Na rozvoj Brněnské metropolitní oblasti (BMO) bude vyčleněno dalších 190 milionů korun. Řídicí výbor BMO, složený ze zástupců města Brna, Jihomoravského kraje a okolních obcí, na svém 29. zasedání odsouhlasil osm projektů zaměřených převážně na životní prostředí. Součástí jednání byla také diskuse o budoucím rozvoji metropolitní oblasti po roce 2027.
Zasedání Řídicího výboru BMO dominovaly projekty v oblasti životního prostředí financované jak z Integrovaného regionálního operačního programu, tak z Operačního programu Životní prostředí.
Nejprve byly projednány čtyři projekty v oblasti modro-zelené infrastruktury ve veřejném prostranství měst a obcí metropolitní oblasti. Spadají do integrovaného řešení zaměřeného na zeleň v městské krajině. (Tzv. integrovaná řešení, složená vždy z několika konkrétních projektů, jsou obsažena už v Integrované strategii rozvoje Brněnské metropolitní oblasti 2021+.)
„Zmínit bych chtěla především podporu projektu Zelený kampus Masarykovy univerzity. V jeho rámci vznikne nové veřejné prostranství mezi ulicemi Studentská a Vinohrady v lokalitě univerzitního kampusu v Bohunicích. Počítá se s výsadbou stromů, zeleně a prvků k zadržování srážkové vody s cílem zmenšit tepelné ostrovy a podpořit místní biodiverzitu. Kampus se tak stane přívětivým místem k setkávání a odpočinku nejen pro akademickou obec, ale i pro veřejnost. Projekt souvisí i s výstavbou MUNI BioPharma Hubu. Veřejné prostranství se bude nacházet v jeho blízkosti, podtrhne tak prestiž tohoto nového vědeckého centra a propojí ho s okolím,“ popsala primátorka města Brna a předsedkyně Řídicího výboru BMO Markéta Vaňková.
Dalším pro Brno důležitým projektem bude výstavba nového parku Škrobárenská jako součást komplexnější revitalizace oblasti Staré Ponávky. „Cílem je zpřístupnění a obnova koryta řeky Ponávky, respektive její součásti, tzv. Svitavského náhonu. Ten prochází industrializovanou částí města a propojuje řeky Svratku a Svitavu. Díky podpoře vznikne v Brně úplně nový rozsáhlý zelený veřejný prostor s revitalizovaným vodním tokem. Upraví se terén, vystaví se nové stezky, vysadí se stromy a zeleň a přibude mobiliář i atraktivní herní prvky. Zároveň s tím se revitalizuje i koryto řeky a nad ním povedou lávky pro pěší, které provážou park s ulicí Dornych. Celé prostranství tak propojí sídliště Komárov s centrem Brna a nabídne novou rekreační plochu pro obyvatele a návštěvníky. Jedná se o skvělý příklad toho, jak můžeme do města vrátit přírodu a vytvořit tak příjemné místo pro lidi,“ doplnil náměstek primátorky města Brna pro oblast životního prostředí Filip Chvátal.
Dále byla podpořena revitalizace veřejného prostoru bývalého hřbitova v Bystrci a náměstí Osvobození v Kuřimi. Celková částka podpory skrze nástroj integrovaných územních investic (ITI) je 114 milionů korun.
Schvalovány byly i projekty z Operačního programu Životní prostředí. Prvním z nich je obnova vodních biotopů v oblasti Zaječího potoka v Králově Poli. Dále se jedná o výsadbu veřejné zeleně v nové zástavbě v obci Vohančice a úpravu veřejného prostoru v okolí obecního rybníka v Žabčicích. Celková částka podpory všech tří projektů skrze nástroj integrovaných územních investic činí 31 milionů korun.
„Předkládané návrhy mají potenciál přispět k rozvoji kvalitního a udržitelného veřejného prostoru v rámci Brněnské metropolitní oblasti. Revitalizace vodních biotopů, rozšíření zelených ploch i budování prvků modro-zelené infrastruktury pomohou nejen s ochranou přírody a zlepšením mikroklimatu, ale také s vytvořením příjemnějšího prostředí pro obyvatele a návštěvníky. To je jeden z cílů strategie Brněnské metropolitní oblasti a my ho díky výše zmíněným projektům naplňujeme. Práce na nich by měly být hotové do roku 2028,“ dodala Markéta Vaňková.
Posledním podpořeným projektem s částkou 42 milionů korun je výstavba parkovacího domu na Skořepce v Brně. „Zároveň se nám podařilo získat dodatečných 100 milionů korun z Operačního programu Doprava. Tyto prostředky budou využity na klíčové dopravní záměry, které zlepší mobilitu a dopravní infrastrukturu v Brněnské metropolitní oblasti,“ řekl uvolněný zastupitel města Brna pro strategický rozvoj a metropolitní spolupráci Martin Příborský.
Další postup je nyní takový, že realizátoři jednotlivých projektů vyplní žádost o evropskou dotaci. Na rozdíl od běžně vypsaných dotačních výzev už ale o udělení peněz nesoutěží s jinými zájemci, a jestliže splní daná kritéria, finance získají.
Pro Brněnskou metropolitní oblast je v programovém období 2021–2027 vyjednána částka osm miliard korun. To je o tři miliardy více než pro předchozí programové období. Evropská komise přisuzuje městům důležitou, silnou a jasnou pozici. I přes počáteční nedůvěru se nástroj integrovaných územních investic ukázal pro rozvoj měst a jejich zázemí jako ta nejlepší volba. Prostřednictvím integrovaného přístupu byly a jsou i v současném období realizovány kvalitní strategické projekty, které přispívají k rozvoji a zvýšení konkurenceschopnosti celé metropolitní oblasti. Více o všech podpořených projektech najdete zde.
„V současnosti již intenzivně probíhají vyjednávání na národní a evropské úrovni o budoucnosti kohezní politiky a nástroje ITI po roce 2027. I přes pravděpodobný pokles finančních prostředků pro Českou republiku chceme zajistit co nejlepší podmínky a adekvátní objem zdrojů pro rozvoj Brněnské metropolitní oblasti. Jsem ráda, že členové Řídicího výboru BMO vnímají nástroj ITI, který funguje na úrovni BMO již od roku 2014, velmi pozitivně, a proto ve vyjednáváních prosazujeme kontinuitu tohoto úspěšného modelu. Práce na tvorbě nové strategie rozvoje BMO se rozběhnou již v letošním roce, abychom se s okolními obcemi shodli na integrovaných tématech a projektech, které povedou k vyváženému rozvoji, vyšší kvalitě života a konkurenceschopnosti celého území,“ vysvětlila Markéta Vaňková.
Řídicí výbor Brněnské metropolitní oblasti již podpořil 114 projektů v hodnotě 6,4 miliardy korun. Sedmdesáti šesti z nich už řídicí orgány operačních programů potvrdily připsání dotace. Další výzvy v oblasti sociálního bydlení, cyklodopravy, rozvoje dopravní telematiky a infrastruktury pro veřejnou drážní dopravu budou vypsány v květnu.
