Pod hlavičkou projektu Brněnský architektonický manuál (BAM) vyšla už třetí publikace. V ní se čtenáři dotknou zrození moderního Brna. Jedná se o stavební činnost mezi lety 1900 až 1918, která vtiskla především centru města tvář, jakou známe dnes. Novou knihu a krátký vhled do tohoto období nám zprostředkovala koordinátorka a produkční projektu BAM Veronika Jičínská.
Brno se pyšní řadou významných funkcionalistických domů. Třetí díl Brněnského architektonického manuálu se ovšem věnuje stavbám ze začátku 20. století, bylo tady z čeho vybírat?
Určitě bylo. Brno má aureolu mekky meziválečné architektury a funkcionalismu, v té době totiž dosáhlo mezinárodního věhlasu díky vynikajícím architektům, kteří tady působili. Nicméně město, jak ho známe teď, je výsledkem stavebního rozmachu na začátku 20. století. Kdybychom to brali na počty, tak právě stavby z tohoto období formují střed města asi nejvíc. Typickým příkladem jsou několikapatrové nájemní domy s dekorativně pojatými fasádami a obchodními partery v přízemí.
Co se tehdy změnilo, že najednou byl v centru prostor pro takto velkou výstavbu?
Milníkem pro označení Brna jako moderní metropole byl rok 1850 – tedy zbourání původního opevnění na dnešním Kolišti. To vytvořilo místo pro vznik nové okružní třídy neboli Ringstrasse. V roce 1896 začala velká asanace, kdy bylo během několika let zbouráno na 200 budov v centru města. Už ve své době to byl velmi diskutabilní krok, ale díky tomu se v historickém centru otevřela plocha pro novou výstavbu. Jejím završením byl pak vznik tzv. Velkého Brna v roce 1919.
Jaké styly lze rozeznat v předválečné etapě brněnské architektury?
Pro toto období je charakteristické, že se mísí prvky vídeňské secese s historizujícími styly, ale zároveň už můžeme sledovat i počátky architektonické moderny. Krásné příklady vlivů geometrizující secese najdeme třeba na několika zajímavě zdobených domech v Husovicích, kam vede jedna ze stezek BAM. Výrazným představitelem české architektonické moderny je tzv. Jaruškův dům od Josefa Gočára v Králově Poli, reprezentující architektovo předkubistické období. Za zmínku stojí např. i původní Cyrilometodějská záložna – dnešní hotel Grandezza na Zelném trhu – od Vladimíra Fischera, monumentální reprezentativní budova se sochařskou výzdobou a velkorysou dvoranou s proskleným zastřešením. O prolínání architektonických stylů a proměnách jejich vnímání v rámci českých dějin umění pojednává v úvodní stati knížky historik Michal Konečný.
Co všechno v publikaci čtenáři najdou? Jak je uspořádaná?
Třetí díl Brněnského architektonického manuálu je stejně jako ty předchozí řazen podle stezek. Topograficky začínáme v centru, kudy vede i nejdelší stezka, která obsáhne 48 objektů v nejreprezentativnější části města. Pro začátek jsme zvolili hlavní nádraží a cesta dále pokračuje Masarykovou ulicí přes Zelný trh a náměstí Svobody až k hotelu Grand.
Na jaké další trasy byste čtenáře pozvala?
Kromě stezek v samotném centru, jako je Veveří a Pod Špilberkem, vede objevná trasa Husovicemi nebo v Žabovřeskách, kolem známé Jurkovičovy vily. Pokud vás zajímají výstavní vily a osudy jejich majitelů, vydejte se po stezce Hlinky, k vilám rodiny Bakešovy, Reissigovy nebo Hechtovy. Krátká, ale neméně zajímavá stezka vede ulicí Křenovou, kde za návštěvu rozhodně stojí trochu odstrčený kostel Neposkvrněného početí Panny Marie se secesním zdobným interiérem a vitrážovými okny. Navrhnul ho architekt Franz Holik. Pro čtenáře budou jistě zajímavé dobové fotografie zachycující původní vzhled Domu umění, který měl zprvu novobarokní fasádu se secesním dekorem a výraznou sochařskou výzdobou, velmi odlišnou od dnešní podoby, jež vznikla až během poválečné přestavby podle návrhu Bohuslava Fuchse.
Chystáte nějaké aktivity v souvislosti s vydáním knihy?
Pravidelně pořádáme různé komentované procházky a přednášky. Už 5. června se čtenáři mohou vydat s jednou ze spoluautorek knihy Pavlou Cenkovou do Žabovřesk. Další program pak chystáme v září. Informace o všech akcích jsou na webu bam.brno.cz a také na sociálních sítích. Samotná kniha je pak k dostání v TIC a ve vybraných knihkupectvích a za zvýhodněnou cenu v Domě umění a Domě pánů z Kunštátu.
BAM třetím dílem pokryl architekturu 20. století v Brně. Máte v plánu pokračovat dále, ať už do minulosti, či přítomnosti?
Třemi vydanými publikacemi jsme v podstatě pokryli období od roku 1900 do roku 1989, ale už úplně od začátku byl plán trošku 20. století přesáhnout. Letos díky grantové podpoře ministerstva kultury začínáme zpracovávat právě období od roku 1850 do roku 1900. Výzkum by měl trvat následující dva až tři roky a měl by být zakončený další knihou. Poté by měla následovat poslední kapitola, období po roce 1989. Tam zvažujeme, jestli budeme postupovat až do současnosti nebo výzkum třeba uzavřeme rokem 2000, abychom si udrželi dostatečný odstup. Plány máme velké a jejich naplnění samozřejmě závisí i na tom, jakou finanční podporu pro ně získáme.
