Bakterie jako továrny budoucnosti? Mladá vědkyně má plán

Svět mikrobiologie skrývá nepřeberná tajemství. Potvrzuje to i doktorandka Barbora Jankovičová, která se svým výzkumem sklízí značné úspěchy. Držitelka stipendia Brno Ph.D. Talent a členka prestižního výběru časopisu Forbes hledá způsoby, jak by šlo díky bakteriím přeměňovat rostlinný odpad v látky prospěšné pro lidstvo.

Co vás k vědeckému bádání přivedlo?

Rodiče říkají, že už odmalička jsem se ptala na spoustu otázek a všechno mě zajímalo. Hlavně příroda kolem nás. Ve škole mě bavila biologie, což mě tak nějak automaticky začalo směrovat na medicínu. Navštěvovala jsem Gymnázium Matyáše Lercha, kde jsme v přípravném semináři na přijímačky rozebírali genetiku a molekulární biologii, což mě opravdu fascinovalo. Díky tomu jsem zamířila studovat právě tento obor na Masarykovu univerzitu.

Jak jste pokračovala tam?

Po dvou semestrech na molekulární biologii jsem se rozhodovala, čemu přesně se chci věnovat. Vybrala jsem si laboratoř bioinženýrství mikroorganismů na oddělení mikrobiologie, kde jsem mohla využít znalosti fungování živých systémů k vylepšení a rozšíření jejich dovedností. Dělá mi radost pracovat na něčem, co by nám snad mohlo pomoci k nějaké formě udržitelného hospodářství.

Podílíte se na vývoji systému, v němž by bakterie dokázaly zpracovávat odpadní rostlinnou biomasu a vytvářet z ní užitečné látky. Jak si to představit?

Dnešní zemědělství nebo dřevozpracující průmysl produkují spoustu odpadní rostlinné biomasy, která je pro člověka nestravitelná. Když si představíme obilí či kukuřici, sklízíme jejich klasy, ale velký kus rostliny je pro nás neužitečný. Část materiálu se využije v zemědělství, nicméně dost se ho také spálí, což je škoda. Rádi bychom ho proto využili jako krmivo pro bakterie, jež by z něj uměly vyrobit něco užitečného – například bioplasty nebo látky potřebné pro farmaceutický průmysl.

Co za úskalí to obnáší?

V přírodě jsme dosud neobjevili bakterii či jiný mikroorganismus, který by tento materiál dobře rozkládal a zároveň z něj něco efektivně vyráběl. Existují bakterie, jež perfektně umí třeba jen jednu z těchto funkcí. Proto se snažíme dát tyto vlastnosti do jedné bakterie, aby zvládala celý proces dělat sama. Skládáme takové puzzle – některé dílky jsou už složené, ale dodáváme další a vylepšujeme je. Zatím jsme však stále ve fázi laboratorního výzkumu.

Jak třeba vaše činnost vypadá v praxi?

Nejčastěji pracuji s DNA, tedy s genetickou informací. Tu různými způsoby upravuji a vkládám ji do bakterií, u kterých pak pozoruji, jak se změnilo jejich chování. Práce s DNA není vizuálně moc záživná, protože DNA není pouhým okem vidět – je to tedy především o pipetování průhledných vodných roztoků. O to lepší je ale potom pocit, když vidíte, že se vám podařilo naučit vaše bakterie růst na novém krmném materiálu.

Co byste vyzdvihla jako své nejbližší výzkumné ambice?

Momentálně jsem zhruba v polovině doktorského studia, takže největší a nejbližší cíl je dokončit doktorát. Abych toho dosáhla, musím splnit několik podmínek, mezi nimiž je složení zkoušek i vedení výuky. Klíčová je ovšem podmínka vědecké činnosti, která se hodnotí podle vašich publikačních výstupů. Potřebuji tedy vydat dostatek vědeckých článků, na základě kterých budu moci sepsat disertační práci.

Nedávno vás časopis Forbes zařadil do prestižního žebříčku 30 pod 30. Co to pro vás znamená?

Když jsem se to dozvěděla, prvně jsem tomu nevěřila. Říkala jsem si, jestli to není nějaký scam (podvod – pozn. red.). Mám velkou radost z toho, že můžu tímto způsobem reprezentovat bioinženýrství a syntetickou biologii. Myslím si totiž, že se o tomto oboru s velkým potenciálem u nás málo mluví. Snad díky tomuto umístění svojí troškou přispěji k tomu, aby se to změnilo.

Nejde přitom o ojedinělý úspěch. Už dříve jste byla součástí Early Career Scientists Event pod hlavičkou NATO ve finském Espoo. Jak se za touto událostí ohlížíte?

Velice zajímavá zkušenost. Na tuto akci dostávají pozvání mladí vědci a vědkyně ze zemí Severoatlantické aliance. Cílem je představit Organizaci NATO pro vědu a technologie nové možnosti, jak podpořit obranu a bezpečnost našeho regionu pomocí inovativních technologií. Bylo nás tam 12, přičemž já jsem byla jediná, kdo se věnoval biotechnologickému tématu. Většina prezentací se týkala vojenských technologií, radiokomunikace či třeba použití umělé inteligence k detekci námořních cílů.

Čím jste se zabývala vy?

V době, kdy jsem se hlásila, tak se intenzivně řešil přechod ze zdrojů ropy a zemního plynu poskytovaných Ruskem na jiné zdroje, které by pocházely z NATO. Základní myšlenka mého příspěvku byla, že když budeme využívat obnovitelné zdroje, které máme v rámci Aliance k dispozici, budeme méně závislí na dovozu ropných surovin, ať už z Ruska, nebo z jiných území mimo NATO. To se setkalo s úspěchem, neboť role Aliance není jen v samotném vojenství, ale i v hospodářské otázce. Nechceme, aby tyto suroviny byly používány jako efektivní vyjednávací prostředek proti NATO nebo jednotlivým členským státům.

Zároveň jste držitelkou stipendia Brno Ph.D. Talent za ročník 2022/23. Nakolik je to důležitá podpora?

Brno Ph.D. Talent je obrovská podpora. Především je to velká finanční pomoc, která mi umožňuje se naplno věnovat studiu a dělat kvalitní výzkum a zároveň si i něco málo spořit na budoucnost. I díky tomu, že nemusím chodit na brigády, jsem na dobré cestě studium dokončit ve standardní, čtyřleté době, což bohužel nebývá obvyklé. To mi umožní se dříve posunout do další životní fáze. A Brno Ph.D. Talent nezůstává „jen“ u finanční podpory. V rámci programu máme možnost absolvovat mnoho workshopů, které nám pomáhají rozvíjet různé dovednosti, což ještě zlepšuje naše další kariérní možnosti.

Je podle vás Brno městem, které vědě přeje?

Rozhodně ano. A nejde jen o Brno Ph.D. Talent, ale také o široké zázemí. Náš bohunický kampus je krásné pracoviště s moderním prostředím. Máme zde i Středoevropský technologický institut CEITEC, který spolupracuje s Masarykovou univerzitou či VUT. Přichází sem pracovat experti z celého světa. Navíc z okna našeho oddělení vidím přímo na vznikající BioPharma Hub, který bude další obrovskou příležitostí pro rozvoj vědy v Brně.

Když odhlédneme od mikrobiologie, máte v Brně nějaká oblíbená místa?

Velmi ráda chodím na Kraví horu a na tamní hvězdárnu. Zatímco v práci se věnuji mikroskopickému světu, tam poznávám ten obrovský kolem nás. Mám ráda i centrum města a jeho historické budovy, navíc v okolí najdu všechno potřebné. Kromě už zmiňovaného kampusu mám ráda sever Brna, v budoucnu by se mi líbilo bydlet například v Řečkovicích, odkud má člověk blízko do přírody, ale zároveň využívá všechny výhody města.

A jakým zájmům se ráda věnujete?

Ráda čtu a ještě více poslouchám podcasty a audioknížky. Ráda chodím do přírody, trávím čas s rodinou, s manželem a vždy si najdu aspoň chvilku na různé rukodělné aktivity a podobně. To vše mi pomáhá relaxovat.