(mak) – Slavný pandur Trenck může opět odpočívat v pokoji. Po více než sto letech se jeho mumii uložené v kapucínské hrobce vrátil palec levé ruky.
Prst, který se řízením osudu ocitl ve sbírkách Muzea města Brna, slavnostně předal ve středu 8. března provinciálovi řádu kapucínů Jiřímu Štivarovi ředitel muzea Pavel Ciprian.
Navrácený prst bratři kapucíni pietně pochovají do rakve s ostatky slavného velitele pandurů a špilberského vězně Tencka, jehož tělo je v kapucínské hrobce, kterou si za místo svého posledního odpočinku sám zvolil, uloženo od roku 1749 (v současnosti v kovové rakvi s proskleným víkem).
„Jak a proč byl palec levé ruky Trenckově mumii uzmut, nevíme. Ve sbírkách Muzea města Brna, které vzniklo v roce 1904 a přejalo část sbírkového fondu z tehdejšího Františkova muzea (dnes Moravského zemského muzea), se objevil jako kuriozita a dosud byl uložen v depozitářích muzea na Špilberku,“ vysvětlil Pavel Ciprian.
Vědci však prozkoumají celou baronovu mumii. Projekt, který se vztahuje k blížícímu se kulatému výročí smrti barona Trencka, nese název Antropologický, soudně-lékařský a historický výzkum mumie barona Trencka. Muzeum města Brna na něm spolupracuje s Ústavem antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, s Kapucínskou hrobkou v Brně a Fakultní nemocnicí Brno.
Na jejím radiologickém pracovišti byla mumie 25. února scanována, tedy vyšetřena moderními neinvazivními radiodiagnostickými metodami. CT přístroj pořídil na 40 tisíc snímků, které už začali zkoumat antropologové. „Oddělený prst i hlava barona Trencka morfologicky odpovídají tělu mumie, čímž je s velkou pravděpodobností prokázána komplementarita ostatků tohoto slavného vojáka,“ uvedla Petra Urbanová z Ústavu antropologie k pochybnostem, zda prst i hlava, která je u těla uložena odděleně, skutečně patří Trenckovi.
„Cílem projektu je zjistit, jak zachovalá je mumie a zda jí uložení v hrobce svědčí, na základě vyšetření těla získat nové historické a lékařské poznatky, například o Trenckových zraněních, zkompletovat ostatky a vytvořit virtuální, a dokonce pohyblivý 3D model Trenckova těla i obličeje,“ dodal Petr Vachůt z Muzea města Brna.
Kompletní výsledky projektu budou Muzeum města Brna a Kapucínská hrobka v Brně prezentovat v roce 2019, tedy u příležitosti výročí 270 let od Trenckovy smrti.
O osudech proslulého válečníka 40. let 18. století, který zemřel jako vězeň na Špilberku, můžete získat více informací například na Internetové encyklopedii dějin Brna (www.encyklopedie.brna.cz).
