Roh jednorožce sloužil jako talisman, ale také k výrobě práškových medikamentů proti různým chorobám.
{foto:Zdenek Kolarik}
Až do počátku listopadu je v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu k vidění atraktivní výstava „Tajemný jednorožec – zkameněliny v legendách a mýtech“. Připravilo ji geologicko-paleontologické oddělení Moravského zemského muzea, jehož vedoucí a zároveň scenáristka výstavy RNDr. Růžena Gregorová do ní shromáždila exponáty z celé Evropy. V originálních vitrínách zavěšených v kovových konstrukcích, jež evokují tvar gotických oken (autorem výtvarného řešení je Pavel Švehlík), jsou umístěny unikátní historické předměty z mnoha našich a několika zahraničních institucí, např. z Francie, Nizozemska či Rakouska.Výstava má tři části. V první z nich je celé téma pojednáno z odborného geologicko-paleontologického a taky historického pohledu. Zkameněliny jsou tu představeny jednak očima lidí příslušné etapy vývoje světa jako předměty magické a rituální, jako hříčky přírody, svědkové biblické potopy či ostatky draků, jednorožců i obrů (např. antického Polyféma) nebo svatých (např. obrovitého sv. Kryštofa). Najdeme tu „roh jednorožce“ (ve skutečnosti zub mořského narvala) z Přírodovědného muzea v Karlsruhe, „baziliška“ (sestaveného z částí těl několika živočichů) ze Strahovského kláštera i „ostatky obrů“ (kosti prehistorických zvířat) z košického dómu, které zastupují podobné ostatky zavěšované na řetězech v některých místech Evropy. Ale zároveň je tu prezentována cesta za pochopením původu zkamenělin a snaha odkrýt jejich tajemství, jak to dokládají staré tisky a bestiáře ze Strahovské knihovny, mezi nimi i slavná Physica sacra od Švýcara Johanna Jacoba Scheuchzera z počátku 18. století. Také je tu vystaven jeho proslulý Andrias scheuchzeri, zkamenělý „člověk, jenž zahynul při potopě světa“; tento omyl z počátků přírodovědeckého bádání napravil až o sto let později francouzský paleontolog Georges Cuvier (jeho busta tuto část výstavy uzavírá), který v pozůstatcích rozpoznal fosilního mloka – a máme tu inspiraci Karla Čapka a jeho Války s mloky, jejíž první část přímo nese jméno Andrias scheuchzeri.
Druhá část výstavy je zaměřena na mytologii; jsou tu představena výtvarná díla inspirovaná tematikou mýtů a mytologických postav, např. kachle s bájnými tvory, vypůjčené z bývalého jezuitského muzea v pražském Klementinu, což bylo nejstarší veřejné muzeum v českých zemích.
Třetí, samostatnou část výstavy tvoří „hravá dílna (nejen) pro děti od 4 do 100 let“, kterou připravilo Dětské muzeum a jeho vedoucí dr. Zdena Poláková. V návaznosti na předchozí expozici se tato výzkumná dílna snaží podchytit zájem zvídavých návštěvníků a ukázat jim cestu k rozpoznání pravých zkamenělin od podvrhů či zrod představ o bájných bytostech a formou hry, např. s překlápěcími loutkami, pak konfrontovat podobu těchto bytostí s původními předlohami.
Výstavu, pořádanou pod záštitou Ministerstva kultury ČR, českého výboru ICOM a Evropské asociace paleontologů, během krátké doby ještě obohatí připravovaný film o vývoji podoby jednorožce.
(mž)
