Po úspěchu výstavy z díla Miroslava Šimordy představuje nyní Muzeum města Brna ve stejných prostorách Špilberku pod názvem „Z brněnské malby šedesátých let“ tvorbu brněnských malířů Bohdana Laciny, Jánuše Kubíčka, Bohumíra Matala a Pavla Navrátila.
„Bohaté sbírky poválečného výtvarného umění Muzea města Brna, které z důvodů neukončené rekonstrukce hradu Špilberku ještě dlouho nebudou moci být ve stálé expozici představeny veřejnosti, ztrácejí možnost podat výpověď o brněnském kulturním prostředí sledovaného období. Konfrontace tvorby šedesátých let v dílech čtyř z nejvýraznějších uměleckých brněnských osobností pak vyjadřuje pokus o porovnání i prezentaci jejich díla, které patřilo ve své době k brněnskému Olympu,“ uvedla kurátorka výstavy Marcela Macharáčková. Ačkoli Muzeum města Brna patří k našim na umění nejbohatším institucím, nemá stále depozitáře, kam by mohlo kvalitně umístit svých šest tisíc obrazů. Asi dvě stě z nich je vystaveno ve stálé expozici „Od renesance po modernu (1570-1945)“, ale zbytek čeká na sví vystavení až do doby, kdy bude dokončena nyní jen na čas – jak věří ředitel muzea Pavel Ciprian – přerušená výstavba zničeného severozápadního bastionu, kde mají být moderní depozitáře; tím se uvolní jižní křídlo hradu pro stálou expozici brněnského umění. Budou se pak moci názorně projevit jeho specifika, k nimž podle dr. Macharáčkové patří trochu jiné kořeny a jiný vývoj než u umění vznikajícího na území Čech, větší konzervativnost v návaznosti na moderní impulsy, větší míra návaznosti na krajinu a větší cit pro lidové umění, který se projevuje i výraznější barevností.
Tyto rysy lze najít v asi devadesáti vystavených dílech čtyř uvedených umělců z období 60. let. Nejstarší z nich, Bohdan Lacina (1912-1971), je představen svými stylizovanými krajinami a postavami, v nichž se pomocí barev vyznává z obdivu k rodné Vysočině, i pozdějšími díly na filozoficko-meditativní témata, majícími blízko k abstrakci.
O půl generace mladší jsou další dva malíři. Jánuš Kubíček (1921-1993) ve svém hledání moderního výrazu dospěl v 60. letech přes kubizující formu až k abstrakci. V návaznosti na Antonína Procházku vytvářel monumentální malby enkaustikou a temperou. Bohumír Matal (1922-1988) v 60. letech také od kubizující formy nečekaně přešel k informelu, který ho však přivedl do tvůrčí krize, a od konce desetiletí začal malovat své monumentální geometricky pojaté obrazy cyklu „Přítomnost člověka“.
Nejmladší ze čtveřice Pavel Navrátil (1933-1981) navazoval v té době na evropskou abstraktní malbu a postupně dospěl ke strukturální malbě vyznačující se tlumenými barvami.
Špilberská výstava dává všem čtyřem autorům šanci překročit hranice regionálního zakletí a ve vědomí návštěvníků i kritiky vstoupit natrvalo do celostátního kontextu výtvarného umění „zlatých“ šedesátých let, jemuž se v poslední době dostává (i v Brně) zasloužené pozornosti.
(mž)
Z brněnské malby šedesátých let
Muzeum města Brna, 2. patro západního křídla hradu Špilberku
27. 5.-28. 8. 2005
úterý-neděle 9.00-18.00 hod.
