Hrad Veveří - pro moravské markrabství stejně významný jako Karlštejn pro české království - prochází v současné době největší památkovou obnovou ve své historii. Její náklady jsou vzhledem zanedbanosti hradního areálu odhadovány na tři čtvrtě miliardy korun. Stejně jako v loňském roce poskytlo i letos město hradu příspěvek ve výši pěti milionů korun. Smlouvu o poskytnutí této účelové dotace podepsali v červenci letošního roku za účasti náměstka ministra kultury Zdeňka Nováka první náměstek brněnského primátora Jan Holík a ředitel Národního památkového ústavu v Brně Jaromír Míčka. Dotace bude využita na opravy stropů hradního paláce a na opravu romantického vyhlídkového ochozu na Příhrádku.
Loňská dotace města spolu s 20 miliony z Parlamentu ČR a 500 tisíci z Jihomoravského kraje byla použita na kompletní opravu střechy hlavního hradního paláce, statické zajištění tzv. prachové věže, dokončení obnovy tzv. purkrabství a k zahájení výstavby nového sociálního zázemí hradu. Z výnosu veřejné sbírky byly znovuzprovozněny historické hodiny na břitové věži hradu a opravena jídelna, která se stala první zrekonstruovanou hradní místností. Díky příspěvkům veřejné správy i sbírkám občanů se hradu Veveří začíná vracet jeho bývalá sláva. Dokazuje to i množství návštěvníků, které rok od roku stoupá. V loňské sezóně jejich počet přesáhl padesát tisíc. Hrad Veveří se tak stává jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů nejenom v rámci města Brna a Jihomoravského kraje, ale i v rámci celé republiky.
Z historie hradu Veveří
Hrad Veveří je v historických pramenech poprvé připomínán již roku 1213. Od svého vzniku byl hrad nad soutokem Svratky a Veverky svědkem středověké historie Moravského markrabství. Iniciátorem jeho stavby byl zřejmě bratr Přemysla Otakara I., moravský markrabě Vladislav Jindřich, později hrad přešel do dědičného panského držení a stal se centrem jednoho z nejrozsáhlejších panských velkostatků v zemi. Tuto funkci plnil až do roku 1925, kdy poslední majitel panství, baron Arnold De Forest-Bischofsheim, prodal hrad Československé republice. Hrad hostil mj. tehdejšího britského ministra obchodu, pozdějšího ministerského předsedu Velké Británie Winstona Churchilla, který zde v roce 1908 strávil část své svatební cesty. Až do druhé světové války byl hrad zpřístupněn veřejnosti. V roce 1941 začíná prozatím nejsmutnější kapitola v jeho historii. Po obsazení německou armádou, těžkém poškození při osvobozování Brna Rudou armádou, ztrátě značné části vybavení a krátkém opětovném zpřístupnění na počátku 50. let došlo k dalšímu velkému poškození hradu přestavbou palácových interiérů pro potřeby lesnického učiliště. Od poloviny 70. let se zde začal realizovat megalomanský projekt přestavby hradu na mezinárodní studentské a kongresové centrum. Tento poslední zásah byl vůči hradu obzvláště necitlivý. Většina hradních paláců a hradeb byla staticky „ošetřena“ mohutnými betonovými injektážemi a nástřiky betonu přímo na narušené zdivo. Tyto zásahy - na tehdejší dobu neuvěřitelně nákladné, neboť v polovině 80. let přesáhly 30 milionů korun - ve svém důsledku hrad vážně poškodily. Betonové vrstvy zničily zbytky originálních, místy ještě renesančních úprav. Kromě toho neprodyšně uzavřely zdivo, které začalo vlhnout a rozpadat se. Po roce 1989 byly práce uprostřed nedokončeného díla zastaveny a hrad byl na dlouhou dobu opuštěn. V roce 1999 převzal zanedbaný hrad Památkový ústav v Brně, zajistil opravu nejhorších škod a vybudoval základní zázemí pro správu hradu.
(hrz)
.jpg/539ee9cd-e490-3cba-5eef-1caf2db466d2&w=280&h=140&op=thumbnail)
