Srovnávací výzkum Město pro byznys jasně ukázal, že Brno je podnikatelsky nejatraktivnějším městem v České republice. Zasloužil se o to vstřícný přístup radnice k podnikatelům i výhodné podmínky pro podnikání. Stříbrnou příčku obsadila Plzeň, bronz bere Ostrava. Srovnávací výzkum zpracovává již sedmnáctým rokem analytická agentura Datank a hodnotí v něm všech 205 obcí s rozšířenou působností v České republice.
Moravská metropole nabízí skvělý mix podmínek pro podnikání
Při celorepublikovém srovnání má Brno velmi vysoký počet ekonomických subjektů v přepočtu na 1000 obyvatel, navíc jejich počet meziročně velmi výrazně narůstá. Ve městě myslí na elektromobilitu, alespoň to dokládá vůbec nejvyšší počet dobíjecích stanic pro elektromobily, přičemž jejich počet je velmi vysoký i při přepočtu na 100 firem. Příslibem pro rozvoj pracovního trhu i do budoucna je rovněž nárůst počtu obyvatel. Pokud jde o přístup veřejné správy, skvělého výsledku dosáhlo statutární město Brno v mystery testování, které prostřednictvím fiktivních podnikatelských dotazů ověřuje, jak kvalitně a jak rychle odpovídají místně příslušné živnostenské úřady. Město vynakládá dostatek finančních prostředků zejména do oblasti veřejné dopravy.
„Myslím, že ocenění potěší všechny ty, kteří pracují na tom, aby město bylo dobrým místem pro život po všech stránkách, nejenom pro podnikatelskou veřejnost. Velmi spolupracujeme s firmami, které v Brně vytvářejí významný podíl na pracovním trhu. Měli jsme nedávno setkání, na kterém se řešila podpora vzdělávání v technických oborech. Chceme společnými silami s Jihomoravským krajem vytvořit platformu pro to, aby se studenti mohli lépe orientovat v technických oborech a aby si je také vybírali, protože Brno je a bude městem techniky, kde se tvoří vysoká přidaná hodnota. A k tomu potřebujeme vzdělané lidi,“ říká zastupitelka Brna Anna Putnová. (Více v této tiskové zprávě)
Plzeň má kvalitní webové stránky z pohledu podnikatele, Ostrava vysoký scóring úředních hodin
Rozvoj podnikání v západočeské metropoli podporuje dobrá dopravní dostupnost. Nárůst počtu obyvatel je v rámci České republiky jeden z nejvyšších, což je příslibem pro rozvoj podnikání i do budoucna. Ve městě je velmi vysoký podíl firem nad 250 zaměstnanců na celkovém počtu ekonomických subjektů. V přístupu veřejné správy uspěla Plzeň zejména kvalitou svých webových stránek, na nichž podnikatelé naleznou v přehledné podobě vše potřebné, co potřebují pro komunikaci s úřadem, ale také řadu dalších informací a odkazů, které mohou pomoci například při zakládání živnosti. Bronzová Ostrava se může pochlubit velmi vysokým počtem právnických osob v přepočtu na 1000 obyvatel. Podnikatele jistě potěší relativní dostatek volných pracovních míst. Radnice vynakládá nadprůměrně vysoké finanční prostředky zejména do oblasti veřejné dopravy, ale také na kulturu. Pokud jde o přístup veřejné správy, ocenění zaslouží vysoký scóring úředních hodin, tedy počet hodin, během nichž si můžou podnikatelé vyřídit vše potřebné pro své podnikání.
***
Srovnávací výzkum Město pro byznys již sedmnáctým rokem hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí v České republice. Detailnímu zkoumání jsou podrobena všechna města a obce s rozšířenou působností. Analytici agentury Datank, která za výzkumem stojí po datové stránce, dělí své hodnocení do dvou hlavních kategorií, podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy. V rámci výzkumu jsou shrnuty všechny důležité informace a statistická data, která dále rozvíjejí diskuzi o vývoji podnikatelského prostředí v ČR. Pořadí se vyhodnocuje za jednotlivé kraje a také za celou republiku. Vyhlašovatelem výzkumu je týdeník Ekonom, partnerem Stavební skupina VINCI Construction CS, Svaz měst a obcí ČR a Centrum udržitelné budoucnosti.
Město pro byznys 2023
Základní informace o výzkumu
Město pro byznys je srovnávací výzkum, který již sedmnáctým rokem vyhodnocuje podnikatelské prostředí ve všech obcích s rozšířenou působností v ČR a městských částech Hlavního města Prahy. Vyhlašovatelem výzkumu je týdeník Ekonom. Data vyhodnocuje agentura pro informace a analýzy Datank.
Cílem výzkumu je vytvořit diskusní platformu na téma podpory malého a středního podnikání a poskytnout zpětnou vazbu radnicím.
Metodika hodnocení
Město pro byznys je nejrozsáhlejším výzkumem municipalit v ČR. Srovnává mezi sebou 205 obcí a 22 městských částí Hlavního města Prahy, k čemuž využívá největšího počtu kritérií. Výzkum získává necelých 15 tisíc dat z nezávislých zdrojů, jako jsou Český statistický úřad, Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, CRIF – Czech Credit Bureau, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Další data se získávají vlastními „mystery testováními“ a vlastními šetřeními.
Metodika hodnocení je založena na vyhodnocení 29 kritérií rozdělených do dvou základních oblastí:
§ Podnikatelské prostředí – 16 kritérií
§ Přístup veřejné správy – 13 kritérií
1) PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ – 16 kritérií (40 % hodnocení)
• podíl podnikatelů (podíl podnikajících fyzických osob v ekonomicky aktivním obyvatelstvu); údaj je za celé ORP; čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe
• podíl firem (počet právnických osob na 1000 obyvatel); údaj je za celé ORP; čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe
• podíl velkých firem v místním podnikatelském prostředí (podíl firem s více než 250 zaměstnanci na 100 ekonomických subjektů); čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe
• počet ekonomických subjektů na obyvatele
• vývoj počtu ekonomických subjektů (meziroční rozdíl počtu ekonomických subjektů); údaj je za celé ORP; čím vyšší změna, tím je město hodnoceno lépe
• index stáří (poměr obyvatel ve věku do 15 let ku obyvatelům nad 65 let); čím mladší populace, tím lépe
• vzdálenost k dálniční síti; údaj se vztahuje jen k hodnocenému městu
• počet uchazečů o zaměstnání na obyvatele (čím více uchazečů, tím lépe)
• počet uchazečů o zaměstnání na obyvatele ve věku 15 až 65 let (čím více uchazečů, tím lépe)
• podíl nezaměstnaných na pracovní síle
• průměrná měsíční mzda; údaj se vztahuje k okresu; čím nižší jsou platy, tím lépe je město hodnoceno
• změna počtu obyvatel (celkový přírůstek obyvatel za rok vztažený na 1000 obyvatel); údaj je za celé ORP; čím vyšší je přírůstek obyvatelstva, tím lépe je město hodnoceno
• počet dokončených bytů na 1000 obyvatel
• počet dokončených bytů ku změně počtu obyvatel
• počet nabíječek na počet firem
• počet dobíjecích stanic pro elektromobily
2) PŘÍSTUP VEŘEJNÉ SPRÁVY – 13 kritérií (60 % hodnocení)
• kapitálové výdaje (výše uznatelných nákladů dotací z EU přepočtená na počet obyvatel); údaj se vztahuje k hodnocenému městu
• výdaje na veřejnou dopravu (roční objem výdajů ze strany obce na veřejnou dopravu – objem vlastních výdajů je v rámci pořadníku ohodnocen dvojnásobkem této sumy); údaj se vztahuje k hodnocenému městu (data dodala společnost CRIF – Czech Credit Bureau)
• výdaje na vzdělávání (data dodala společnost CRIF – Czech Credit Bureau)
• výdaje na bydlení (data dodala společnost CRIF – Czech Credit Bureau)
• výdaje na sociální péči (data dodala společnost CRIF – Czech Credit Bureau)
• výdaje na kulturu (data dodala společnost CRIF – Czech Credit Bureau)
• výdaje na sport (data dodala společnost CRIF – Czech Credit Bureau)
• likvidita; údaj se vztahuje k hodnocenému městu (data dodala společnost CRIF – Czech Credit Bureau)
• dluhová služba / běžné příjmy; údaj se vztahuje k hodnocenému městu dluhová služba / běžné příjmy (data dodala společnost CRIF – Czech Credit Bureau)
• podíl dotací na příjmech
• podpora webových stránek (podpora webových stránek z pohledu podnikatelů); hodnocena je jednoduchost a přehlednost; při hodnocení se zohledňuje samostatná sekce pro podnikatele již na domovské internetové stránce obce, odkaz na formuláře z domovské stránky, počet formulářů a to, zda jsou formuláře uloženy ve formátu DOC nebo PDF; do kritéria podpory webových stránek se hodnotí i umístění a rozsah katalogu místních firem, údaj se vztahuje k hodnocenému městu
• test elektronické komunikace (rychlost a kvalita odpovědi); údaj se vztahuje k hodnocenému městu
• úřední hodiny (úřední hodiny MěÚ); údaj se vztahuje k hodnocenému městu; pokud je počet úředních hodin živnostenského odboru vyšší nežli počet úředních hodin pro celý úřad, započítávají se úřední hodiny živnostenského odboru; při hodnocení se zohledňuje i výzva domluvit si schůzku telefonicky mimo úřední hodiny
• počet podnikatelů na počet úředních hodin
