných knih opatřeny vlastnoručními Janáčkovými poznámkami. Zcela zásadní je soubor Janáčkovy korespondence, čítající více než 14 tisíc jednotek. „Za současný stav vděčíme celým generacím kurátorů, počínaje za první republiky profesorem Helfertem. Díky nim se podařilo dochovat takto obsáhlé svědectví nejen o Leoši Janáčkovi, ale vůbec o novodobých hudebních dějinách,“ podotýká Zahrádka.

Idea dostat archiv pod ochranu UNESCO vznikla už před dvěma lety. Zahrádka a jeho spolupracovníci se však nejprve museli rozhodnout, zda k nominaci vyberou jen některý zásadní dokument, jako je třeba Glagolská mše, nebo zda půjdou do boje s celým fondem. Nakonec zvítězila druhá varianta. Připravit do nominace desítky tisíc položek trvalo více než rok.

Program UNESCO Paměť světa byl založen v roce 1992 a na jeho seznam je zapisováno významné světové dokumentární dědictví. Zahrnuje deníky Anny Frankové, Bachův rukopis Mše h moll a další unikáty. Česká republika dosud měla v registru pět položek, mezi nimi např. sbírku středověkých rukopisů z dob české reformace nebo sbírku časopisů českého a slovenského samizdatu z let 1948 až 1989 nazvanou Libri Prohibiti. Letošní nominací úspěšně prošly všechny tři české přihlášené projekty: vedle Archivu Leoše Janáčka také Kynžvartská daguerrotypie a Camociovy mapy.