Přeskočit na obsah

Co nám válka vzala a dala? Odpoví výstava o roce 1918 na Špilberku

02. května 2018 2 minuty čtení
(ik) - Osudový rok 1918 představí letošní největší výstava Muzea města Brna na hradě Špilberku. Přiblíží či odpoví otázku: Rok 2018 - co nám válka vzala a dala… Takový je i název akce, která začne ve čtvrtek a potrvá do konce roku.

Výstava je součástí projektu Republika 100 připravovaného k výročí založení ČSR.

Výstava na Špilberku připomíná vznik samostatného československého státu i osudy našich předků, kteří bojovali na frontách 1. světové války – a to na obou stranách.

Výstava plná příběhů, historických předmětů a autentických fotografií přiblíží závěr války i události v Brně při vyhlašování ČSR. Velkým lákadlem je replika sochy německého rytíře – Wehrmanna, kterého v revolučních dnech října 1918 poničili čeští vlastenci. Lidé si dále vyzkouší válečnou uniformu, repliky historických zbraní nebo dobovou módu.

„Vznik Československa umožnil průběh a výsledek Velké války, což chceme návštěvníkům ukázat,“ říká kurátor výstavy, historik a konzervátor muzea Radim Dufek. Úvod expozice evokuje hrůzy války: k vidění jsou zbraně, přilby i protetické náhrady. „Poprvé se tehdy používaly automatické zbraně, máme tu například i těžké kulomety. Válčilo se v zákopech, proto ukážeme různé typy ručních granátů, plynové masky nebo přilby, které už skutečně chránily hlavu a nebyly jen na okrasu jako dřív,“ vypráví Radim Dufek.

Vojáci si z dalekých bojišť přivezli různé suvenýry, které zůstaly v jejich rodinách dodnes jako cenné poklady. Spoustu z nich se podařilo od jejich potomků do výstavy zapůjčit.

Výstava připomíná, že většina vojáků z Čech a Moravy bojovala na straně Rakouska-Uherska a že pouze malá část z nich byla v legiích. Legionáři nezůstanou opomenuti – lidé se seznámí s jejich uniformami a výstrojí a na mapě zjistí, kudy po světě československé legie putovaly až do vlasti.

Mohlo by vás dále zajímat

Zdeněk Rotrekl (třetí zleva) při udílení čestného občanství města Brna v roce 1994. Foto: Archiv města Brna
Jména Kapoun a Rotrekl patří do panteonu moravské poezie

Svět přichází o básníky i v červnu – letos si tak připomeneme dva tvůrce, jejichž pozemská pouť právě v tomto čase skončila, ale jejich poetické duše splynuly s duší Brna a Moravy a trvale ji posílily a obohatily. Před 60 lety, 10. června 1963, zemřel básník Karel Kapoun a 9. června to bude deset let, co odešel básník Zdeněk Rotrekl.

Strakapoud jižní. Foto: Lenka Hubáčková
Ptáci v Brně: koho zajímají meruňky a koho rumiště?

Pokud jste si až dosud – stejně jako autorka textu – mysleli, že nejběžnějším ptačím obyvatelem Brna je holub, jste na omylu. Konkrétně holub hřivnáč figuruje až na 10. místě žebříčku, zatímco nejznámější holub domácí se nevejde ani mezi nejčastější tři desítky ptačích druhů. Kdo je předběhl, s jakými druhy ptáků se můžeme ve městě setkat a kde? To v naší fotoreportáži přiblíží ornitolog Jan Sychra z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

Foto: Cottonbro Studio, Pexels
Město kreativcům zaslíbené. Jak a proč je Brno podporuje?

Představte si, že se ocitnete v AZ kvízu a začnete obligátním K. „Jaké slovo souhrnně označuje profese typu návrhář nábytku, grafik, spisovatel a filmař?“ zeptá se moderátor Aleš Zbořil. Hrozí, že zaváháte hned u první otázky? Pak čtěte dál. Brno je totiž v podpoře KREATIVCŮ v České republice průkopníkem, a tak by byla škoda, kdybyste se právě kvůli tomuto pojmu neprobojovali až k bankomatu.

Vladimíra Blažková. Foto: Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje
Vladimíra Blažková: Člověk musí mít z koní respekt

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Své o tom ví také Vladimíra Blažková, která to od dětské lásky ke koním dotáhla až na Mezinárodní policejní mistrovství České republiky v jízdě na koni. V kariéře ji nezastavil ani vážný úraz páteře, který utrpěla nijak překvapivě po pádu z koně. V rámci zmíněného turnaje, který již dvakrát vyhrála, se letos po třech letech představí brněnským fanouškům 10. června na Panské líše.

Nejnovější články

Veletrh prorodinných a seniorských organizací
Sraz v úterý u Jošta. Zveme všechny na Veletrh prorodinných a seniorských organizací

Vrchol Brněnských dní pro rodinu proběhne v úterý 13. června. Na Veletrhu prorodinných a seniorských organizací se seznámíte s činností společností působících v Brně v těchto odvětvích. Akci si užije díky bohatému doprovodnému programu celá rodina.

Zdeněk Rotrekl (třetí zleva) při udílení čestného občanství města Brna v roce 1994. Foto: Archiv města Brna
Jména Kapoun a Rotrekl patří do panteonu moravské poezie

Svět přichází o básníky i v červnu – letos si tak připomeneme dva tvůrce, jejichž pozemská pouť právě v tomto čase skončila, ale jejich poetické duše splynuly s duší Brna a Moravy a trvale ji posílily a obohatily. Před 60 lety, 10. června 1963, zemřel básník Karel Kapoun a 9. června to bude deset let, co odešel básník Zdeněk Rotrekl.

Strakapoud jižní. Foto: Lenka Hubáčková
Ptáci v Brně: koho zajímají meruňky a koho rumiště?

Pokud jste si až dosud – stejně jako autorka textu – mysleli, že nejběžnějším ptačím obyvatelem Brna je holub, jste na omylu. Konkrétně holub hřivnáč figuruje až na 10. místě žebříčku, zatímco nejznámější holub domácí se nevejde ani mezi nejčastější tři desítky ptačích druhů. Kdo je předběhl, s jakými druhy ptáků se můžeme ve městě setkat a kde? To v naší fotoreportáži přiblíží ornitolog Jan Sychra z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

Foto: Cottonbro Studio, Pexels
Město kreativcům zaslíbené. Jak a proč je Brno podporuje?

Představte si, že se ocitnete v AZ kvízu a začnete obligátním K. „Jaké slovo souhrnně označuje profese typu návrhář nábytku, grafik, spisovatel a filmař?“ zeptá se moderátor Aleš Zbořil. Hrozí, že zaváháte hned u první otázky? Pak čtěte dál. Brno je totiž v podpoře KREATIVCŮ v České republice průkopníkem, a tak by byla škoda, kdybyste se právě kvůli tomuto pojmu neprobojovali až k bankomatu.